Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Poradna pro gambling kraje Vysočina pomáhá se závislostí na hraní, sázení, ale i na nakupování

Pobočky Poradny pro gambling (PPG) Kraje Vysočina najdete v Jihlavě, Třebíči, Havlíčkově Brodě a ve Žďáře nad Sázavou. Projekt vznikl na základě spolupráce Oblastní charity Jihlava, Oblastní charity Třebíč a Kolpingova díla České republiky. Tým PPG je připraven poskytnout své terapeutické a poradenské služby těm, kteří se potýkají s jakoukoliv formou hráčství, se sázením, přemírou času na internetu, nebo jinou nelátkovou závislostí, (např. nakupování). Informace a podporu poskytuje také rodičům a osobám blízkým lidem, kteří se s výše zmíněnými problémy potýkají.
„Prakticky vypadá spolupráce tak, že se na nás člověk obrátí buď telefonicky nebo i pomocí sociálních sítí, konkrétně Facebooku, (@gamblingvysocina). Můžeme se pobavit jen po telefonu či Facebooku, nebo si rovnou domluvíme termín setkání. Na prvním setkání řešíme většinu času formální náležitosti a zjišťujeme základní informace, navzájem se s klientem seznamujeme a „oťukáváme“. Nastavíme společně jak často se budeme scházet a co bude chtít klient řešit. Většinou spolupráci nastavíme na frekvenci setkávání 1x týdně či 1x za 14 dní. Délka setkání je 45 minut. Veškeré jmenované služby jsou poskytovány zdarma,“ uvedla Michaela Vitmajerová, poradkyně pro jihlavskou pobočku Poradny pro gambling.

Život se závislostí na sázení či online hraní není jednoduchý. Je to náročná životní situace pro celou rodinu. Většina „hráčů“ svou závislost před rodinou tají, snaží se vyhrát zpět to, co prohráli, co dluží. Tím spadnou do nekonečné točící se spirály dluhů a problémů ve vztazích s rodinou. Lze tedy říci, že takový člověk vede dvojí život. Jaké je pak překvapení pro jeho okolí, když zjistí, že nejen že veškeré rodinné úspory zmizeli, ale ještě k tomu se závislý topí v nemalých dluzích. Co v takové situaci dělat? Určitě je na místě vyhledat odbornou pomoc, kromě zajištění praktických záležitostí, je třeba také pracovat s narušenými vztahy v rodině, se ztracenou důvěrou, se zlobou a výčitkami, které se na provinilce hrnou, identifikovat proč k tomuto došlo a jak tomu předejít. S pracovníky PPG může spolupracovat nejen závislý, ale i jeho rodina či osoba blízká.

„V Poradně najdete bezpečné místo, kde bez jakýchkoliv obav můžete vyjádřit své emoce, podívat se na svou situaci z různých stran, svěřit se s tím, co Vás trápí nejvíce. Pracovník klientovi trpělivě naslouchá a zrcadlí jeho pocity. Bývá velkou úlevou už jen to, že o svých obavách může klient hovořit bez ostychu s vědomím, že ho někdo poslouchá a jeho příběh ho opravdu zajímá. Dle slov mých klientů, často mají pocit, že o takto intimních problémech nemohou mluvit s nikým ze svého okolí, protože tomu nerozumí, či je okolí velmi rychle odsoudí,“ vysvětluje M. Vitmajerová.

Velkým tématem dnešní doby je také čas strávený v online prostředí u dospívajících. Často vídáme malé děti s tabletem či telefonem, jak brouzdají po internetu s mnohdy větší zdatností než já a vzpomínám, jak rodiče zabavovali mě. Toto téma je velmi citlivé a ožehavé. Dle mého názoru, dětství s přemírou času na tabletu je počátkem dospívání stráveného u PC či s mobilem v ruce. Beze sporu dnešní doba vyžaduje online zdatnosti. Žijeme v době, kdy se úkoly na základní době posílají na e-mail a tištěnou knihu při psaní seminární práce vezme do ruky málokdo. Zkrátka jsme nuceni umět pracovat online, s PC a je to součást našich životů. Otázkou je, kde je hranice mezi online a skutečným světem?

Je třeba vyvážit pomyslné misky online a skutečného života. Jak již bylo zmíněno, v online prostoru je v dnešní době třeba umět se pohybovat, je ale také potřeba nezapomenout na hry, zábavu a život off-line. Je možná představitelné vzít dopoledne děti do lesa či na zahradu, stavět domečky pro skřítky nebo soutěžit, čí vyrobená lodička bude déle plavat v kaluži a po příchodu domů, kdy budu muset uvařit oběd, pustit dětem pohádku na tabletu.

„Pokud to mám převést na dospívající, moje představa je asi taková, že dopoledne bude ve znamení toho vaření, neb drahý dospívající bude vyspávat. Odpoledne si můžeme zahrát pétanque, jít na výlet nebo vyrazit omrknout novou kolekci oblečení. No a po společně připravené večeři, si zahrajeme PC online hru, ve které samozřejmě prohraju, ale strávím další čas společně se svým blízkým. A navíc, kdo z dospívajících může říct, že paří hru se svými rodiči? Je určitě také třeba, nechat každému dostatek času, který má sám pro sebe. Jsem si vědoma toho, že s dospívajícími je domluva těžká, nic je nebaví a vše je nudí, ostatně, nebyla jsem jiná. Pokud se vám ale podaří společně se dohodnout kam vyrazit a snesete pár otrávených výrazů a poznámek o tom, jak jste trapní, bude z toho vlastně docela fajn výlet,“ uvedla závěrem M. Vitmajerová.

A jaká je Vaše představa o vyvážení času online a off-line?

Michaela VITMAJEROVÁ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)