Ošetřovatelé zvířat jsou rozdělení do dvou skupin a střídají se v práci po 14denních turnusech tak, aby se vůbec nepotkali. „Chceme tím zabezpečit péči o zvířata i v případě, že se u někoho prokáže koronavirová nákaza a celá skupina bude muset do karantény,“ vysvětluje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že ošetřovatelé nyní také nosí ochranné roušky a při práci dodržují bezpečnostní rozestupy. „Stejně tak jsme omezili setkávání více osob na jednom místě. Dočasně jsme zrušili společné obědy, nyní se musí najíst každý sám,“ podotýká Korec a dodává, že se o zvířata stará celkem 10 ošetřovatelů (v každé skupině jich je tedy pět) a v zoo nyní intenzivněji vypomáhá také jedna dobrovolnice.

Nepřítomnost návštěvníků zvířata většinou ani nezaznamenala, možná s jedinou výjimkou. Tou je maskot táborské zoo tygr Rocky, který pozornost přímo zbožňuje. „V době, kdy do zoo chodí hodně návštěvníků, tak si z nich vybírá ty nejsympatičtější a ty pak chodí pozdravit. Přijde až těsně ke kleci a přátelsky na ně zavrčí. Nyní mu k těmto hrátkám musí stačit ošetřovatelé,“ popisuje Korec.

Táborská zoologická zahrada nuceným uzavřením bran přišla o hlavní zdroj příjmů – tedy vstupné od návštěvníků a platby za speciální programy, jako jsou například den ošetřovatelem či noc v zoo. „Příjmy ze vstupného jsou naprosto zásadní, stejně jako příjmy ze speciálních akcí a prodeje suvenýrů. Ztráty prohlubuje také to, že je zavřená restaurace v areálu. S jejím provozovatelem jsme se dohodli, že mu po celou dobu současných omezení odpustíme nájem,“ uvádí ředitel Korec, podle nějž se škody mimo sezonu pohybují ve stovkách tisíc korun měsíčně. „Pokud by zůstala zahrada zavřená dlouhodobě i v letních měsících, tak by škody vzrostly na miliony korun,“ odhaduje Korec.

Podle něj není ani příliš možnost výraznějších úspor. „Hlavní provozní náklady zoo jsou mzdy zaměstnanců, které se na tom podílí zhruba ze dvou třetin. Další významný náklad pak představuje krmení pro zvířata. Pokud bychom chtěli dosáhnout významnějších úspor, museli bychom sáhnout do jedné z těchto dvou oblastí. Ani jedno jsme dosud nedělali. Zatím se snažíme ušetřit spíše na drobnostech, například velmi důkladně kontrolujeme, zda se někde zbytečně netopí nebo nesvítí,“ říká ředitel zoo Korec.

ZOO Tábor, stejně jako jakákoliv jiná zoologická zahrada, není ani v normální situaci dlouhodobě ekonomicky soběstačná. Je zcela závislá na sponzorských darech, přičemž největší část peněz získává od lídra developerské výstavby, společnosti Ekospol. Podstatné jsou ale i příspěvky veřejnosti. „V současné době, více než kdykoliv jindy, by se nám hodila pomoc veřejnosti a našich příznivců, například ve formě sponzoringu jednotlivých zvířat nebo celé zoo. Sponzoři za tuto pomoc získají různé benefity. Kromě volného vstupu si také mohou jako dárek vybrat jednu z knih – Jak jsem zachránil ZOO v Táboře, Noční život v ZOO Tábor nebo Jak prodloužit život vašeho psa. Každoročně pro adoptivní rodiče našich zvířat pořádáme také speciální setkání, při němž je vezmeme i do prostor, kam se běžní návštěvníci normálně nedostanou,“ láká Korec na výhody pro sponzory.

Nulový příjem v těchto dnech zatím neomezil plánované investice v zoo. Od 13. dubna tak začne úprava krmiště u zubrů. To bude nově zpevněné zámkovou dlažbou tak, aby v krmišti neměli bláto. Naopak omezení pohybu a cest do zahraničí zasáhlo plánovanou výměnu zvířat v rámci evropských zoologických zahrad. Do Německa měla odcestovat samice puštíka obecného, ale tento transport byl odložen na později.

Kvůli současné epidemiologické situaci v celé ČR je ZOO Tábor až do odvolání pro veřejnost uzavřena.