Obsah jednání:
1/ Informace o úložišti radioaktivních odpadů a stavu výběru lokality
2/ Seznámení s důvody nesouhlasu obcí z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK
3/ Národní zdroje pitné vody bez radioaktivních odpadů!
4/ Spolupráce a nesouhlas obcí z širšího okolí (ČERTOVA) HRÁDKU
5/ Diskuze s občany

Co má radioaktivní odpad společného s Jihlavou a Pelhřimovem?

Správa úložišť radioaktivních odpadů /SÚRAO/ hledá místo, kam by se uložily tisíce tun radioaktivních odpadů, a to fakticky navždy /cca 100.000 let/. Jednou z uvažovaných lokalit je i lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK nacházející se na území obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná. Tato lokalita se nachází v sousedství místních částí Měst Jihlavy a Pelhřimova. Stavba úložiště by měla trvat patnáct let a začít by měla v roce 2050, se spuštěním provozu se tak počítá v roce 2065.

Dle našeho názoru stavba hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů negativně ovlivní rozvoj širšího regionu, neboť sebou přináší nejen rizika pro životní prostředí /zdroje pitné vody, prašnost a hluk při výstavbě, přeprava radioaktivních odpadů atd./, ale i rizika sociální a ekonomická. Tuny radioaktivních odpadů rozhodně nejsou turistickým lákadlem, který by podněcoval k návštěvě okresů Jihlava a Pelhřimov. Ve svém důsledku by se tak z okresů Jihlava a Pelhřimov stala pouze jakási skládka radioaktivních odpadů pro celou ČR.

Pro vysvětlení významu lokality (ČERTŮV) HRÁDEK je třeba uvést, že se nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem vod, jak pro okolní obce, tak i pro okres a město Jihlava prostřednictvím vodní nádrže Hubenov. Tato lokalita je však také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod. S ohledem na skutečnost, že nelze předem do budoucna s naprostou jistotou vyloučit možnou přírodní katastrofu nebo nehodu v provozu hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK, tak by kontaminace lokality (ČERTŮV) HRÁDEK radioaktivními odpady vedla v krátkodobém časovém horizontu ke znehodnocení zdrojů pitné vody nejen pro okolní obce, ale i pro hlavní město Prahu a podstatnou část Kraje Vysočina a Středočeského kraje.

Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK je tedy jedním z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody, jejichž ochrana není jenom zájmem dotčených obcí, ale veřejným zájmem České republiky. Proto dne 27.5.2019 šestice starostů z (ČERTOVA) HRÁDKU vydala společné prohlášení a s odkazem na Ústavu České republiky a obsah jí upravených občanských práv a povinností se společně obrátila na širokou veřejnost se žádostí o pomoc při naplňování a ochraně tohoto veřejného zájmu České republiky. Tuto společnou výzvu k ochraně národních zdrojů pitné vody a blokádě stavby úložiště radioaktivních odpadů již kromě přímo dotčených obcí vyslyšely desítky dalších obcí z okresů Jihlava a Pelhřimov a vyslovily jasný nesouhlas se stavbou úložiště s tím, že se na této stavbě nebudou jakkoli podílet. Dále také obce a celé mikroregiony vyzvaly ke stejnému postupu své občany a vlastníky nemovitostí. Konkrétně například dvacet členských obcí Mikroregionu Třešťsko na valné hromadě konané dne 6. 6. 2019 a deset členských obcí Mikroregionu Dušejovsko na valné hromadě dne 11. 6. 2019.

Za této situace jsme se obrátili na města Jihlava a Pelhřimov se žádostí a prosbou o možnost poskytnutí informací a seznámení občanů těchto měst s celou situací, a to formou konání veřejného jednání.

Luboš Kliment, společný zástupce obcí

Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná