'Je to rekord z oblasti jen těžko uvěřitelných výkonů. Přestože v době registrace rekordu už bude po uzávěrce, stihneme tento letecký unikát zveřejnit v připravované publikaci Česká kniha rekordů 6, která vychází 25. 9. 2018', uvedl Luboš Rafaj, obchodní ředitel Agentury Dobrý den.

Z 500 letišť jich Jiří Pruša dosáhl 117 na americkém kontinentě a v Karibiku, 38 v Africe, 56 v Austrálii a na Novém Zélandu a 289 v Evropě (z toho 90 v ČR a 11 na Slovensku). Jako pětisté letiště zapsal letec do svého letového zápisníku při dnešní slavnostní registraci výkonu letiště Bubovice nedaleko Berouna. Registrace proběhla na letišti Částkovice u Pelhřimova.

Mezi nejzajímavější dosažená letiště patří v Prušově letovém zápisníku například Letiště Wales na pobřeží Beringovy úžiny na dohled hranice mezi USA a Ruskem, ostrovní Letiště Gustafa III. na ostrově Saint Barthélemy v Karibiku, řazené mezi nejkomplikovanější letiště světa, ikonické Letiště Princezny Juliany na rovněž karibském ostrově Saint Martin nebo „plážové“ letiště Barra ve Skotsku. Mezi obtížná letiště patří kvůli silnému turbulentnímu větru i letiště Funchal na ostrově Madeira.

Vzpomenout musíme určitě i domácí letiště – ať už ta velká jako Letiště Václava Havla nebo Letiště Ostrava, ale také řadu malých, mnohdy velice půvabných letišť po celém Česku, o která se s velkým zaujetím a péčí starají členové místních aeroklubů, jak si už od jara tohoto roku ověřujeme při naší akci 100 let – 100 letišť k oslavám stého výročí čs. letectví.

500 letišť Jiřího Pruši:

ČR 90

SR 11

Evropa 188

USA 91

Kanada 11

Karibik 15

Austrálie 34

Nový Zéland 22

Afrika 38

Celkem 500

Více o letištích

Karibik Na ostrově Saint Barthélemy je velmi krátká přistávací a vzletová dráha, k jejímuž prahu se letoun musí v obvykle silném turbulentním větru přiblížit nízkým letem nad hřebenem svahu v těsné blízkosti prahu dráhy. Dosednout musí pilot co nejdříve, jinak hrozí, že stroj po dosednutí neubrzdí a skončí v moři, jež dráhu lemuje z druhé strany - což se ostatně nejednou stalo.

Letiště princezny Juliany znají miliony uživatelů internetu ze záběrů přistávajícího nebo startujícího Boeingu 747 společnosti KLM. B747 totiž přistávalo jen několik metrů nad pláží, z níž ho až do roku 2017 sledovaly vždy desítky lidí. Nyní už dopravce tento stroj na linku na Saint Martin nenasazuje.

Evropa Skotské letiště Barra má přistávací a vzletovou dráhu pod vodou – ukazuje se jen při odlivu, kdy zde také jedině můžete přistát. I tak ale přistání zde znamená pro sportovní letadlo poměrně značný příděl písku a slané vody. Za pozornost stojí i přistání na letišti Funchal na Madeiře, kde vane velmi nepříjemný boční turbulentní vítr. I na Gibraltaru, kde napříč letištěm vede silnice, již zde při vzletu letadla uzavírají závorami, umí přistání znepříjemnit vítr. Pohled na letadlo na stojánce v pozadí se slavnou „Skálou“ je však skvělou odměnou.

Zcela jiného druhu je horské letiště Courchevel v Savojských Alpách, tzv. altiport. Přistání je zde náročné - především proto, jelikož ho kvůli skalním stěnám za koncem dráhy nelze opakovat, a přistát tu proto můžete jen se speciální certifikací.

Amerika Letiště Wales na Aljašce leží doslova na konci světa – jen asi pět kilometrů odsud vede hranice USA a Ruska a také datová čára. Přistání, ale i start jsou zde kvůli silnému, obvykle bočnímu větru poměrně obtížné, Pruša zde přistál až na druhý pokus.

Afrika Asi největším zážitkem za afrických letišť je pro Jiřího Prušu přistání na letišti Cap Juby v Maroku. Právě tady totiž sloužil jeden z nejslavnějších pilotů historie – Antoine de Saint Exupéry a letiště už není v provozu. Jiří Pruša tu mohl přistát jedině díky organizátorům Rally Aéropostale, jehož se s kolegou Milošem Dermiškem zúčastnil v roce 2017.