Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Otevřený dopis společnosti Kronospan

Vážená paní Krechlerová, při naší návštěvě v mateřském sídle firmy KRONOSPAN v rakouském Salzburgu byly projednávány mnohé oblasti fungování jihlavského závodu a jejich dopad na život ve městě Jihlavě. Věřím, že jsme se shodli na faktu, že provoz Vaší společnosti dlouhodobě vyvolává u obyvatel města řadu otázek, ke kterým se nyní přidávají ještě otázky související s připravovanými změnami v provozu firmy a bohužel i otázky zahájení výstavby bez povolení resp. patřičného prokázání vlivu stavby na životní prostředí. Proto je pro nás opravdu klíčové získat od vedení firmy odpovědi na otázky, které jsou pro naši další případnou spolupráci zásadní. Otázky jsme rozdělili do jednotlivých oblastí života ve městě.
Ovzduší
1) Již v současnosti je provoz firmy spojen s velkou prašností jak z výroby, tak i ze skládkování materiálu. Veřejnost v Jihlavě si na nadměrnou prašnost z provozu firmy dlouhodobě stěžuje. Jakým způsobem firma zajistí, aby množství emitovaných prachových částic kleslo? Skrápění ploch se dřevem a recyklátem je zjevně nedostačující, navíc vyvolává další problémy a otázky ve vztahu k vodě.
2) V podmínkách kolaudačního rozhodnutí provozu byl požadavek na kontinuální měření emisí. Proč tento není dodržován? Měříte kontinuálně v jiných závodech?
3) Firma má vydána dvě integrovaná povolení (IPPC) z nichž každé má stanoveno samostatné limity? Proč firma takovýmto způsobem dělí provoz, když je zjevné, že dochází ke kumulaci vlivů jednotlivých provozů?
4) Ač je technologicky i legislativně řada problematických věcí řešena, dochází evidentně k opakovaným případům technologické nekázně, které způsobují, že se do ovzduší dostává jak z provozu samotného, tak i ze skládek materiálu nadměrné množství emisí. Co firma udělá pro to, aby k technologické nekázni a jí způsobeným problémům nedocházelo?
5) Jak je nakládáno s brusným prachem?

Hluk
1) Jsou dodržovány hlukové limity dané integrovaným povolením? Jak je řešeno odhlučnění stávajících drtičů? Jsou tyto limity kontrolovány?
2) Jaká opatření realizuje firma pro odstranění stávající hlukové zátěže a zabránění vzniku nové hlukové zátěže spojené s novými připravovanými provozy?

Voda
1) Jak je zajištěno nakládání s dešťovými vodami ze skládek recyklátu, které mohou obsahovat látky škodlivé vodám a pronikají do vod povrchových i podzemních?
2) Jak je zajištěno nakládání s hasebními vodami? (V toku Drážního potoka se vyskytují jak hasební pěny, tak i dřevní odpad.) Pokud by měly být jímány do jímek, tyto jsou evidentně nedostačující nebo nefunkční a hasební vody opakovaně unikají do toku Drážního potoka.
3) Kolik vody provoz odebírá z vodovodního řadu, kolik z řeky a kolik z jiných zdrojů (jakých)? Jak se toto množství vyvíjelo za posledních 5 let?
4) Jak je zajištěno čištění vod vypouštěných do Drážního potoka?
5) Připravuje firma technologická opatření k opakovanému použití technologické vody (její recyklaci)? Toto by mělo být základním předpokladem delšího fungování a zabránilo by to jak nadměrnému čerpání vody, tak i vypouštění znečištěných vod.
6) Chystá firma vlastní čističku?

Doprava
1) Jaká je prognóza nárůstu či zklidnění dopravy v souvislosti s plánovaným rozšířením provozu?
2) Jaký je zájem Kronospanu o participaci na stavbě záchytného parkoviště pro kamionovou dopravu?
3) Jaká opatření firma realizuje ve chvíli kdy je velké množství kamionů v těsné blízkosti Kronospanu a parkoviště kapacitně nestačí?

Obecně
1) Požadujeme poskytnutí celé geneze vydávání povolení ve všech procesech (jak EIA vedená KrÚ, tak i MŽP, povolení a kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu) – jsou dodrženy podmínky stanovisek DOSS (zejména ČIŽP a KHS)?
2) Jakým způsobem jsou zajištěny skládky recyklátu před vznikem požáru? Jak jsou řešeny hasební vody v případě požáru (např. v případě zahoření v Nové Cerekvi)? Tyto skládky nejsou de iure součástí provozu a nejsou řešeny IPPC. Jaké dokumenty k nim byly vydány? Jak byly zkolaudovány a jaké podmínky byly dány dotčenými orgány státní správy pro jejich povolení a provoz? Tyto skládky (například skládka v Třešti) jsou provozovány způsobem, který odporuje způsobu využívání, ke kterému byly zkolaudovány – množství dřeva je zde mnohonásobně vyšší a současně i na plochách, kde má být skladována kulatina, je skladován i recyklát.
3) Proč firma dělí provoz na více firem a žádá tedy o vydání více integrovaných povolení, když dopad na životní prostředí má jako jeden celek?
4) Jak se firma realizuje na poli společenské odpovědnosti? Podporuje nějaké projekty či akce v regionu?
5) V posledních dnech firma přestala odebírat dřevní kulatinu od městské společnosti Správa městských lesů s.r.o., i dřevní odpad od společnosti Služby města Jihlavy, spol. s. r. o.. Souvisí tato skutečnost s úpravami provozu ve firmě, nebo se stávající snahou statutárního města Jihlavy o lepší komunikaci firmy s představiteli města?

Tyto otázky jsou pouze nejakutnějšími dotazy, které provoz a předpokládaný rozvoj firmy vyvolává. Je v zájmu města a jeho vedení a věříme, že i v zájmu vedení společnosti Kronospan, aby na ně město dostalo odpověď. Firmu Kronospan vedení města považuje za důležitého a významného partnera ve městě, a proto doufáme, že zodpovězení těchto dotazů a zlepšení komunikace přispěje k vyjasnění vzájemného vnímání obou subjektů a může přispět ke zlepšení vnímání provozu firmy ve městě.

Dopis zasíláme paní Krechlerové i panu Kaindlovi, zároveň jej poskytujeme médiím, která o otázky projevují velký zájem. Prosíme o zaslání Vašich odpovědí do 31. 7. 2019.

S pozdravem
MgA. Karolína Koubová, v. r.
primátorka města

Mgr. Petr Laštovička, v. r.
náměstek primátorky

Ing. Vít Zeman, v. r.
náměstek primátorky

Ing. Jaromír Kalina,
náměstek primátorky

- dokument -

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)