Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Barokní chrám na Zelené hoře ve Žďáře bude po opravách otevřen veřejnosti slavnostní mší svatou

Slavnostní znovuotevření zrekonstruovaného barokního chrámu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, památky UNESCO, se uskuteční ve dnech 22. až 24. října.
Program zahájí slavnostní mše svatá, která se bude konat v sobotu 23. října od půl páté odpoledne za hudebního doprovodu Horácké muziky.

V neděli 24. října si lidé budou moci obnovenou církevní památku prohlédnout od půl čtvrté odpoledne a chybět nebude také vystoupení sboru Canto Nepomucenum z Nepomuku, který v 18 hodin vystřídá mužský sbor Vocatus Ecumenicus.

Areál unikátního kostela, jenž je dílem významného architekta a zakladatele barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichla z let 1719 - 1722, byl postupně opravován od roku 2017; komplexní stavební činnosti za bezmála třiačtyřicet milionů korun podpořila evropská dotace. Projekt zaměřený na úpravu exteriéru i interiéru památky do její někdejší podoby kromě obnovy fasády, oken a štukové výzdoby zahrnul rovněž zrestaurování mobiliáře, dlažby a osvětlení. Právě obnova původní podlahy patřila k nejsložitějším úkolům. „Výroba dlažby probíhala zcela ručním způsobem v prostředí malé manufaktury. Vyráběny byly dlaždice několika tvarů v barevných odstínech cihlové, okrové a černé,“ upřesnil duchovní farnosti Vladimír Vojtěch Záleský.

Záměr na stavbu poutního kostela pojal žďárský opat Václav Vejmluva v roce 1719 po otevření hrobu sv. Jana Nepomuckého. Stavba probíhala v letech 1720 – 1722 na jeho náklad. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého jako mocného patrona a světce. Základní kámen stavby byl položen 16. května 1720, chrám byl vysvěcen 27. září 1722.

V době vzniku stál kostel na travnatém vršku, který Václav Vejmluva pojmenoval Zelená hora (dříve se nazýval Černý les nebo Strmá hora) podle vrchu u Nepomuka, ze kterého pocházel Jan Nepomucký i první žďárští mniši.

V areálu kostela po srovnání terénu po předchozím vymístění hrobů vznikla takzvaná poutní loučka a cestičky z velkoformátové žulové dlažby spojující kostel s přístupovými branami. Následně se stavební práce přesunou k obnově ambitů, kde již byly dvě kaple vydlážděny mramorovou dlažbou, která po dlouhá léta sloužila v interiéru kostela.

- red -

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)