Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Den gibonů v zoologické zahradě v Jihlavě v sobotu

Gibon zlatolící ( Nomascus gabriellae ) je erbovním druhem zvířete jihlavské zoo, která je má již skoro třicet let ve svém logu. Na jednoduchém obrázku je samice Ivana, která zde stále žije a její první mládě, které se v Zoo Jihlava narodilo v roce 1990.
Protože počty všech asi 17 druhů gibonů stále klesají, vyhlásila IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů) 24. říjen Mezinárodním dnem gibonů. Tento významný den si připomeneme i v Zoo Jihlava v sobotu 26. října v čase od 11 do 15 hodin. Pro děti budou připraveny giboní hry a pro všechny návštěvníky speciální fotokoutek s naším maskotem gibona v nadživotní velikosti. Ve 12 a ve 14 hodin budeme mít navíc připraveno speciální povídání o našich dvou giboních rodinách.

V jihovýchodní Asii jsou giboni jedněmi z mnoha vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin, které doplácejí na vypalování pralesů kvůli budování dalších plantáží palmy olejné.
Zoo Jihlava chová v současnosti celkem 8 gibonů ve dvou skupinách. V první skupině je samice Ivana narozena v roce 1983, která pochází z volné přírody z Vietnamu. Společně s ní žije její syn narozený roku 2009. Druhá skupina je tvořena 15 letou samicí Sunny (Zlatuše) se samcem Servácem (Seržou) a jejich čtyřmi mláďaty.

I když většina návštěvníků nazývá gibony opicemi, pravdu mají pouze zčásti. Giboni totiž společně s gorilami, šimpanzy, nebo orangutany patří mezi lidoopy, tedy do nejbližšího příbuzenstva nás lidí. Giboni mají asi 17 druhů, o jejichž přesném počtu se stále vedou spory, které obývají tropické deštné lesy v jihovýchodní Asii včetně větších ostrovů. Pohybují se obratně ve větvích stromů zvláštním houpavým pohybem zavěšeni na dlouhých pažích. Tento pohyb se nazývá brachiace. Giboni žijí v rodinných skupinách, které se navzájem dorozumívají hlasitým houkáním a trylkováním. Jsou to jedni z nejhlučnějších primátů a v naší zoo jde o nejhlučnější obyvatele. Samice rodí po více jak 200 dnech jediné mládě o které se stará několik roků.

Giboni mají nápadný pohlavní dimorfismus. Samci jsou nejen mírně mohutnější, ale navíc jsou v dospělosti celí černí se zlatými tvářemi, zatímco samice těchto gibonů mají světlou barvu s černým temenem hlavy. Novorozená mláďata obou pohlaví jsou zbarvena světle stejně jako samice, poté se přibližně ve třetím roce zbarvují do černé samčí barvy. Samci už takto černí zůstanou po celý život, kdežto samice se v pubertě, ve věku kolem 7-8 let, přebarví opět a naposledy do žluta. Samičky prostě bývají trochu marnivější i mezi zvířaty. V naší zoo se giboni živí hlavně zeleninou, ovocem, listy stromů a občas dostanou i živočišné bílkoviny třeba v podobě tvarohu, nebo vařených vajec.

Martin MALÁČ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)