Výzkum v údolí Stříbrného potoka probíhá v rámci výstavby obchvatu Havlíčkova Brodu, nové silnice I/38 ve spolupráci s UAM Masarykovy univerzity již od jara. 'A jak to tak bývá, největší objevy se stávají až v samotném závěru, což je i případ nálezu pozůstatků rudního mlýna, vlastně stoupy', uvedl vedoucí výzkumu Jakub Těsnohlídek ze společnosti Archaia Brno.

Dolování na Havlíčkobrodsku začalo někdy kolem poloviny 13. století a Stříbrný potok dostal své jméno právě v této divoké době, která si svým kvasem nezadala s americkým klondajkem. Na vrcholu těžby byl potok doslova přeplněn horníky obsluhujícími nejrůznější provozy spojené s úpravou a hutněním stříbrné rudy. V uplynulých měsících jsme měli možnost poodhalit pouhý zlomek někdejšího dlouhého výrobního areálu. Krom kmenů lesa smýceného ve 30. a 40. letech 13. století, zde bylo postupně odkryto velké množství hutnického odpadu včetně stovek kilogramů strusek a několik pecí.

Tím nejzásadnějším objevem je však torzo rudního mlýna se spodní výpustí, odvodňovacím kanálem a odtokovým přepadem. Z lednice, což byla obdélná zahloubená zděná stavba, v níž bylo usazeno mlýnské kolo, bylo získáno množství organických předmětů včetně kůží a dřev. 'Dosavadní dendrodata činnost mlýna zasazují někam do poslední třetiny 13. století, nové odběry vzorků však mohou dobu trvání ještě upřesnit. Na samém dně byly vypreparovány i části někdejšího mlýnského kola o velikosti asi jednoho metru s lopatkami a loukotěmi či konopné provazy. V mlýnu se začalo kolo otáčet zřejmě po roce 1270. Celé mělo průměr přibližně čtyři metry. Je to nález vskutku evropského formátu a jen málo z našich kolegů mělo možnost něco podobného zažít na vlastní kůži', doplnil J. Těsnohlídek.

Mlýn byl součástí úpravny rudy. Když už ji nebylo možné třídit ručně, bylo nutné rozbít ji na menší fragmenty. Sloužily k tomu buchary ve stoupách. 'Ale ani potom se třeba od sebe nedala ruda roztřídit, tak bylo nutné mlít ji v mlýně, který pohánělo mlýnské kolo, což je to, které jsme zde také nalezli,' řekl Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, která se společností Archaia Brno na výzkumu spolupracuje. Rozdrcenou rudu pak bylo možné pod vodní hladinou roztřídit podobně, jako funguje rýžování zlata v řekách.

Českomoravská vrchovina není příliš bohatá na archeologické nálezy. Pravěkého osídlení je poskrovnu a dějiny zde vlastně začínají až s objevem ložisek stříbra na sklonku přemyslovské éry. V tomto ohledu je však tato oblast zcela výjimečná. Malá zastavěnost, odlehlost někdejších úpraven a hutí, ale zejména relativně krátké období těžby vytvořily většinou mimořádné podmínky pro dochování původních technických provozů spojených se středověkým hornictvím a zpracováním stříbra. Stejné to je i u Stříbrného potoka. Kdysi téměř zničená a znečištěná krajina dnes působí po mnoha staletích téměř idylickým dojmem.

Ředitelství silnic a dálnic zahájilo stavbu jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu v prosinci loňského roku. Asi 4,1 kilometru nové silnice I/38 začnou řidiči využívat na konci roku 2022. Archeologický průzkum začala letos na přelomu ledna a února. Jeho hlavní část skončí zřejmě na podzim, pak budou archeologové dohlížet nad postupem výstavby.

Zdroj: Archaia Brno