Pokud firmám odejde za rok více než pětina jejich zaměstnanců, má to již významný vliv na jejich fungování a další rozvoj. Podle průzkumu STEM/MARK se takto vysoká fluktuace zcela vyhýbá firmám, které pracovníkům nabízejí stravenky v hodnotě nad 100 korun. Naopak, téměř čtyři pětiny těchto štědrých zaměstnavatelů (78 %) hlásí roční fluktuaci pod hranicí pěti procent.

Podle produktového manažera Zbyňka Vystrčila ze společnosti Edenred data týkající se stravenek ukazují, že firmy, které si hledí svých zaměstnanců, mohou spoléhat na jejich vyšší loajalitu. „Naprostá většina společností, které mají vysoké hodnoty stravenek, se stará o své zaměstnance špičkově i v jiných oblastech – mají pestrou nabídku volnočasových benefitů, vycházejí zaměstnancům vstříc při skloubení jejich práce a osobního života, umožňují jim kariérní růst. Hodnota stravenky je tak dobrým indikátorem celkové péče firmy o zaměstnance. Data jasně ukazují, že výše benefitů je důležitým faktorem pro spokojenost lidí v práci,“ uvedl Zbyněk Vystrčil.

Na opačném pólu jsou firmy, které nabízejí stravenky v podprůměrných hodnotách. Celkem sedm procent společností, které nabízejí stravenky s nižší nominální hodnotou než 70 korun, čelí masivnímu odlivu více než pětiny zaměstnanců za rok, dalších osm procent firem pak má velmi vysokou fluktuaci v rozmezí od 11 do 20 procent.

Stokorunová stravenka přitom není žádný velký luxus – od loňského roku je dokonce nejfrekventovanější stravenkou vůbec. Vyšší než stokorunovou hodnotu má v současnosti 27 procent firem. Hodnotu stravenek nižší než 70 Kč pak mají zaměstnanci ve čtvrtině českých firem.

Podstatnou roli stravenek potvrzuje i Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK: „Z našich dlouhodobých průzkumů mapujících postoj českých zaměstnanců k nepeněžním benefitům se ukazuje, že stravenky nejsou jen nejčastěji užívaným benefitem, ale stále jsou i na špici mezi těmi nejdůležitějšími. Podstatný je také možný důsledek nízké úrovně péče ze strany zaměstnavatele. V posledních pěti letech odešla ze zaměstnání (z důvodu nízké péče) téměř třetina českých zaměstnanců. Jedná se především o mladší do 30 let a lidi z větších měst.“