Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

V Telči v pondělí otevřou univerzitní knihovnu a připravuje se výstava Telč a jezuité

Univerzitní knihovna v Telči se pro veřejnost znovu otevře v pondělí 25. května. V úplném provozu bude také kavárna a cukrárna Haas v univerzitním centru, která v tuto chvíli funguje pouze jako výdejní okénko s možností posezení na nádvoří v areálu univerzitního centra. A na červen se chystají i první akce pro veřejnost.
'Přesto se nevyhneme některým opatřením či omezením, které se ale mohou dále upravovat podle vývoje vládních či univerzitních protivirových opatření. Návštěvníci univerzitního centra jsou tak povinni v prostorách knihovny nosit roušku a při vstupu použít připravený dezinfekční prostředek na ruce. V knihovně či výstavních prostorech je stanoven maximální počet návštěvníků ve stejném okamžiku na 15 osob, které mají povinnost dodržovat dvoumetrové rozestupy. Vrácené knihovní jednotky budou deponovány ve dvoudenní karanténě a teprve poté bude možno si je znovu půjčit', informoval ředitel univerzitního centra Jaroslav Makovec.

„Letošní turistická sezona zatím samozřejmě vypadá hodně špatně, přesto věříme, že je to zároveň příležitost pro úplnou proměnu celého oboru cestovního ruchu. V kurzu by měly být výlety za domácími atraktivitami. Je určitě řada míst, které si takové objevení či znovuobjevení zaslouží. A naše univerzitní jezuitské koleje k takovým místům patří zcela určitě', doplnil J. s tím, že společně s kolegy z NPÚ a Muzea Vysočiny chystají v centru velkou letní jezuitskou výstavu.

Na začátku června plánují vernisáž společné výstavy prací moravského sochaře Nikose Armutidise a jeho dcery Ireny. A pokud to jen trochu půjde, bude už v červnu i koncert.
'Už se zkrátka těšíme na normální činnost, která do našeho centra v létě patří“ dodává J. Makovec.

Expozice Telč a jezuité představí jezuitský řád, který ve městě působil mezi léty 1651 až 1773. Díky jeho činnosti se v této době z Telče stalo významné regionální centrum. Návštěvníci výstavy se dozvědí, jak jezuité ovlivňovali nejen náboženský život ve městě i okolí. Na jednom místě a ve vzájemných souvislostech si budou moci prohlédnout vzácně dochované předměty, které byly dříve využívány při liturgii, v průběhu duchovních slavností, při školní výuce či v jezuity provozované lékárně. Architekturu, mobiliář kostelů i drobnou sakrální architekturu vám přiblíží reprodukce dobových plánů, fotografie dnešního stavu a také jedinečné 3D vizualizace bývalé jezuitské koleje, řádového kostela Jména Ježíš a farního kostela sv. Jakuba.

A na co se například mohou návštěvníci expozice těšit?
- Na nově zrestaurovanou sochu apoštola Petra z cyklu sousoší Krista na hoře Olivetské z roku 1773 ze sbírek telčské pobočky Muzea Vysočiny Jihlava. Autorem je František Josef Hamb. Původní soubor dřevořezeb v mírně podživotní velikosti byl určen pro venkovní přístavek při presbytáři děkanského kostela sv. Jakuba Většího. Objednavatelem celého souboru byl pravděpodobně některý z movitých telčských měšťanů. Údaj v kostelních výdajích prozrazuje, že autor za svou práci dostal zaplaceno celkem 381 zl.

- Kalich s nástroji Kristova umučení (Arma Christi) patří k nejstaršímu stříbrnému souboru spjatému s darem fundátorky hraběnky Františky Slavatové, jež opatřila nově vystavěné koleji cenné liturgické předměty. Kromě tohoto kalichu k nim patří konvičky na vodu a víno, pacifikál a nedochovaná monstrance. Kalich vystihuje zlatnickou tvorbu poloviny 17. století a sleduje její stylové požadavky, pro dataci je však určující především zlatnická značka piniové šišky města Augsburg doplněné signaturou mistra „FW“, jehož lze identifikovat jako George Wilhelma Fesenmayera.

- Na zrestaurovaný obraz zakladatele jezuitského řádu sv. Ignáce z Loyoly a nejslavnějšího misionáře sv. Františka Xaverského uctívajících Pannu Marii. Neznámý autor namaloval plátno didaktickým způsobem. V souladu s požadavky kladenými jezuity na umělecké dílo jsou obrazy chápány jako médium umožňující duchovní vztah mezi věřícími a Bohem. Obraz o rozměrech 1,5 x 2 m pocházející nepochybně z některé moravské jezuitské koleje (podle místní tradice je původem z Brna) se po zrušení řádu dostal do majetku premonstrátské kanonie v Nové Říši.

Eva ŠINKOVSKÁ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)