• Vytisknout článek... •
Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):
Nemocnice Pelhřimov disponuje nejmodernější a nejrychlejší hybridní gamakamerou SPECT/CT
Moderně vybavené pracoviště oddělení nukleární medicíny (ONM) pelhřimovské nemocnice disponuje špičkovými technologiemi zobrazování konvenční nukleární medicíny. Výhodou těchto technologií je neinvazivnost, účinnost a absence vedlejších účinků. Nejnověji se oddělení může pochlubit nejmodernější a nejrychlejší hybridní gamakamerou SPECT/CT, která mimo jiné umožňuje celotělová 3D vyšetření. Před nedávnem bylo na oddělení rozšířeno spektrum vyšetření srdce i o stanovení stupně zavápnění srdečních tepen. Oddělení navíc umožňuje konzultace pacientů pro vyšetření PET/CT v Proton Therapy Center Praha. O pacientech, výhodách hybridního zobrazení a rozvoji oddělení, ale také o adaptaci oddělení v době covidové jsme hovořili s primářem ONM Nemocnice Pelhřimov, uznávaným specialistou a zástupcem České republiky v Evropské asociaci nukleární medicíny MUDr. Ing. Milanem Šimánkem, Ph.D.
V současné době lze pomocí zobrazovacích metod v nukleární medicíně vyšetřit v podstatě každou strukturu v lidském těle, její tvarové změny nebo funkce. Kolik zdravotních výkonů je ročně na oddělení vykonáno a jsou pacienti ONM specifičtí?
Ročně provedeme zhruba sedm tisíc výkonů u dvou a půl tisíce pacientů. Každé vyšetření je ojedinělé, specifické, má svoji přípravu a průběh. Škála našich metod a výkonů je široká, zaměřujeme se ale hlavně na vyšetření pro každodenní rutinní praxi v naší nemocnici. Mezi naše pacienty se řadí především lidé s kardiovaskulárními problémy, dušností, s poruchami ledvin, se zánětlivými onemocněními, s nejrůznějšími bolestmi ve skeletu a kloubech. Dále jsou to lidé po operacích, ortopedických zákrocích, či s onkologickými diagnózami. Další skupina pacientů jsou lidé s neurologickými problémy, urologickými potížemi a z řady dalších speciálních oborů, které se týkají např. poruch štítné žlázy.
Spádová oblast Nemocnice Pelhřimov je přibližně 75 tisíc obyvatel. Díky velmi dobrému přístrojovému vybavení dojíždějí na nukleární vyšetření i pacienti z okolních regionů.
Například v neurologii se jedná o případy detekce Parkinsonovy choroby, kdy k nám na speciální diagnostický test přijíždějí pacienti z Benešovska, Táborska, Jindřichohradecka a samozřejmě Pelhřimovska. Z Jihlavska přicházejí pacienti na vyšetření srdce a plic. Dlouhodobou spolupráci máme s Nemocnicí v Jindřichově Hradci, kde vedle diagnostiky plicních embolií spolupracujeme již 20 let v radiačně navigované chirurgii. Specializujeme se mimo jiné na detekci sentinelových uzlin zejména u nádoru prsu a u melanomů, která umožňuje šetrný, ale vysoce účinný operační výkon. Na našem pracovišti pacienty před operací připravíme a naši technici následně jezdí přímo do jindřichohradecké nemocnice, kde se podílejí na operačních zákrocích.
Nejnovějším a nejmodernějším přírůstkem oddělení je tříhlavá hybridní gamakamera SPECT/CT. Jaké patologické stavy dokáže odhalit a v čem spočívají výhody zařízení?
Pro nukleární medicínu se jedná o univerzální přístroj, který dokáže v podstatě realizovat všechna vyšetření napříč naším oborem. Tato kamera je v porovnání s jinými systémy nesmírně rychlá, čímž výrazně zkracuje dobu vyšetření pro pacienty a umožňuje tak vyšetřit větší část těla, než jsme byli schopni provádět. V této chvíli se na nové gamakameře zaměřujeme na celotělová 3D hybridní vyšetření kostí, a to z důvodů onkologických komplikací, ortopedických potíží a neurologických problémů zejména v oblasti zad a velkých kloubů. Druhá velká skupina pacientů, kterou na tomto přístroji vyšetřujeme, jsou kardiologičtí pacienti v rámci diagnostiky ischemické choroby srdeční a případně k určení rozsahu poškození myokardu po předchozích infarktech.
K poskytování diagnostických výkonů jsou určené i další zobrazovací systémy Vašeho oddělení.
Disponujeme dalšími gamakamerami, kdy jedna je vybavena CT přístrojem staršího typu. Právě tato kamera nám ale v roce 2013 umožnila vstoupit do konvenční nukleární medicíny 21. století právě s možností hybridního tedy funkčně – morfologického zobrazení. Získali jsme silný nástroj na současné hodnocení funkce i vzhledu vyšetřovaných orgánů, který nám v covidovém období umožnil rychlé a přesné posuzování pacienta z hlediska nejzávažnějších komplikací infekce Covid 19 - plicních embolizací a plicních zánětů. Díky této gamakameře jsme se stali velmi potřebným úsekem při cestě pacienta k optimální a efektivní léčbě, pokud u něj bylo diagnostikováno onemocnění covid-19.
Další gamakamera je sice starší, nicméně je určena pro velmi šetrné vyšetření ledvin. Jedná se o tzv. planární – tedy 2D kameru, která se pohybuje v jednom směru a zobrazuje dynamické jevy v lidském těle. Posledním velkým přístrojem na našem oddělení je specializovaná kardiologická kamera. Mezi menší přístroje, které ale mají poměrně velký důsledek pro diagnostiku, patří gamasonda, která pomáhá přímo při operačních zákrocích odhalovat postižení lymfatických uzlin, zejména při nádoru prsu nebo při melanomech kůže.
