Sbírku básní Magdaleny Křenkové „Měsíc nad Kladinou“ dotváří předmluva Ivana Martina Jirouse, dvě ilustrace Michaely Křenkové a návrh obálky Vojtěcha Křenka.

Poezie Magdaleny Křenkové je žitá, nevykalkulovaná. Čtenáře vtáhne do jejího barevného světa protkaného staroříšským koloritem. I když básně jsou přikovány k jednomu místu, rodnému kraji Staré Říši, disponují duchovním prostorem s přesahem do věčnosti.

Jako ve třinácti
zmuchlané slunce
padá za Jechovec

červenou pěnu večera
táhne za sebou
na provázku duši mou

spadla jsem do heřmánku
řekla jsem si
co to se mnou je

od těch dob
se to opakuje

Více básní ve sbírce poezie Měsíc nad Kladinou