V části nazvané Pekelná stezka s čertíkem, budou doplněny infotabule ze smrkového dřeva a šindele s tématikou lesa: Strom jako dům, Poznávání – stopy zvířat, Dřeviny – otočné kolo, Potravní labyrint a Lesní interiér. Přibydou také viditelnější prvky, a to čtyři naučné soubory: včelí úl, pavučina, ptačí hnízdo a mraveniště.

Infotabule, které budou umístěné přímo u naučných prvků, ukážou medonosné rostliny, různé druhy pavouků, kteří se v našich končinách vyskytují, ptáky, které můžeme vidět na Třebíčsku a informace o společenství mravenců a životě v mraveništi.

Při umístění naučných tabulí a herních prvků nebudou vykáceny žádné stromy. Hlína, vytěžená při stavbě herních prvků, bude využita při následných terénních úpravách.

včelí úl

Herní prvek se vzhledem včelí plástve, jehož konstrukce je z modřínového dřeva s pláštěm z modřínových prken mořených medovou lazurou.

pavučina

Herní prvek pavoučí sítě z 16mm lana s ocelovou vložkou, která je zavěšena na šesti jedlových sloupech.

ptačí hnízdo

Herní prvek z dubu ve tvaru uzavřeného ptačího hnízda, na povrchu s rákosovými doplňky.

mraveniště

Herní prvek ve tvaru mraveniště s nosnou konstrukcí z modřínu opatřeného přípravkem proti dřevokazným houbám a hmyzu, olejováno. Povrch mraveniště je tvořen dřevěnými laťkami opět z přírodního ošetřeného modřínu bez barev a moření.

Zveme na Cestu za čistým vzduchem

Sobota 31. května 2025, od 9 do 13 hodin

Vyšlápněte si s námi na rozhlednu. Seznámíme vás s návrhem naučných prvků obnovené stezky na Pekelný kopec. Výprava s řešením čertovsky chytrých hádanek bude zakončena odměnou.

Rozhledna z modřínového dřeva na Pekelném kopci měří 26,5 metru. Uvnitř konstrukce je točité ocelové schodiště a na vrcholu vyhlídková terasa. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp.
Pekelný kopec je spojen s třebíčskou bazilikou svatého Prokopa pověstí, která se váže ke zkrocení ďábla svatým Prokopem. Proto v sobě rozhledna spojuje několik symbolik najednou. Podle pověsti svatý Prokop přemohl ďábla a odhodil ho z míst, kde dnes stojí v Třebíči bazilika, ďábel sám pak dopadl právě na Pekelný kopec.

Hroty vystupující po bocích připomínají rohy. Kromě souvislostí s bazilikou svatého Prokopa má v sobě rozhledna zakomponován i prvek z židovské kultury – hroty při pohledu z vrchu totiž vytváří židovskou hvězdu. Půdorys rozhledny tvoří šesticípá Davidova hvězda, která symbolizuje rovnováhu.

"Nové koloskopy umožňují mnohem lepší zobrazení detailů sliznice střeva, což znamená efektivnější diagnostiku včasných stadií nádorů. Přístroje jsou také bytelnější a lépe se s nimi manipuluje," vysvětluje MUDr. Dušana Havettová, specialistka v oboru gastroenterologie pelhřimovské nemocnice.

Díky novému přístrojovému vybavení se nemocnici podaří lépe detekovat včasné léze, jak polypózní, tak nepolypózní a identifikovat změny na sliznici, které by starší koloskop mohl přehlédnout. Změna se dotkne i komfortu pacientů – pelhřimovská nemocnice začala při vyšetření používat insuflaci oxidem uhličitým namísto vzduchu, což znamená menší bolestivost a lepší snášení vyšetření.

Počet pacientů přicházejících na screening kolorektálního karcinomu se v posledních letech zvyšuje a nemocnice zaznamenává příliv pacientů nejen z Vysočiny, ale i ze Středočeského a Jihočeského kraje. „Koloskopické vyšetření je nejlepší možnou metodou prevence. Pokud je nález negativní, pacient je považován za nízkorizikového. Pokud se však objeví změny, můžeme pacienta hned zařadit do pravidelného sledování," dodává MUDr. Dušana Havettová. Nemocnice rovněž pravidelně spolupracuje s praktickými lékaři a dvakrát ročně organizuje odborná setkání, kde informuje o možnostech vyšetření a přípravě pacientů na kolonoskopii.

Nákup koloskopů s vysokým rozlišením je financován Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy ČR ve výši 2 milionů korun.

Proměna parku bude probíhat ve fázích a zahrne mimo jiné obnovu cestní sítě a výsadbu nové zeleně. Část stávajících dřevin, které kolidují s navrženými úpravami, bude odstraněna. Konkrétně se jedná o osm jehličnatých stromů a přibližně 474 m² keřových porostů. Tyto zásahy však nebudou znamenat úbytek zeleně, naopak nové stromy přibydou.

„V rámci revitalizace bude vysazeno jedenáct nových solitérních stromů, tři vícekmenné dřeviny a celkem 32 nových keřů. Výsledkem bude vyváženější a udržitelnější podoba parku, která bude lépe odpovídat současným potřebám i budoucím generacím,“ uvedl Petr Ryška, primátor Jihlavy.

Všechny kroky budou podle jeho slov vedeny s respektem k životnímu prostředí. Kácení začne až poté, co rozhodnutí o stavebním povolení nabyde právní moci. Město zároveň zajistí ornitologický posudek, který potvrdí, že v kácených dřevinách nehnízdí ptáci.

„V projektu jsme věnovali maximální pozornost zachování co největšího množství stávajících dřevin. Kácení se bude týkat pouze těch jehličnanů, které jsou v přímém konfliktu s plánovanými úpravami,“ doplnil primátor Jihlavy Petr Ryška.

Ve výpravném asi sedmdesát minut trvajícím představení s tradicí od roku 1998 se angažují na dvě stovky dobrovolníků, a to zejména z řad žďárských farníků či studentů Biskupského gymnázia a střední školy gastronomické Adolfa Kolpinga. Stejně jako loni přijali pozvání farníci z brněnského Petrova, kteří rozšíří řady místních herců.
Jako místo hlavního děje byl vybrán dětský areál na žďárském sídlišti, který svou členitostí odpovídá odehrávajícím se scénám a má i optimální terén pro stavbu kulis. Stejně tak je stanoven pevně i termín představení, a to vždy v úterý před velikonoční nedělí, tedy v úvodu Svatého týdne. „Každý ročník je jiný. Často vzpomínáme na pašijové začátky, kdy se musely namluvit dialogy, vyrobit kulisy a ušít kostýmy. Tehdy bylo nutné obrovské úsilí a nadšení mnoha lidí. V průběhu času pak došlo ke zdokonalení a obměně kulis a kostýmů, nebo i úpravě v samotném scénáři,“ upřesnil Miroslav Keller.

„Příběh Kristova utrpení a Zmrtvýchvstání je nám ve většině známý a o Svatém týdnu jsme jej už prožili nesčetněkrát. Zkusme si v něm letos najít něco nového, co nás osloví, dodá naději a povzbudí,“ vyzývá všechny herecké účastníky a také ty, kteří plánují letošní pašijové hry shlédnout, P. Blažej Hejtmánek, současný farář Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou I.

Žďárské pašije každým rokem přilákají tisíce diváků, a to nejenom ze Žďáru a okolí. Hra se od dob svého vzniku až na několik výjimek koná každoročně. Zrušena byla pouze v době kovidových restrikcí, případně při extrémně nepříznivém počasí.

Přímo v infocentru elektrárny si budou moci malí i velcí návštěvníci vyrobit dekorace pro výzdobu jejich domovů na blížící se velikonoční svátky. Připravené budou dílny na výrobu mramorových vajíček, ale i slaměných slepiček a zajíčků nebo kuřátek v trávě. Návštěvníci si svoje výrobky odnesou domů pro radost o svátcích i pro vzpomínku na návštěvu dukovanské elektrárny. Tvořivé dílny povedou zkušení pracovníci studentského klubu Halahoj Třebíč.

"Všichni příchozí mohou také využít prohlídky infocentra za doprovodu průvodců i průvodkyň nebo si vyzkoušet virtuální brýle, které je přenesou až k reaktoru nebo na vrchol 125 metrů vysoké chladicí věže," uvedl tiskový mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Tematické víkendy se konají v infocentru elektrárny pro velký zájem již poněkolikáté. Tradičně je to v období před Vánoci a Velikonocemi. Zrekonstruované Infocentrum nabízí pro podobné aktivity atraktivní prostředí. Vedle těchto tematických programů se zde konají také zajímavé přednášky různých osobností, pořádají noční nebo speciální víkendové prohlídky.