Jeden sameček je často k vidění pod hotelem Jehla ve Žďáře nad Sázavou. Druhé dvě kachničky, pár, se nejprve pohybovaly pod žďárským železničním viaduktem. Podle posledních informací se postupně přesouvají níže po proudu, do Hamrů nad Sázavou.

Kachničky se z chovů dostávají každoročně, ve volné přírodě jsou pak schopné přežívat i několik let a jsou schopné se v teplejších oblastech i rozmnožovat. Malá, každoročně se rozmnožující populace je například v Brně na řece Svratce. V původní domovině je početnost druhu i kvůli odchytu do chovů nízká. Ani volně žijící populace v ČR, přestože roste, nedosahuje nějak závratných počtů. Druh se zatím nechová jako invazní a pro naše druhy nepředstavuje hrozbu. Kachničky mandarinské (Aix galericulata) jsou ale nápadným příkladem, jak snadno a často mohou exotická zvířata z chovů uprchnout. A pro příklady, že to nemusí pro naši přírodu vždy probíhat zrovna nejlépe, nemusíme chodit daleko.

CHKO Žďárské vrchy