Oblíbenou pomocí je přikrmování zimujících ptáků na krmítkách. „Současná zemědělská krajina neposkytuje dostatek potravy, a tak je vhodné jim během mrazivých měsíců pomoci,“ uvádí Petra Hulvová ze Záchranné stanice Pavlov s tím, že u krmítek můžeme pozorovat hejna stehlíků, čížků, zvonků, vrabců, velmi často přilétá až šest druhů sýkor, dále brhlíci, hrdličky, pěnkavy, jikavci, kosi anebo i strakapoud. Ti všichni si rádi pochutnají na nejčastěji nabízených slunečnicových semínkách. „Žádná monodieta není pro ptáky prospěšná, a tak bychom jim měli nabídnout i jinou potravu, jako například lněná semínka, mák, ořechy, někteří ptáci ocení i ovesné vločky, proso nebo pšenici. Kosům, kvíčalám a brkoslavům můžeme na zahradě nabídnout jablka,“ přibližuje Petra Hulvová.

Ptáci mají rádi tukové směsi v podobě lojových koulí. Pokud je zakoupíte v plastových síťkách, mějte ale na paměti, že se síťka může snadno stát pastí. Proto odborníci doporučují koule ze síťky vyndat a zavěsit třeba pomocí drátků. Pořídit můžete i namíchané směsi pro venkovní ptactvo.

Omezme přikrmování pouze na dobu nejtužší zimy

Rádi ptáčkům pomáháte a celoročně dbáte na plná krmítka? Není to úplně nejvhodnější přístup. Ptákům totiž můžete významně ublížit. S napěchovanými krmítky totiž ztrácí schopnost se o sebe samostatně postarat. „Velkým problémem je také krmítková choroba – trichomonóza, která se šíří právě na krmítcích a trpí jí především pěnkavovití. V minulých letech tato nemoc způsobila značný úbytek populace zvonků,“ doplňuje Petra Hulvová a zároveň radí, že taková krmítka je třeba vydezinfikovat, řádně vyčistit, nechat vyschnout nebo vymrznout a naplnit ho nejdříve po 14 dnech.

Sníh znamená život ohrožující absenci lovu u dravců a sov

Zima a především sněhová pokrývka představuje velké obtíže pro dravé ptáky a sovy. Pod silnou vrstvou sněhu si nejsou schopni ulovit žádnou potravu. „Momentálně v záchranné stanici evidujeme už několikátý příjem vyhladovělého dravce. Jde především o káňata a poštolky, ale také sovy, například kalouse ušaté,“ informoval ředitel stanice v Pavlově Zbyšek Karafiát. Dříve značnou část potravy dravců tvořily uhynulé slabé kusy kopytníků, zatímco dnes díky přikrmování je tohoto typu potravy v krajině nedostatek. To vede k tomu, že dravci se stahují k cestám a silnicím, kde jim hrozí střet s projíždějícími auty.

Dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutné dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.

Kavky a vodní ptáci

V centru Havlíčkova Brodu by se mohlo zdát, že kavek je na každém rohu dost a dost. Opak je ale pravdou. Její hejna se totiž vyskytují jen v několika městech. Nejpočetnější kolonie na Vysočině je právě v Havlíčkově Brodě. Kavka je zvláště chráněný druh, který postupně ubývá. Ačkoliv jde o velmi inteligentní ptáky, pod přikrývkou sněhu nejsou schopní najít téměř žádnou potravu. Proto můžete nakrmit i je. „Kavka je všežravec a neodmítne téměř nic, co jí nabídnete. Není ovšem vhodné ji krmit slanou, příliš tučnou nebo zkaženou potravou. Volit dále můžete kočičí granule, psí, případně kočičí konzervu. Pochutná si i na různých semenech – ořeších, ovoci nebo zelenině,“ vysvětluje Petra Hulvová.

U řeky na kousek rohlíku čekají hejna kachen a další vodní ptáci. Neustálé krmení pečivem ovšem není to pravé, co jim můžeme poskytnout. Ptáci z toho mívají zažívací potíže a z příliš tvrdých kusů chleba i poraněný hltan. „Pokud chcete těmto ptákům skutečně pomoci, přineste jim třeba vařené brambory, strouhanou zeleninu, salát, obilí, rozmražený hrášek nebo kukuřici, případně granule pro vrubozobé ptáky, které jsou k zakoupení v obchodech,“ přidává na závěr další z rad ředitel záchranné stanice v Pavlově Zbyšek Karafiát.