Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Františkáni se rozloučili se svým spolubratrem, rodákem z Přibyslavi

Provincie bratří františkánů na Jungmannově náměstí v Praze na své webové stránky zařadila fotoreportáž ze zádušní mše svaté sloužené 2. září v kostele Panny Marie Sněžné v Praze za jejich spolubratra P. Michala Františka Pometla OFM, který - jak oznamovalo parte - “po delší nemoci přijal sestru Smrt v úterý 20. srpna 2019 v Praze v Nemocnici pod Petřínem ve věku nedožitých 84 let”.
Druhá část fotoreportáže zachytila uložení tělesných ostatků zesnulého do hrobu bratří na pražských Olšanech.

Zveřejněný životopis uvádí, že P. Michal František Pometlo se narodil 18. října 1935 v Přibyslavi a po otci dostal jméno František, měl ještě bratra a dvě sestry.

Po ukončení základní školy se začal učit truhlářem, ovšem jeho další život ovlivnilo onemocnění tuberkulózou. Po dlouhé nemoci pracoval u soustruhů, pak jako invalidní důchodce vykonával službu kostelníka v přibyslavském kostele Narození sv. Jana Křtitele, kde pracoval s mládeží. Za své aktivity byl odsouzen na jeden rok vězení (1963–64).

V Praze v letech 1964–68 při zaměstnání v televizi absolvoval večerní studium SPŠ stavební ve Zborovské ulici, také sloužil jako sakristián a kostelník při kostele sv. Ignáce v Praze 2.

V té době poznal františkány. Po pobídce provinciála Metoděje Řezníčka roku 1969, za dočasného uvolnění režimu, vstoupil do litoměřického semináře. Dne 2. dubna 1970 přijal při obláčce františkánský hábit a řeholní jméno Michal.

První sliby složil 19. února 1971, slavné sliby pak 19. února 1974. Přes peripetie byl nakonec vysvěcen na kněze 29. června 1974. Po kratším pobytu v Brně s perspektivou, že bude tajným formátorem františkánských studentů, nakonec mohl nastoupit do duchovní správy a od roku 1975 sloužil jako kaplan postupně v Sokolově, Toužimi a Plzni s administrací v Liticích.

V rámci protifrantiškánské „Akce Vír“ byl na Květnou neděli 1983 zatčen a strávil čtyři měsíce ve vazbě.

V letech 1987–89 spolupracoval s Lubošem Hruškou a Romanem Podrázským na křížové cestě pro meditační zahradu a budoucí Památník obětem zla v Plzni.

Rok 1989 jej zastihl na působišti v Lokti nad Ohří. Po pádu komunismu se vrátil do Plzně, kde sloužil ve františkánském kostele a na arciděkanství. V bytě zde vznikla i první malá františkánská komunita.

Velkou změnu přinesl rok 1994, kdy se stal kvardiánem pražského konventu u Panny Marie Sněžné, v němž pobýval v podstatě až do své smrti. V letech 1998–2006 byl farářem zdejší farnosti.

Byl vyhledávaným zpovědníkem a doprovázejícím a sloužil mnoha řeholním sestrám a terciářům. Jeho velkou láskou bylo kreslení a navrhl také obnovu liturgického prostoru v řadě kostelů v Čechách.

Pohřební mši svatou celebroval pražský světící biskup Mons. Václav Malý. Přítomen byl také pomocný biskup královéhradecký Mons. Josef Kajnek. Mezi kněžími, řeholníky a všemi, kdo se přišli s P. Michalem rozloučit, nechyběla ani početná skupina Přibyslaváků včele s duchovním P. Pavlem Sandtnerem a místostarostou města.

Tělo P. Michala Františka Pometla bylo uloženo do řádového hrobu v Praze-Olšanech.

Po pohřbu následovalo setkání a vzpomínky v pražském klášteře.

Františkáni jsou společenstvím bratří, kteří jsou zasvěceni slibem chudoby, čistoty a poslušnosti, aby tak žili evangelium Ježíše Krista podle příkladu sv. Františka z Assisi. V České republice žijí v šesti klášterech.


Autory fotoreportáže jsou Martina Řehořová a Bernard Ondřej Mléčka z fotografického spolku Člověk a víra.

Více záběrů lze najít na serverech www.ofm.cz a www.clovekavira.cz

Ivo HAVLÍK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)