• Vytisknout článek... •
Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):
V Třebíči byly během května položeny čtyři stolpersteiny
Ctyři stolpersteiny, čili kameny zmizelých byly během května položeny v Třebíči v ulici Subakova pro Leopolda Schwarze, na Karlově náměstí pro Hanuše Felixe a Antonína Grünbergera a na ulici Smila Osovského pro Artura Braunfelda.
V květnu 1942 byly z Třebíče vypraveny dva transporty do terezínského ghetta. V prvním transportu odjelo 18. května 720 Židů, ve druhém o čtyři dny později 650 Židů. Osvobození se dožilo pouhých šedesát z nich.
Kameny zmizelých v Třebíči položeny v květnu 2023:
Leopold SCHWARZ
Leopold Schwarz se narodil 26. března 1898 v třebíčské židovské čtvrti v domě, na jehož místě dnes stojí turistické informační centrum. Za první světové války bojoval v Haliči, kde se v roce 1922 oženil s Rivkou, rozenou Rosenberg. Spolu se odstěhovali do Třince, kde se jim v roce 1927 narodil syn Gottfried, a od roku 1928 žili v Českém Těšíně, poté od roku 1939 do Rudki - Ukrajina, kde žila rodiny jeho manželky. Rivka i Gottfried získali po Leopoldovi v Třebíči domovské právo, přesto zde pravděpodobně nikdy nebydleli.
Podle informací z Památníku Yad Vashem byl Leopold v roce 1942 zastřelen.
JUDr. Hanuš FELIX
Hanuš Felix se narodil 22. prosince 1911 v rodině Bertholda a Grety Felixových. Felixovi v Třebíči provozovali od 1. poloviny 19. století vinopalnictví, které Hanušův dědeček Moritz (Mořic) přeměnil na továrnu vyrábějící likéry a na přelomu 60. a 70. let 19. století založil v Oblekovicích u Znojma se svým společníkem firmu Löw & Felix vyrábějící likéry, rosolky, pálenky, rum a ocet.
Později se tato rodinná firma přestěhovala do Znojma a rozšířila svoji produkci o konzervované okurky. Hanuš po studiích právnické fakulty nastoupil v rodinné firmě v Třebíči, kde pracoval jako úředník. Bohužel nedlouho po jeho nástupu se politické napětí v Evropě stupňovalo a na podzim 1938 vyústilo v Mnichovskou dohodu, které ovšem neučinila přítrž dalším neoprávněným nárokům demokraticky zvoleného německého kancléře Adolfa Hitlera. Následovalo vyhlášení protektorátu a postupné zavádění norimberských rasových zákonů na jeho území. Spoluobčané židovského původu museli odevzdat svůj majetek, který byl následně arizován, a firma Mořic Felix nebyla výjimkou. Čerstvě ženatý doktor práv Hanuš Felix začal pracovat jako dělník v zemědělství. Dne 22. května 1942 nastoupil v Třebíči do transportu Aw do Terezína a hned o tři dny později byl z Terezína pod číslem 646 transportován i se svojí manželkou Markétou do Lublinu. Z tohoto transportu nepřežil nikdo…
Rodina Felixova byla velmi významnou třebíčskou rodinou, pocházela z ní také matka Bruna Kreiskyho, rakouského kancléře v letech 1970-1983.
Antonín GRÜNBERGER
Antonín se narodil 2. srpna 1917 jako nejmladší z celkem šesti dětí zasilatele Sigmunda Grünbergera a tří dětí jeho druhé manželky Camilly, rozené Stösslerové. V necelých třech letech mu zemřel otec a ještě před dosažením plnoletosti zemřela v roce 1934 také jeho matka. Za poručníka byl Antonínovi určen jeho příbuzný Dr. Jan Stössler – rabín v Ústí nad Labem. V roce 1937 Antonín úspěšně odmaturoval na třebíčském gymnázium a ve studiu pokračoval i po maturitě. Nedlouho poté však přišly události z podzimu 1938, vznikl protektorát, na jehož území se postupně začaly uplatňovat také norimberské rasové zákony.
Dne 18. května 1942 nastoupil Antonín v Třebíči do transportu s označením Av směřujícího do Terezína a 1. října 1944 byl transportován do Osvětimi. V tomto koncentračním táboře nezůstal dlouho, protože už 10. října 1944 jej zaevidovali jako nově příchozího v dalším nechvalně proslulém táboře v Dachau. Zavražděn byl 27. ledna 1945 v Dachau.
MUDr. Artur BRAUNFELD
Lékař Artur Braunfeld se narodil 30. listopadu 1902 v dnešní ulici Smila Osovského. do rodiny oděvního podnikatele Ludvíka Braunfelda a jeho manželky Růženy jako nejmladší syn. Po ukončení středoškolských studií nastoupil Artur v říjnu 1920 ke studiu lékařské fakulty do Brna a po jejím absolvování se věnoval lékařské praxi. Oženil se s o dva roky mladší Kateřinou Weinerovou, děti však spolu neměli. Artur si ve třicátých letech 20. století zařídil lékařskou praxi v Třebíči, i nadále si pak zachoval domovskou příslušnost do Prostějova. Smutné události podzimu 1938 související se záborem pohraničí prožívali manželé už v Třebíči. Tady je zastihl také vznik protektorátu v březnu 1939, stejně jako postupné uplatňování norimberských zákonů. V Třebíči také dostal Artur Braunfeld spolu se svojí ženou Kateřinou povolání do transportu směr Terezín.
Nastoupili do něj 22. května 1942 a v Terezíně zůstali do října 1944. Tehdy byl Artur Braunfeld i jeho paní začleněni do transportu Es, který 19. října 1944 odjel do Osvětimi. Žádná další zpráva se o nich nedochovala.
- zprav -
(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)