Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Kde v Česku hnízdí břehule říční? Pomozte nám to zjistit

Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Česká společnost ornitologická chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku břehulím daří.
Břehule měří sice jenom 12 centimetrů, dokáže si ale vyhrabat hnízdní noru hlubokou až metr. Dříve hnízdila výhradně ve stěnách řek, nyní především v pískovnách. „Pískovna, ve které probíhá těžba, se neustále mění. Vznikají tu nové biotopy, které jsou jinde v krajině vzácností – místa bez vegetace, obnažené svislé břehy a místy dokonce i periodické tůňky. Pokud těžební společnost načasuje těžbu tak, aby břehule mohly každým rokem úspěšně vyhnízdit, může vzniknout kolonie břehulí až o stovkách párů,“ říká Gabriela Dobruská, koordinátorka projektu Pískovny pro břehule.

Břehule hnízdí i v hromadách zeminy
Česká společnost ornitologická chce v novém programu občanské vědy zmapovat hnízdiště břehulí a zjistit o těchto nenápadných ptácích víc. „Kromě pískoven si k hnízdění vybírají například i hromady zeminy na staveništích, mostní zdivo v centrech měst a stěny říčních náplavek. Na takových místech se ale často dostávají do střetu s lidmi a jejich činností,“ vysvětluje Dobruská.

Dodává, že hnízdiště v aktivních velkých pískovnách jsou už často monitorována. „V těch menších a neaktivních ale mohou být kolonie břehulí nenápadné a pro nás zatím neznámé. Proto uvítáme informace o každém pozorování těchto ptáků i o případném ohrožení dané kolonie. Největší úsilí veřejnosti budeme potřebovat ke konci června a v červenci, kdy budou vyletovat mláďata,“ upozorňuje Dobruská.

Obratný lovec hmyzu
Břehule se, stejně jako její příbuzné vlaštovka a jiřička, živí hmyzem. „Pátrat po břehulích tak mohou dobrovolníci i mezi ptáky létajícími nad řekou. To nám napoví, zda v okolí může být kolonie. Oproti vlaštovkám a jiřičkám má břehule hnědavý odstín. Stejně jako jiřička má krátký ocas, ale chybí jí bílý kostřec, tedy místo nad ocasem. Pod krkem má tmavý pásek,“ jmenuje Dobruská hlavní rysy.

Údaje z pozorování mohou pozorovatelé vkládat do faunistické databáze na birds.cz. „Oceníme také fotografie z lokalit. Čím více údajů se nám podaří získat, tím přesnější znalosti o výskytu a populačních trendech tohoto druhu získáme,“ říká Dobruská.
Podrobnou metodiku najdou zájemci na webu: https://www.birdlife.cz/vyzva-ke-sledovani-kolonii-brehuli/
V roce 2013 vyhlásila Česká společnost ornitologická břehuli říční Ptákem roku a vydala tématické číslo časopisu Ptačí svět: http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2013_01.pdf

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Věra SYCHROVÁ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)