Jméno dnes nikomu nic neříká, po takovém hradu (a byl to vůbec hrad?) se slehla země. Kámen si však nevymýšlí a proto je správné ptát se, odkud byl do Přibyslavi koňským potahem přivezen. Rozluštit tuto otázku ovšem nebylo snadné.

Ani mnohosvazkový naučný slovník přibyslavského rodáka Jana Otty heslo Hrad Bikánec nemá a není možné ho najít v žádné jiné encyklopedii, nevyjímaje ani ty současné - internetové.

Pomohla knihovnice Českého muzea stříbra

Napsal jsem několika informačním centrům a muzeím. Když se už zdálo, že stopa nikam nevede, ozvala se Eva Entlerová, knihovnice Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Poslala odkaz na druhý díl Místopisu okresního hejtmanství, který v roce 1912 vydalo kutnohorské nakladatelství Karla Šolce. A v tomto velice podrobném místopise Čáslavska a Kutnohorska je několikastránkové heslo BYKÁŇ.

“Asi 6 km jižně od Kutné Hory leží na mírném návrší 369 m nad mořem při erární silnici starobylá, malá osada Bykáň, jejíž kostel s vížkou a cibulovitou bání zvonice korunuje a do kraje čáslavského, odtud otevřeného, daleko hledí. Osada má 13 domů a 84 obyvatele”, se zájmem čteme.

A také se dovídáme: “Jméno Bykáň odvozují někteří od Bitva neb Bijaň, jak i Palacký uvádí. Snad v šedém dávnověku byla tu bitva, je místo to k poloze bitevní znamenité.”


Bykáň a Bykánec

V kapitolce Dějiny se mimo jiné uvádí: “Bykáň náležela od nepaměti k panství malešovskému a sdílela všecky osudy, které stihly Malešov a ostatní k panství náležející osady. Ve spisech připomíná se Bykáň již r. 1327. Majitelem v témže století byl Purkart, magdeburský purkrabí, a Bykáň tehdy náležela k hradu Malešovu. Purkart prodal za nedlouho Bykáň klášteru sedleckému, ale brzy opět byla Bykáň k Malešovu přivtělena a zůstala tak až podnes.”

Místopis si ještě všímá hesla Bykánec (Bykáneč): “Po obou stranách silnice křesetickomalešovské asi čtvrt hodiny západně Křesetic leží osada Bykánec. Má 12 domů se 62 obyvateli vesměs náboženství katolického. Ve století XV. stávala zde tvrz a dvůr. Ale časté nálezy krásných popelnic nad Bykáncem v lomech skalních zřejmě svědčí, že místo to již za pohanských dob bylo osídleno.”

Tvrz se rozpadla v třicetileté válce

“Po tvrzi dnes není památka, ale sporé stopy, kde stávala, dosvědčují místy se jevící hluboké příkopy u stavení čp. 91, náležejícího rolníku Janu Havránkovi. Tvrz spustla a zašla asi ve válce třicetileté a dvůr poplužní i s pozemky rozprodán na jednotlivce.

Bykánec náleží do Křesetic, četnickou stanicí do Malešova. Nejbližší stanice železniční je Malešov na trati Hora Kutná - Zruč,” praví Místopis okresního hejtmanství z roku 1912.

Eva Entlerová mně také poslala naskenovaný odstavec z knihy Antonína Profouse Místní jména v Čechách, vydáno Nakladatelstvím Československé akademie věd v roce 1954. Profous uvádí, že 1 km od Bykaně leží víska Bykanec (1410 Hanusskoni de Minori Bykanecz) a dodává, že jméno Bykanec vzniklo deminutivní příponou -ec ze jména Bykaň a znameno “menší Bykaň”.

Knihovnice Českého muzea stříbra ještě odkazuje na Soupis památek - encyklopedický přehled sídel. A v něm je heslo Tvrz Bykánec. Poznámka sděluje, že památka v osadě Bykánec, dnes místní části obce Křesetice v okrese Kutná Hora, již neexistuje, byla zastavěna. Ale popis památky vysvětluje vše podstatné: “Tvrz je zde zmiňována v roce 1416. Po roce 1624 se již neuvádí a časem zaniká.”

Ještě jednou si všimněme tvrzení, že “Bykáň náležela od nepaměti k panství malešovskému a hradu Malešov.” - Na konzolové římse kamenného válce Žižkovy mohyly v Žižkově Poli jsou uvedeny názvy dvanácti velkých vítězných bitev husitů. Právě tu dvanáctou Žižka vyhrál v roce své skonu u Malešova. Poslední bitva byla vrcholem jeho vojevůdcovské kariéry, byť ztráty na lidských životech nejen na straně svatohavelké koalice, ale také jeho vlastní, malešovskou řežbu zařazuje k nejkrvavějším bitvám středověkých náboženských válek.

Kvádr z hradu Bikánec v Žižkově mohyle u Přibyslavi, přesněji řečeno kámen z tvrze Bykánec, nesporně odkazuje na Malešovskou bitvu, Žižkův závěrečný vítězný boj.

Foto: Ivo Havlík, kronikář města Přibyslav,