Přírodní památka je na kraji města u silnice na Zubří. A pro ty z dáli, je dobrá zpráva to, že je to velmi blízko vlakovému nádraží.
Tak neváhejte a přijďte, dokud šafrány kvetou…

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) může mít květy i jiné barvy než jen bílé. Květ šafránu bělokvětého může být žíhaný či fialový, ovšem těch žíhaných a fialových jedinců bývá méně.
Šafrány bělokvěté rozkvétají u Nového Města na Moravě na přelomu března a dubna. Ochranáři pozemek monitorují a pravidelně se o něj starají, louku sečou ručně bez těžké techniky,
Přírodní památka U Bezděkova je jedinou lokalitou na Vysočině, kde se na jaře lze s rozkvetlými šafrány setkat. O žádném jiném místě ochranáři neví. Šafránu se tam daří, louka je mírně podmáčená, což jim vyhovuje. Ale s největší pravděpodobností nejde o původní druh pro Žďárské vrchy. V minulosti byl zřejmě šafrán na toto místo druhotně zavlečen, pravděpodobně v některém období kolonizace.

Šafrán bělokvětý je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovité. Rostlina dosahuje výšky asi 15 cm. V půdě je kulovitá hlíza, ze které vyrůstají dva až čtyři listy, které mají čárkovitý tvar a jsou tři mm široké. Listy se utvářejí brzy po vykvetení. Plodem je tobolka.
Šafrán roste na vlhčích horských pastvinách a loukách, vyžaduje hlinité až jílovité půdy, které jsou bohaté na humus. Na lokalitách se tento druh vyskytuje ve velkých skupinách. Nejvíce je rozšířen v Alpách a jejich předhůří, ale je rozšířen v horských oblastech od Balkánu po Pyreneje. V České republice je původní pouze v oblasti Šumavy a Novohradských hor, na dalších lokalitách je nepůvodní, ale časem již zdomácnělý. Tento druh šafránu je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny.