„Pražská katedrála je symbolem naší svrchovanosti a svobody. Generace po generaci dotváří tento architektonický a duchovní klenot obdiv po celém světě. Trvalo staletí, než byla postavena a přesto jí stále něco chybí – hlas vypovídající o vyšším poslání, varhany. Jihlava tímto krokem dokázala, že je schopna přispět k tomu, aby jedna z nejvýznamnějších památek Čech byla dokončena a konečně promluvila,“ vyjádřila primátorka města Karolína Koubová.
Rada města se k adopci varhan přiklonila také díky bohaté hudební historii Jihlavy, která se formovala i v oblasti chrámové hudby, jíž v Jihlavě obstarávali především kostelní zpěváci, hudebníci a varhanáři.
„Z bohatého jihlavského hudebního prostředí vzešel i slavný skladatel a dirigent Gustav Mahler, jenž se coby dětský sborista na kůrech kostelů sv. Jakuba a sv. Ignáce pod vedením učitele a regenschoriho Heinricha Fischera setkával s liturgickým a varhanním repertoárem. Mahler sám později při komponování Symfonie č. 2 podpořil zpěv sboru v závěrečné větě právě varhanami,“ doplnila Jana Součková z Domu Gustava Mahlera.
V Jihlavě je v současné době celkem devět nástrojů, například barokní varhany v kapli kostela sv. Jakuba a v kostele sv. Ignáce. Unikátem se pyšní také místní Základní umělecká škola, pro kterou za podpory radnice města sestavil varhanář Martin Bednařík z Tišnova claviorganum, nástroj spojený z varhan a cembala.
Dalšími městy, která přispěla na svatovítské varhany, jsou například Karlovy Vary nebo Hradec Králové. Na Vysočině se do adopce píšťal zapojil Třebíč či Luka nad Jihlavou.