Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Zdeněk Brachtl dokončuje model hradu Pyšolec, chystá se ještě na Trmačov a osadu Havírna

Model hradu Pyšolec v parku miniatur v Bystřici nad Pernštejnem již jeho autor, brněnský výtvarník Zdeněk Brachtl, dokončuje. V příštím roce hodlá ještě zhotovit hrad Trmačov, který už má hotový základ, a havířskou osadu.
Miniatury v měřítku jedna ku padesáti ukazují, jak vypadaly hrady či jiné stavby ve 14. a 15. století, v době jejich největšího rozkvětu. Areál s cestičkami, lavičkami a informačními panely je volně přístupný a kvůli případným vandalům jej město zabezpečilo čtyřmi kamerami.

Park začal vznikat v roce 2018 terénními úpravami, aby připomínal údolí s řekou, a poté pod rukama Zdeňka Brachtla vyrostly první skulptury. Nejdříve hrady Čepička, Loučky, Lomnice, kostel v Černvíru a klášter Porta coeli v Předklášteří, v roce 2019 pak modely hradů Zubštejn a Pernštejn a později pak Dalečín, Louka, Aueršperk, Kunštát či Osiky.

V členité krajině parku se už vypínají i miniatury hradů Pyšolec a Skály a zaniklého kláštera v Doubravníku, které ještě doplní Trmačov - malý hrádek u Tišnova a havířská osada. Do areálu s miniaturami nechá bystřická radnice instalovat také sochu socha Viléma z Pernštejna, od jehož úmrtí letos uplynulo 500 let a což má vyjádřit historické sepětí z doby, kdy bystřické panství patřilo šlechtickému rodu Pernštejnů.

Park v lokalitě Lužánky s betonovými modely sídel ve volné krajině na horním toku Svratky od Jimramova až po Tišnov by měl být oficiálně hotový v polovině roku 2022. Miniatur by v parku mělo být sedmnáct. Jednotlivé terénní vlny se dají využít jako kontrastní návrší pro stavby hradů, některé jsou až deset metrů dlouhé.
V sousedství parku je Pohádková alej s řadou dřevěných pohádkových postav.

Pyšolec byl založen na přelomu 13. a 14. století na kopci v meandru řeky Svratky u Víru. V roce 1358 ho získal moravský markrabě Jan Jindřich a začal s jeho obnovou. Pernštejnové se usilovně snažili o znovuzískání hradu do svého držení, podařilo se jim to až v roce 1446. Zánik hradu je kladen do třetí čtvrtiny 15. století, skutečný důvod jeho zániku ale není znám. Zachovala se polovina mohutné válcové věže, zbytky hradního paláce a dva mohutné pilíře zesilující hradby.

Foto: ilustrační, Pyšolec kolem r. 1350

- red -

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)