Skupinová výstava, která nahlíží na fenomén lesních a vodních duchů v českém umění 19. a 20. století, navíc v dialogu s díly současných českých umělců. Lehce se dotýká i odrazu těchto témat v divadle, filmu, hudbě či literatuře. V Horácké galerii zaujímají roztodivné bytosti své místo ve čtyřech výstavních prostorách, současně probíhá i výstava v Horáckém muzeu. K vidění jsou díla od více než 30 autorů včetně Hanuše Schwaigera, Jaroslava Panušky, Mikoláše Alše, Josefa Lady či Jana Zrzavého.

Českomoravská krabatina svou lesnatostí, členitostí i drsným podnebím, a také sporým decentralizovaným osídlením skýtala v rámci českého a moravského území ideální podmínky pro život starých pověr a představ o světě. Lidé tu uvykli tvrdé práci v lese a na kamenitých polích, vydobytý chléb tu byl tvrdý a zimy dlouhé. Dodnes si oblast zachovala něco ze svého starého rázu.

V každé vsi se tradovaly příběhy, jejichž aktéři, pokud vyvázli živí, mohli po celý svůj život odpřisáhnout svou hrůzostrašnou zkušenost, jakou učinili během setkání se záhadnými a nebezpečnými bytostmi místních lesů a luk: divoženkami, světýlky, ohnivým mužem, hastrmanem nebo hejkalem.

Ještě v 60. letech čerpal jiříkovický řídící učitel Josef Vališ, amatérský etnograf, z vyprávění pamětníků příběhy, které se odehrály konkrétním lidem. Ještě tehdy byl vodník považován za reálně žijící bytost: „Jistotnej příběh, jistá pravda, no dřív tady ty bytosti bejvaly, lidi se s nima potkávali.“

Skupinová výstava HLUBOKÁ VODA, NEJHLUBŠÍ LES - strašidla podle zkušenosti a tradice se pokouší nahlédnout fenomén lesních a vodních duchů v českém umění 19. a 20. století, navíc v dialogu s díly současných českých umělců. V rámci výstavy se lehce dotýkáme odrazu těchto témat také v divadle, filmu, hudbě či literatuře.

V trojici kurátorů - Alice Hradilová (z Horáckého muzea), Jakub Orel Tomáš (z Horácké galerie v Novém Městě na Moravě) a Martin Jiroušek (ostravský hororolog na volné noze) - jsme se rozhodli naším projektem oživit Nové Město na Moravě na celé léto 2022. Jedná se o celý soubor výstav, který na tři měsíce zaplní výstavní sály v krajské galerii i městském muzeu. Navzdory mnoha nejmenovaným komerčním projektům, devalvujícím dětskou a obecně lidskou fantazii, se tým kurátorů rozhodl v tématu strašidel zajít na hlubinu. Cílem není daný fenomén zmapovat komplexně, spíše prezentovat vybrané přístupy již nežijících autorů ve srovnání se současným pojetím.

Výstava má šest oddílů, pětici z nich naleznete v prostorách Horácké galerie, jednu expozici v prostorách Horáckého muzea.
Výstava představuje dialog dřevorytce a novoměstského rodáka Karla Němce, na jehož známý cyklus dřevorytů odkazujeme v podtitulu naší výstavy, a jeho spolužáka, svéhlavého dřevorytce a mystika Josefa Váchala. Setkají se tu pouze dvě jejich díla z dvacátých let minulého století - originály Němcova grafického cyklu Strašidla a originál autorské knihy Ďáblova zahrádka aneb přírodopis strašidel.

1. Bestiáře Karla Němce a Josefa Váchala

2. Výskyt vodníka v českém umění
Druhý oddíl výstavy sleduje hojný výskyt vodníka ve vodách českého výtvarného umění a jeho dobové i významové proměny. Zastoupena je celá řada autorů od konce 19. století po současnost. Srovnání děl řady autorů velkého časového úseku nám umožní nahlédnout pod pokličku některým kulturním klišé a zeleného mužíčka zastihnout v pravé podobě.

3. Zátoka smrti, vodník v knižní kultuře
Část s vodníky je doplněna o knižní úlovky sběratele Martina Jirouška mapujícího vodníka také v knižní kultuře. Z klenotů české bibliofilie představí například knihu Vodník od Josefa Haise Týneckého ilustrovanou Otokarem Štáflem, knihu O Hastrmanovi od Joženy Schweigerové ilustrovanou Hanušem Schweigerem, nebo kolekci různých vydání Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

4. Hejkal čili divý muž
V dalším oddíle sledujeme výskyt hejkala čili divého muže v lesích současného výtvarného umění. V prostorách Malé galerie máte možnost vidět převážně díla mladých autorů: Marie Butuly Ciché, Tomáše Hlavenky, Anny Hulačové, Hany Macekové, Anny Tesařové, Jana Vytisky, Veroniky Vlkové, Markéty Wagnerové, Antonie Zichové. Zmíněné expozice významově propojuje jedinečná kresba Hejkala od Karla Němce a také fotografie od Václava Jiráska a skupiny Bratrstvo.

5. Utopencovo delirium, hrůzostrašný filmový plakát
Arkáda Horácké galerie nabízí expozici hrůzostrašných filmových plakátů sběratele a kurátora Martina Jirouška.

6. Miláčkové, dílo Aloise Boháče
Ve výstavní síni Horáckého muzea představujeme opomenutého volyňského malíře a výtvarného solitéra, autora celé plejády lesních a vodních bytostí, Aloise Boháče.