„Smyslem lidových tradic, k nimž se masopust bezesporu řadí, bylo mimo jiné setkávání a
propojování lidí žijících v daném regionu. Proto mě osobně dvojnásob těší, že se do spolupráce
zapojily právě Humpolečtí,“ podotkla k tomu místostarostka města Alena Kukrechtová.

Masopustní průvod, svatba a trest pro kobylku
Masopustní období počítáme od Tří králů, kdy končí Vánoce, až do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Vrcholí na poslední čtvrtek právě před Popeleční středou, a protože na tento den připadala zabijačka s hodováním, říká se mu Tučný čtvrtek. Poté následovaly nejdůležitější dny, a to masopustní neděle, pondělí a nakonec úterý, k němuž patřily průvody maškar, masopustní divadelní představení nebo i další veselí. Začátek masopustu je tedy každý rok stejný, jeho konec na Popeleční středu však závisí na datu Velikonoc, tudíž je pohyblivý. Zvyky s ním spojené mají tradici zřejmě už v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy, přesto je masopust podřízený běhu církevního kalendáře.

Co region nebo vesnice, to samozřejmě jiné zvyklosti a rozdílný průběh oslav, ovšem průvod maškar znají snad všude. K tradičním maskám se pak počítá například laufr, který jde v čele spolu s ženuškou, Turci, medvěd a medvědář, žid, kominík, slaměný, cikánka, smrtka nebo ženich s nevěstou či kobylka.

V Humpolci je již tradicí, že zástupce z vedení města oddává ženicha s nevěstou z řad studentů v průvodu České zemědělské akademie, a nejinak tomu bude letos. Mimochodem, zajímavostí je, že dříve byly pro období masopustu obvyklé právě i svatby, na rozdíl od současné doby, kdy lidé k sňatku preferují hlavně letní měsíce. Na letošním Humpoleckém masopustu svou roli později sehraje také kobylka, která bude popravena za všechny hříchy města a jeho obyvatel, přičemž se nakonec dočká vzkříšení. Symbolické je, že účast na scénce přislíbil starosta města Karel Kratochvíl a že se scénka odehraje na Horním náměstí v blízkosti radnice, která je sídlem humpoleckého městského úřadu a volených zástupců města.