Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Stěhování pomníku z Jihlavy do Hlinska

V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
Jednou z těchto kuriosit je někdejší jihlavský pomník reformátora církve Mistra Jana Husa. Toto kamenosochařské dílo sochaře Foita z Doupí u Telče, bylo k desátému výročí Československa v roce 1928 odhaleno na někdejším Husově náměstí, dnešním náměstí Svobody v Jihlavě. Není bez zajímavosti, že Husův pomník svým pohnutým osudem jakoby předznamenal, že toto jihlavské náměstí se později stalo vůbec nejpřejmenovávanějším jihlavským prostranstvím. Náměstí totiž postupně neslo názvy Kempenovo, Josefovo a Husovo, od roku 1939 se pak nazývalo Bismarckovým náměstím, poté náměstím Svobody, aby po roce 1948 na dlouhých 41 let neslo název Rudé náměstí. Zatím posledním názvem je od jara roku 1990 opět náměstí Svobody...
A tak ani Husova socha nemohla mít zřejmě jiný osud. Pouhých jedenáct let po svém postavení se tento monumentální pomník s motivy Bílé Hory a Legionářských bojů stává terčem takových útoků jihlavských německých nacionalistů, že sama německá okupační správa Jihlavy prosí o jeho odstranění, aby dílo nebylo zničeno.
Kameník Hurda proto urychleně provádí odborné rozebrání pomníku, zatímco v Hlinsku v Čechách současně s tím dne 23. června 1939 zasedá rada starších Církve československé. Ta se toho dne rozhoduje jihlavský pomník zachránit a tak je po rychlé dohodě celý pomník pod rouškou tmy během jediné noci přepraven za hranice Jihlavska. A tak zde - na Skalce nad Hlinskem - shlíží monumentální jihlavský mistr Jan Hus ze své sedmimetrové výše až dodnes...

Leo ŠVANČARA

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=070623-1183478371)