Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Peněz máme dost, chybí ale informace, jak s nimi hospodařit, shodují se školáci z Vysočiny v průzkumu

Pravidelné kapesné má jen necelá polovina školáků na Vysočině, šestina jej vůbec nedostává. Rodiče se snaží vést děti k finanční gramotnosti, přesto většina z nich očekává pomoc od škol. S výukou finanční gramotnosti se však během povinné docházky setkalo jen 19 % dětí. Ukázal to průzkum, který realizovala Česká spořitelna. Zkušenosti ze světa přitom ukazují, že peněžní problémy v dospělosti způsobuje spíše nedostatek znalostí než málo peněz.
Jen 44 % dětí na Vysočině dostává pravidelné kapesné. Ukázal to průzkum, který realizovala Česká spořitelna ve spolupráci s agenturou DataCollect na reprezentativním vzorku 8-15 letých žáků základních škol. Na prvním stupni dostávají děti průměrně 250 korun, na druhém pak 420 korun měsíčně. Většinu utratí za sladkosti, limonády nebo občerstvení ve fastfoodech Mnozí šetří, nejčastěji na mobil, počítač nebo videohru. 17 % dětí v regionu nedostává kapesné vůbec. Vše, co potřebují, jim rodiče kupují sami.

Odborníci se nicméně shodují, že kapesné děti potřebují. „Je to klíčový nástroj, který děti učí finanční gramotnosti. Jen tím, že mají nějaké vlastní peníze, se mohou naučit s nimi správně hospodařit,“ vysvětluje David Hubáček, šéf finančního vzdělávání v České spořitelně. Z průzkumu vyplynulo, že naprostá většina rodičů si uvědomuje, že odpovědnost za finanční vzdělávání dětí leží na nich. Zároveň ale většina rodičů přiznala, že očekává v tomto směru pomoc i od školy.

Děti chtějí, učitelé nestíhají

„V České republice máme posledních 17 let standardy finanční gramotnosti, které vycházejí z Národní strategie pro finanční vzdělávání. Četlo je však jen 10 % učitelů,“ upozorňuje David Hubáček s tím, že celá čtvrtina učitelů ani netuší, že takový vzdělávací program existuje. Pedagogové, kteří finanční gramotnost učí, čerpají informace hlavně ze života, popřípadě na internetu.

Alespoň nějaký program zaměřený na výuku finanční gramotnosti absolvovalo ve škole 19 % dětí z regionu. Zájem však školáci mají, 69 % dětí by se rádo ve škole učilo, jak s penězi hospodařit. Mezi žáky, kteří již nějaký vzdělávací program zaměřený na peníze absolvovali, je to ještě více.

„Studie přitom potvrzují, že finanční vzdělávání dětí je velice důležité. Problémy s dluhy v dospělosti jsou totiž častěji způsobeny nedostatkem finančního porozumění než nedostatkem peněz,“ doplňuje David Hubáček.

Výrazně lépe se ve světě peněz také orientují školáci, kteří mají dětské konto. „Mezinárodní statistiky ukazují, že žáci, kteří mají bankovní účet, prokazují o mnoho vyšší znalosti finanční gramotnosti než ti bez účtu,“ upozorňuje expert s tím, že v Česku má účet přibližně 43 % školáků. Na Vysočině je to 42 %. Naprostá většina lidí na Vysočině (83 %) ale dává dětem kapesné v hotovosti. „Celé kapesné dostává na účet 5 % dětí, 13 % pak alespoň část kapesného,“ dodává David Hubáček.

Na co děti šetří
· Naprostá většina dětí si spoří na mobil
· 15 % dětí, jež mají rodiče vysokoškoláky, si šetří na notebook.
· V domácnostech lidí bez maturity si stejný počet šetří na videohry a 10 % i na výlet či zážitek.
· Na Plzeňsku šetří na videohru 17 % dětí, na Karlovarsku nikdo, děti zde chtějí hlavně příslušenství k elektronice (13 %)
· Na Liberecku vedou videohry a oblečení (obojí po 14 %)
· 10 % dětí na Královéhradecku šetří na knihu
· Na Zlínsku se ve velkém spoří na elektroniku (mobil 25 %, počítač 12 % a videohra 11 %)
· 8 % dětí na Pardubicku si šetří na kolo

Volnost v nakládání s pěnezi
· Třetina dětí nemá volnost v nakládání s penězi a musí před většinou nákupů žádat rodiče o svolení. Kontrolu si udržují hlavně mladší rodiče.
· Větší volnost mají děti na Vysočině (jen 20 % je „pod kontrolou“), na Liberecku musí o svolení žádat skoro každé druhé
· Každé dvanácté dítě na Zlínsku často nakupuje potají, protože rodičům by se to nelíbilo.

Co si myslí o rodičích
· Rodičům děti věří. 48 % školáků si myslí, že jejich rodiče umí hospodařit zhruba stejně jako ostatní.
· Bezmála polovina je přesvědčena, že jsou na tom rodiče se správou peněz lépe než ostatní.
· Naprostou důvěru ve své rodiče mají v tomto ohledu školáci na Olomoucku a Karlovarsku, nikdo z nich nemyslí, že si vedou hůře než ostatní.

Foto graf: Průměrná výše kapesného v jednotlivých krajích








































Marta VOKURKOVÁ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)