Že jde skutečně o tento druh, potvrzuje nejstarší, od roku 1853 vycházející přírodovědecký časopis Akademie věd České republiky, dvouměsíčník Živa. Její redaktor Andrej Funk do Přibyslavi napsal: “I touto dobou se babočka admirál za teplého počasí může objevovat”.

Odborná literatura uvádí, že “admirálské” babočky jsou v našich podmínkách k zastižení ještě v říjnu, ale nejpozději v tomto měsíci odlétají na jih. Babočky jsou velmi citlivé na chlad a v oblastech severně od Alp přezimují zřídkakdy, většinou odlétají již v září.

“Na severu Evropy imága nejsou schopna přezimovat. U nás výjimečně přezimují ve sklepích,” čteme v odborné publikaci, která ještě dodává, že dospělci, kteří se v létě živí na kopřivách a pcháčích, v podzimu sají spadané a hnijící ovoce.

V Evropě se babočka admirál, v polštině rusalka(!), vyskytuje do maximální zeměpisné šířky 62 stupňů; Přibyslav leží jen o 12 stupňů níže.

Foto: Ivo Havlík