Relikviář svatého Maura, uložený v prostorách Státního hradu a zámku Bečov nad Teplou, je výjimečnou románskou zlatnickou památkou. Co se týká hodnoty, je srovnatelný snad jen s českými korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 je považováno za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu.
Více se dozvíme od hosta lednového Science Café, historičky PhDr. Kateřiny Rozinkové, bývalé kastelánky hradu a zámku Bečov nad Teplou a nynější kastelánky hradu Roštejn.

Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (nachází se na území Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven.