Tomáš Rossí (narozen 1955 v Brně) náleží k přední garnituře své umělecké generace. Jeho tvůrčí cesta je vyznačena periodami s dominancí odlišných malířských technik. Dospíval k nim ve volné tvorbě, stejně tak recipročně přes náročnou práci restaurátorskou.

Snahy přenést úsek krajiny nebo krajinný detail závěsnou malbou do interiéru, skončily ve vývoji malířství před koncem 19. století. Od té doby jsou krajina, zahrada, pěstěné plody a jednotlivosti vegetace pro malíře modelem, předlohou, vzorem. Obraz je ohlasem modelu, s význakem jisté podobnosti. Ona podobnost v obrazech Tomáše Rossí zrcadlí umělcovu inspiraci a citlivost, ne však ambici přiblížit se malbou objektivní skutečnosti. Snaha vězí v opaku, v dospění k určité distanci od viděného, což je vlastní tvorba, zrcadlo syntaxe, do níž umělec vložil intelekt a čistotu rukopisu.

Obrazy Tomáše Rossí, někdy sestavená do vícedílných nástěnných ploch, lze užít k eventuální připomínce historicky důležitého pojmu evropské povědomí reinterpretace přírodního světa. Ten se datuje k debatám o Monetových obrazech leknínů z první čtvrtiny minulého století. Celek příroda i její inspirující části přestaly být sbírkou zobrazitelných krásných objektů. Její nové pojetí je od toho času odkazem na umělcovu energetickou struktura. Tato signifikantní fakta Tomáš Rossí přijal evidentně po svém. V obměnách soustředění na kolekce obrazů se specifickými tématy stojí vprostřed přírodního prostředí, rovnocenně (a přeneseně) i na jeho užitkově pěstěném dílu, monumentalizuje solitéry květeny a plodů, s nevýhradním přihlášením se k estetice baroka. A to i přesto, že význaky baroka jsou kupříkladu nedůvěra v rozum (pravda je zjevena) a odvrat od přírody, což není Tomáše Rossí programem.

Zvýrazněnou roli přisuzuje barvám neseným iluzí světla, obdobně světlu, které definuje tvar jeho obtékáním v podobě zářících kontur. Tak vnikají pro malbu Tomáše Rossí charakteristické optické vibrace znějící přírody. Skrze vyvstalé souvislosti malířova duchovního světa i ryze praktické postupy tvořivého úkonu jsou svérázně prolnuty obě stěžejní vrstvy obrazu, faktická a imaginativní.

Specifické téma nese cyklus komorních maleb s titulem Slabikář. V spojitosti edukačních prvků, rozkrývajících triviální poznání světa, a vyhraněného malířského rukopisu vnímáme tyto obrazy jako nauku svéráznou hrou. Cílí k vyspěle poučeným, schopným nejprve diferencovat v oproštěné obraznosti věcná východiska. Až poté rozkryjeme, snad i s překvapivým potěšením, malířova malá velká osobní i odosobněná gesta nad nejvšednějšími skutečnostmi.

Cyklus Slabikář má v tvorbě Tomáše Rossí důležité postavení. Napsal: Vznikl jako vzpomínka na školní léta. Ve třídě jsme měli vyvěšené didaktické pomůcky. Byly to kartony, kde zobrazený děj byl podpořen písmem. S odstupem jsem si na ty věci vzpomněl. Zas sedím v 1. třídě a koukám na kartony. V rychlých malířských sděleních se především jedná o imprese námětů a světlo. A názvy, psané velkými písmeny jsou pojistkou, aby malba neutekla z formátu. A je to expresivní.

Muzeum chystá k výstavě Tomáše Rossího - Obrazy doprovodný program. Na co se můžete těšit?
Dětská vernisáž, úterý 19. října od 16 hodin
Tomáš Rossí provede dětské návštěvníky svým světem barev. Vstup volný.
Beseda s autorem v muzejní kavárně, úterý 19. října od 17.30 hodin
S autorem o jeho tvorbě a pohledu nejen na umění. Vstupné 30 Kč.
Derniéra výstavy, neděle 31. října od 15 hodin
Komentovaná prohlídka výstavy s autorem. Vstup volný.

Program pro školy Za barevnými okny
Edukační program připravený k výstavě pro děti mateřských a základních škol. Vstupné 30 Kč. Nutná rezervace na e.novotna@muzeumtr.cz, 568 408 897.
Komentovaná prohlídka výstavy pro střední školy
Vstupné 30 Kč. Nutná rezervace na v.zabrsova@muzeumtr.cz, 568 441 078
Obrazy Tomáše Rossího budou v zámecké konírně vystaveny do 31. října