Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je jedním z našich nejelegantněji „oblečených“ ptáků. Její černobílé zbarvení se zeleným nádechem, zaujme snad každého pozorovatele. Bohužel čejka hnízdí často přímo na poli, což je pro ni mnohdy osudné. Patří tak mezi nejrychleji ubývající ptáky v České republice. Od roku 1980 zde došlo k poklesu početnosti o 80 %. Z některých našich oblastí čejky vymizely úplně. Ubývají však i na tradičních hnízdištích. Jako hlavní příčina úbytku se v současné době jeví intenzivní velkoplošné zemědělství.

Na Vysočině se rozhodli pomoci místním čejkám ornitologové a to ve spolupráci s místními zemědělci, kteří obdělávají pole, na kterých čejky hnízdí. Od poloviny března objíždějí místní pole a s odstupem pozorují, zda někde nehnízdí čejky chocholaté. Využívají k tomu silné stativové dalekohledy. Hnízdo samo o sobě je velice nenápadné, dohledávají se tak pozorováním čejek na poli. Díky odstupu pozorovatele jsou takto hnízdící ptáci méně rušeni. Když se takové hnízdo podaří naleznout je označeno pomocí dvou dvoumetrových tyčí, které se umísťují 5 metrů před a za hnízdem ve směru polní brázdy. Informace o poloze hnízda se pak předává místnímu zemědělci, který se tak může při obdělávání půdy hnízdu bezpečně vyhnout. Pokud pro hospodaření využívá zemědělské dotace má to dokonce pak i za povinnost.

Díky této spolupráci zemědělců s ochranáři se tak podařilo zachránit na Vysočině více jak 30 hnízd čejky chocholaté. Nebýt této pomoci, řada z nich by byla zničena zemědělskou technikou při polních pracích. Spolupráce s místními zemědělci se osvědčila a nezbývá jim než poděkovat. Podobným způsobem se pomáhá dalšímu ohroženému druhu zemědělské krajiny motáku lužnímu. Podobná spolupráce dobrovolných ochranářů se zemědělci probíhá i v některých jiných regionech. Pokud by se rozšířila všude tam, kde vzácní polní ptáci hnízdí, významně by to pomohlo zlepšit biodiverzitu zemědělské krajiny.

Foto: birdlife.cz