Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Jan Hus...

Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
Tento kazatel ve svých výkladech vycházel z myšlenek anglického myslitele Johna Wiklifa o obnovení apoštolského poslání církve. Narodil se roku 1371 v Husinci u Prachatic a od roku 1390 studoval na pražské universitě. V roce 1393 zde získal titul bakaláře a v roce 1396 titul mistra svobodných umění. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze. V letech 1401 - 1402 byl děkanem artistické fakulty a od roku 1402 kázal v Betlémské kapli v Praze na Starém Městě. V roce 1409 se stal rektorem pražské university.

Jan Hus ve svých náboženských pracích kritisoval mravní úpadek, v němž se v jeho době ocitla katolická církev a svými kázáními se stal jedním z nejznámějších pražských kazatelů. Kromě toho Hus ve svém latinském díle De orthographia bohemica navrhl zjednodušit český jazyk, odstranit spřežky a nahradit je takzvanými nabodeníčky (dnes háčky). Délku samohlásek namísto do té doby používaného zdvojení Jan Hus v tomto díle doporučil nahradit čárkami a tak se i díky němu čeština stala jedním z mála středoevropských jazyků, které dnes zdvojené či spřažené hlásky prakticky vůbec nepoužívají.

Od roku 1408 se ovšem Jan Hus začal dostávat díky mocenskému boji na pražské universitě do potíží jak s částí university tak i s církevní hierarchií, které vyvrcholily klatbou v roce 1412. Hus byl donucen odejít z Prahy a pobýval pak mimo jiné na Kozím Hrádku u Pelhřimova, v Sezimově Ústí a na hradě Krakovci u Rakovníka. V roce 1414 přes varování přátel odjel na pozvání císaře Zikmunda do Kostnice na koncil, aby zde obhájil své postoje, o kterých byl pevně přesvědčen, že jsou plně v souladu s učením církve. Odmítal jakákoli nařčení z kacířství, nicméně přesto byl po několika slyšeních před koncilem za kacíře prohlášen.

Stalo se tak dle doložených historických pramenů (viz např. prof. Jan Sedlák: M. Jan Hus, 1915) především na základě Husova učení o predestinaci. Tedy o předurčení člověka ke spáse. (Jde o jeden ze středověkých křesťanských bludů, jenž hlásá, že ať člověk dělá co chce, nemůže dosáhnout spásy, pokud k ní není PŘEDEM Bohem vybrán. Jde o názor, který je s křesťanstvím a jeho učením o osobní svobodě každého člověka jít k Bohu, nebo proti Němu, v zásadním rozporu.)

Současně byl Janu Husovi z jeho vlastních vyjádření koncilem dokázán také i 'Viklefův blud' remanence, tedy názor, že přítomnost Krista v chlebu a víně při svaté Liturgii je jen symbolická a je jen závislá na intensitě víry přítomných věřících. Oba tyto koncilem odsouzené názory později převzaly a dodnes zastávají mnohá protestantská hnutí - na rozdíl od římských katolíků nebo pravoslavných.

Když se Jan Hus odmítl svých postojů i nadále zříci, byl zbaven kněžské hodnosti a odsouzen k smrti upálením. Jeho popravabyla vykonána v Kostnici 6. července 1415 a popel byl rozsypán do řeky Rýna.

Den upálení kněze a rektora pražské university Jana Husa je od roku 1991 v Českých zemích státním svátkem.

Leo ŠVANČARA

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)