Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Raně barokní Boží muka ve Velkém Meziříčí se stala kulturní památkou

Svatovavřinecká kamenná sloupková boží muka ve Velkém Meziříčí byla prohlášena za kulturní památku. Raně barokní sloupková kamenná Boží muka stojí na východním okraji města v ulici Karlov a jsou umístěna na základně tvořené čtvercovou kamennou deskou s rytým letopočtem 1705 a iniciálami L. R. W. Boží muka vrcholí segmentově zaoblenou kaplicí se zaklenutými nikami, které jsou opatřeny barevnými obrázky znázorňujícími sv. Vavřince na severní straně a sv. Cyrila a Metoděje na jižní straně kaplice.
„Svatovavřinecká boží muka ve Velkém Meziříčí tvoří důležitý orientační bod a především působivý příklad drobné sakrální architektury s výraznou estetickou hodnotou a neopomenutelným duchovním rozměrem“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Objekt představuje vysoce hodnotnou ukázku datované kamenosochařské práce a výrazně zušlechťuje okolní krajinný rámec. Dominantní, volutami zdobená hlavice je typologicky shodná s řadou dalších památkově chráněných kamenných Božích muk v regionu (např. Velká Losenice, Hamry nad Sázavou, Nové Veselí, Cikháj, Žďár nad Sázavou atd.) a svědčí tak o určité širší oblibě a obecném rozšíření tohoto typu hlavice na přelomu 17. a 18. století.

Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Mají symbolizovat sloup, u něhož byl bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či křižovatkách a označují zajímavá místa - místa dalekého rozhledu, přírodní zajímavosti, významné bitvy nebo neštěstí, hranice pozemků nebo správních území obcí.

Přelom 17. a 18. století je obdobím, kdy ve městech probíhaly četné církevní slavnosti, které jako cíl procesí využívaly nejen hlavní sakrální stavby ale také drobné architektonické prvky umístěné v okolní krajině. K jednotlivým zadavatelům se vedle církve a vrchnosti stále častěji řadili i měšťané, kteří své bohatství a získané postavení demonstrovali právě objednávkou výstavby drobných sakrálních staveb. Na Vysočině nalezneme na 300 Božích muk, která tvoří důležitou součást památkového fondu.

Kromě téměř 3000 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Vysočiny nacházejí tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR.

- zprav -

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)