Prvním ptákem roku se stala vlaštovka obecná. Tento drobný opeřenec je od pradávna považován za posla jara. V tomto období k nám každoročně přilétají z dálných krajů zahnízdit a vyvést potomky. Jejich původním domovem jsou bezlesé kraje se stády velkých zvířat. Hnízda si vlaštovka stavěla ve skalách či výklencích strmých svahů. Avšak s průběhem času se tento druh dokázal velice dobře adaptovat na změny lidského hospodaření a svůj původní způsob života opustil. Dnes je vlaštovka synantropním ptákem plně vázaným na přítomnost člověka. Ne z lásky k němu, ale lidská sídla a zemědělské objekty zejména pro chov dobytka, poskytují tomuto druhu bohatě prostřený stůl a lákavé možnosti hnízdění. I když ….

Vraťme se na chvíli do roku 1992 a podívejme se, co o vlaštovce v tehdejší době ornitologové v rámci kampaně Ptáka roku psali:

„Vyžaduje tak běžný pták jako vlaštovka ochranu? Není pochyb o tom, že ano! Ve srovnání s jinými ptačími druhy je plně vázána na lidská sídla (tzv. synantropní druh), a proto často dochází ke střetu jejich zájmů s člověkem. Život vlaštovčí rodiny je mnohdy závislý pouze na toleranci lidí, v hnízdech, umístěných v blízkosti lidských obydlí nebo přímo v nich, může být hnízdění úspěšné jen pokud mu to majitelé umožní.“

V tehdejší době byla vlaštovka zařazena v červené knize ČSFR mezi druhy vyžadující zvláštní pozornost – tedy takové, u kterých zatím není možné posoudit závažnost jejich ohrožení. Rozhodně se však jednalo o druh ubývající, i když se diskutovalo zda se nejednalo pouze o dočasný fenomén.

Vliv na pokles vlaštovčích populací mělo hned několik faktorů

intenzifikace zemědělství po roce 1947 a neúměrná koncentrace dobytka ve velkochovech s přísnými hygienickými pravidly (zejména dezinfikace prostorů v době hnízdění)
nedovolené strhávání hnízd a úmyslné zamezování vstupu ke hnízdu
zprávy v médiích plné mylných a zavádějících informací – podle kterých jsou vlaštovky zdrojem epidemických a alergických onemocnění ohrožujících lidské životy
střety ptáka s automobilem
znečišťování vodních zdrojů (zejména pak ropnými deriváty, hnojivy či chemickými postřiky z polí), které jsou pro vlaštovku důležitým biotopem
lovná sezóna zejména v jižní Evropě a severní Africe, kde jsou drobní ptáci považováni za gastronomickou lahůdku

V současné době je vlaštovka obecná vedena v seznamu zvláště chráněných druhů ptáků ČR v kategorii ohrožených a v Červeném seznamu ohrožených druhů obratlovců z roku 2017 spadá do kategorie téměř ohrožený (tedy mezi druhy, které v blízké době mohou být ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožení). Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 se na ČR zároveň vztahuje povinnost ochrany všech druhů volně žijících ptáků. Podle údajů z Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014-2017 u nás hnízdí něco mezi 320 000 – 640 000 páry. Co nám tyhle údaje říkají? „Ani po 30 letech žádný velký pokrok nenastal. Vlaštovek podle našich zjištění nepřibývá, ale ani neubývá. Výsledky Jednotného programu sčítání ptáků naznačují, že je populace našich vlaštovek stabilní. Takže vlastně je možné hovořit o úspěchu, mnoho jiných Ptáků roku je na tom hůř,“ komentuje Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.

Nabízí se otázka, proč populace tohoto druhu nerostou. „Vlaštovky stále čelí úbytku hnízdních příležitostí. Ubylo chlévů a podobných prostor s volným příletem, které vlaštovky ke hnízdění potřebují. Jejich vazba na lidské stavby je prostě příliš silná. Ale některé z nich si dokázaly poradit a tak se s jejich hnízdy potkáme i tam, kde bychom je dříve marně hledali. Třeba ve strojovnách výtahů na střechách paneláků nebo v montovaných výrobních halách a skladištích. Panelová sídliště jsou obvykle na okrajích městské zástavby a tak to vlaštovky nemají ke zdrojům potravy daleko. A to je další problém, kterému vlaštovky čelí – potravy ubývá. Nedostatek drobného létajícího hmyzu pocítili i další ptáci, třeba rorýsi nebo jiřičky. A to ještě přesně nevíme, jaká je situace na jejich afrických zimovištích a na trasách k nim, kde tráví větší část roku…“ dodává k aktuálnímu stavu Viktora.

Na vlaštovkách a jejich populacích se podepisuje i homogenizace a fragmentace volné krajiny a důsledky intenzívního zemědělství. Tento problém však rezonuje napříč širokým spektrem druhů polních Ptáků roku a budeme se mu věnovat v dalších článcích.

Pomozme společně vlaštovkám, abychom se s nimi mohli potkávat i za dalších 30 let
Vlaštovka patří mezi druhy, které s člověkem žijí už stovky let. Jak jsme si popsali, jejich vzájemné soužití nemusí být vždy idylické. Každý z nás ale může pomoci vytvářet prostředí, ve kterém bude tento pták prosperovat. Co pro ně tedy můžeme udělat?

neshazujte hnízda a neuzavírejte přístup ke hnízdištím – taková zanesená fasáda trusem nebo jiné poškození nemusí být úplně příjemné. Této problematice se v ČSO intenzivně věnujeme, a proto jsme zpracovali přehled nejčastějších problémů a návrhů na jejich řešení. Naleznete zde.
instalujte umělá hnízda a hnízdní podložky – zakoupit je můžete například na www.zelenadomacnost.com nebo je zkuste vyrobit podle návodu na str. 19 (Ptačí svět 1/2020)
udržujte zvodnělé plochy s bahnitými břehy – pro vlaštovky představují takováhle místa ideální zdroj stavebního materiálu
nepoužívejte chemické látky a jedy v zemědělství
povídejte si s okolím a zajímejte se – dialog a komunikace s okolím může pomoci předcházet zbytečným konfliktům
zapojte se do jejich monitoringu – zadávejte svá pozorování do faunistické databáze Avif(získané informace jsou pro ochranu tohoto druhu velice důležité), nabízíme i možnost zapojení školáků

Vlaštovky se už vracejí na svá hnízdiště. Jejich pozorování při stavbě hnízd a péče o mláďata patří ke krásným zážitkům. Nenechme se o ně připravit a radši hledejme cestu společného soužití.

Více na:
https://www.birdlife.cz/ptak-roku-1992-jak-se-dari-vlastovce-o-30-let-pozdeji/