Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

neděle Zpět na hlavní stránku... 19.1 2025


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Rabínský dům z konce osmnáctého století v Pacově byl prohlášen za národní kulturní památku
Rabínský dům v ulici Malovcova v Pacově na Pelhřimovsku z konce 18. století byl koncem uplynulého roku prohlášen za národní kulturní památku. Patrový dům byl v sedmdesátých či osmdesátých letech 19. století zakoupen židovskou obcí, následně sloužil jako škola, která byla zrušená v prvním desetiletí dvacátého století, a jako byt rabína do roku 1942.
Dnešní strohý vnější vzhled barokního rabínského domu je však výsledkem stavební úpravy až ve druhé polovině 20. století, která setřela klasické historické členění fasád. V 70. či 80. letech 19. století byl dům zakoupen židovskou obcí. Následně zde byla zřízena židovsko-německá škola a byt rabína, který na škole vyučoval. Školu navštěvovalo počátkem 80. let 19. století, kdy byla židovská komunita v Pacově na svém vrcholu, téměř 50 žáků. Postupně počet klesal a škola byla zrušena v prvním desetiletí 20. století. Rodina posledního Pacovského rabína Natana Guttmanna obývala dům do roku 1942.

Ve druhé polovině 20. století došlo ke stavební úpravě domu na čtyři bytové jednotky, nicméně původní dispozice s klenutým přízemím zůstala zachována. V současnosti je objekt vyklizen a slouží k občasným výstavám a aktivitám spolku Tikkun Pacov, z. s., který pečuje o židovské památky v Pacově a dlouhodobě usiluje o jejich obnovu. Vedle aktuálně probíhající památkové obnovy více než půlstoletí zdevastované pacovské synagogy bude citlivá rehabilitace rabínského domu v Pacově dalším z významných počinů tohoto spolku.

Budova je tak nedílnou součástí území určujícího charakter městské památkové zóny vyhlášené v roce 1990. Pacovská synagoga prohlášená za kulturní památku v roce 2020 je od domu vzdálená přibližně 150 metrů jihovýchodním směrem. Soubor židovských památek doplňuje hřbitov na severovýchodním okraji města. Zastavěná plocha budovy má nepravidelný tvar, z východní strany na ni navazuje pozemek dvora od východu ohraničený sousedním objektem a z ulice vymezený ohrazením s branou.

„Bývalý rabínský dům má hodnoty jak urbanistické, architektonické a historické, tak symbolické. Můžeme ho chápat jako prvek doplňující soubor židovských památek připomínající dějiny židovské menšiny v Pacově a životy občanů spojených s tragédií holokaustu, ale i jako svébytný památkově hodnotný objekt“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek.
- red -



Zpět nahoru na obsah...

Elektrárna Dukovany využije drony a umělou inteligenci. Kontroly chladicích věží budou rychlejší, přesnější
mpozantní konstrukce chladicích věží hrají klíčovou roli v efektivním chlazení výrobního cyklu elektrárny. S celkovou plochou vnitřních i vnějších plášťů 424 000 metrů čtverečních je ale jejich kontrola mimořádně náročná. Nově ji budou dukovanští zajišťovat pomocí nejnovějších technologií ve spolupráci s ČVUT.
Místo zavěšených lávek a výškových prací budou nasazeny drony, kamery, laserové scannery a vyhodnocení prostřednictvím umělé inteligence. Tak vypadá nový systém, který v posledních měsících vyzkoušeli odborníci na jedné z chladicích věžích dukovanské elektrárny. Cílem bylo přesně zmapovat její stav a ověřit funkčnost nových moderních technologií.

„Aktuálně ověřujeme, že výsledky takzvaně sedí. Vždy si jimi musíme být jistí. Výhody jsou jasně vidět v časové i ekonomické úspoře. Není nutné zavěšovat na věže lávky na kterých musí být lidé. A samozřejmě i vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence je velmi rychlé,“ říká Roman Havlín, ředitel Jaderné elektrárny Dukovany.

"Samotná diagnostika probíhala s využitím dronů, které zmapovaly sto procent povrchu vnitřního i vnějšího pláště chladící věže pomocí 3D laserového spektrálního skenování, fotogrammetrie a termografického snímkování. Termovizní kontrola odhalila i nepatrná narušení vnitřních vrstev, které byly následně ověřeny. S pomocí umělé inteligence vzniklo tzv. „digitální dvojče“ věže se zakreslením a identifikací zjištěných nálezů," uvedl tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk. Následně ve zkušebnách Kloknerova ústavu ČVUT Praha proběhly fyzikálně-chemické zkoušky odebraných vzorků.

„Před nasazením nově zaváděných kontrolních metod musíme potvrdit jejich spolehlivost. Naše jaderné elektrárny ale chceme efektivně provozovat nejméně 60 let a k tomu potřebujeme nejnovější technologie, které jsou přesnější a navíc nám umožní snížit objem práce i šetřit peníze. I proto patříme mezi první, kdo je zavádí,“ dodává člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.

Na základě získaných dat a vytvořeného harmonogramu údržby dle certifikované metodiky, bude možné predikovat vývoj stavu a zajistit životnost chladicích věží na 60 až 80 let. Přestože nejde o klíčové objekty z pohledu jaderné bezpečnosti, prochází všechny chladicí věže českých jaderných elektráren pravidelnou kontrolou a údržbou.
- tz -



Zpět nahoru na obsah...

Na Havlíčkobrodsku zemřel při nehodě řidič osobního auta
Při dopravní nehodě, která se stala v neděli 19. ledna kolem páté hodiny odpoledne na silnici mezi obcemi Slavíkov a Křemenice na Havlíčkobrodsku, zemřel řidič osobního auta. Uvedla to mluvčí policistů Jana Kroutilová.
"Řidič sjel s automobilem mimo komunikaci a vozidlo se převrátilo na bok. Řidič auta zemřel na místě", doplnila Jana Kroutilová.

Tragickou událost a veškeré související okolnosti policisté šetří.

V letošním roce se jedná o první tragickou nehodu na silnicích Vysočiny.
Eva ŠINKOVSKÁ



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy



• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!