Lena je sedmnáctiletá bratislavská studentka a jako spousta jejích vrstevnic má své sny, touží po tajných dobrodružstvích, romantice a zamilování. Její nádherný svět rozbije mladý učitel matematiky, když ji za bílého dne v domě jejích rodičů znásilní. Lena o zážitku není schopna mluvit a svou bolest obrátí proti sobě. To ji dovede na psychiatrii, kde se však podobně jako celá řada dalších hospitalizovaných nesetkává s pochopením ani citlivým přístupem.

Drama Špína je suverénně napsaným a natočeným snímkem, který poukazuje na několik zásadních, nepříjemných otázek. Proč je mezi námi tolik žen, které o znásilnění nemluví? Nenese vinu za jejich mlčení společnost, která nastavuje takové podmínky, v nichž si dotyčná za násilí „může sama“, anebo je na ni, jak říká ve filmu Lena, pohlíženo pouze jako na „znásilněnou oběť“?

Tereza Nvotová se ztotožňuje s důležitostí látky, kterou předkládá. Chápe, že ji musí co nejvíce zbavit příkras a zůstat věrná ranám, se kterými žije až desetina žen a neznámo kolik mužů v Česku. S ohledem k jejím zkušenostem a faktu, že se jedná o absolventský snímek, jde ale o veskrze vyspělý film, který se pyšní vedle výborné režie a scénáře i zcela odevzdanými výkony slovenských a českých herců.

Psychologické drama Špína je náročný snímek s místy až depresivní atmosférou. Aby byl pro diváky lépe stravitelný, je dobré se na něj předem připravit.