Pane primáři, Vaše oddělení se stalo již na počátku koronavirové pandemie nedílnou součástí nemocnice v péči o covid pozitivní pacienty. Jak se oddělení tehdy přizpůsobilo nové situaci?
Adaptace byla poměrně rychlá. Byli jsme napojeni na evropské struktury a díky tomu, že jsem zástupce ČR v Evropské asociaci nukleární medicíny - European Association of Nuclear Medicine, jsme měli možnost ihned komunikovat s kolegy ze zahraničí, zejména z Itálie, o nutnosti změn v práci našich oddělení. Velmi užitečnou platformu pro oborovou diskuzi pak vytvořila i Česká společnost nukleární medicíny. Adaptace na vysoké ohrožení personálu infekcí Covid zahrnovala všechny části práce s pacientem na oddělení. Od jeho příjmu, přípravy, provádění vyšetření i propouštění, včetně vlastní interpretace nálezů. Celý personál se musel, kvůli velmi těsnému kontaktu s pacienty, dostatečně chránit. Byli jsme v podstatě nuceni zrušit některá vysoce riziková vyšetření z pohledu přenosu infekce jako např. ergometrické zátěže srdce, které jsme nahradili farmakologickými zátěžemi. Dříve důležité ventilační vyšetření plic jsme nahradili hybridním zobrazením plic SPECT/CT.
Vývoj nové přístrojové techniky v nukleární medicíně se nezastavil a roste i potřeba ještě podrobnějších vyšetření pomocí takzvané pozitronové emisní tomografie. Je do budoucna reálné, aby byli pacienti vyšetřováni díky ojedinělé třímodalitní hybridní kameře SPECT/PET/CT přímo v Pelhřimově a nemuseli za vyšetřením dojíždět do vzdálenějších center?
Myslím si, že máme velmi realistické cíle, podložené racionálními argumenty. Diagnostika pomocí tzv. pozitronové emisní tomografie (PET) je jakousi vyšší formou metod naší konvenční nukleární medicíny, kterou zde již od roku 1976 provozujeme. Je tomu přizpůsobena z hlediska nosičů radiofarmak a přístrojů, které jsou trochu jinak zkonstruované, než jsou např. konvenční gamakamery, ale princip zůstává stejný. Jedná se o princip značkovače, kdy podáváme určitou označenou molekulu do organizmu a ta má za úkol zjistit konkrétní typ poškození. Nejčastěji se v PET vyšetřeních používá označené molekuly cukru, které nám ukazují rozsah metabolických změn v organismu. Ty jsou často spojeny s nádorovým onemocněním nebo se zánětlivým onemocněním. Jiným příkladem je specifická molekula pro karcinom prostaty, která dokáže odhalit postižení lymfatického systému nebo i vzdálených orgánů, což je nemožné pro klasické metody typu magnetická rezonance nebo CT. Tato informace následně umožní efektivní cílenou léčbu. PET vyšetřením se věnuji již 6 let na Protonovém centru Praha, jsem i koordinátorem několika kurzů hybridního zobrazení na Institutu pro další vzdělávání lékařů a tak je pro nás v Pelhřimově tato náročná metodika bez problémů zvládnutelná. Jediné, co zbývá, je přístroj - v našem případě by byl optimální právě Vámi zmiňovaný víceúčelový SPECT/CT/PET systém, který by zároveň efektivně pokryl stávající metody konvenční nukleární medicíny a umožnil vyšetření i v oblasti PET. Do nedávné doby existovaly pouze velkokapacitní PET skenery, které byly instalovány v krajských onkologických centrech. Což bylo logické z hlediska nákladů, které jsou s přístrojem spojeny a s počtem pacientů, které musí přístroj denně obsloužit tak, aby byla jeho efektivita ve zdravotním systému dostatečně velká. Nicméně doba se mění, na jedné straně dynamické změny v dostupnosti a inovacích přístrojové techniky a nových značkovačů- radiofarmak, na straně druhé trpí některá krajská centra nedostatkem personálu a nestačí uspokojovat požadavky regionů. Aktuálně tedy PET technologie směřují i do těch regionálních center, která mají dostatečně kvalifikovaný personál. To bude zřejmě fenomén i v dalších oborech, kdy nebudou odcházet odborníci z regionů za přístroji do center, ale přístroje budou směřovat i do regionů, kde je budou schopni efektivně využívat.
Pořízení tohoto zobrazovacího přístroje patří mezi aktuální plány oddělení. Jaké máte další záměry, vize do budoucna vzhledem k rozvoji Vašeho oddělení?
Přeji si, abychom na oddělení úspěšně zrealizovali druhou etapu obnovy přístrojové techniky, a abychom se dostali na úroveň, která je potřebná pro pracoviště našeho rozsahu a účelná pro náš region. Poté se budu moci v klidu dívat na budoucnost oddělení ale i dalších oborů, které jsou na kvalitní diagnostiku navázány – interna, onkologie, neurologie a řada dalších. Jsem rád, že nemocnice bude vybavena i magnetickou rezonancí, kdy budeme spolu s radiodiagnostickým oddělením moci v kombinaci metod – magnetická rezonance a naše SPECT/CT/(PET) podávat validní diagnostické informace pro většinu medicínských oborů v naší nemocnici.
Alexandra KNAPOVÁ
(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)