Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Vražda nevinného mučedníka na nádvoří jihlavského soudu

Kněz, mučedník a pravděpodobně i budoucí světec. Rodák z Lukova u Moravských Budějovic, u něhož byl v současnosti zahájen proces blahořečení, pater Jan Bula.
Narodil se zde v červnu roku 1920 a ve třicátých letech vystudoval gymnasium v Moravských Budějovicích. Poté Jan Bula nastoupil do kněžského semináře v Brně.

Theologická studia však bohoslovec Bula musel přerušit, protože byl protektorátními úřady v únoru 1943 totálně nasazen do německé keramičky ve Vranovské Vsi u Znojma. Z tohoto totálního nasazení byl uvolněn až v květnu 1944 na opakované intervence tehdejšího regenta alumnátu v Brně a pozdějšího brněnského biskupa Karla Skoupého.

Těsně po konci války v červenci 1945 tak mohl být Jan Bula v Brně olomouckým biskupem Zelou vysvěcen na kněze a následně byl poslán jako kaplan do Rokytnice nad Rokytnou. Aniž by tušil, že toto město bude jak prvním, tak i posledním kněžským působištěm v jeho krátkém kněžském životě.

Pater Bula totiž v červnu 1949 přečetl z kazatelny biskupský oběžník, což komunistické úřady kněžím zakázaly, k němuž navíc dodal:
„My nechceme zradit ani svůj národ, ale ani Krista. Krista dovedl zradit jen Jidáš“, pronesl tehdy P. Bula z kazatelny a ke svým farníkům dodal: „Vy buďte věrni. Nezklamte důvěru Církve, v níž jste se narodili, aby nemusela jednou nad vámi plakat matka Církev a nezlořečily vám vaše děti!“

Za to byl v září roku 1949 odsouzen k pokutě 4500 Kč.

Jenže režim přitvrdil a 30. dubna 1951 je Jan Bula bezdůvodně zatčen komunistickou státní bezpečností a převezen do vazby do Jihlavy. Zde mu brutální bachaři při prvních výsleších vytloukli přední zuby a při dalším krutém mučení se z něho vyšetřovatelé StB snažili dostat doznání ke spoluúčasti na takzvaných Babických vraždách. K těm však mělo teprve dojít – až 2. července 1951!

To však nebránilo komunistické justici navrhnout nebohému knězi trest smrti za jeho údajnou spoluúčast na těchto vraždách v Babicích, i když v době jejich spáchání byl P. Jan Bula již čtvrt roku uvězněn a brutálně mučen v podzemí jihlavského soudu.

Veřejný proces s nešťastným knězem byl uspořádán 13.–15. listopadu 1951 v třebíčském kině Svět a na třídenní proces bylo okresním sekretariátem KSČ v Třebíči přiděleno 1200 vstupenek. Hlavní role v „soudním představení“ sehráli zločinní soudci: předseda senátu JUDr. Jiří Kepák a přísedící JUDr. Vojtěch Rudý.

Zde byl Jan Bula odsouzen k trestu smrti. V protokolu odvolacího soudního „líčení“ je obsažena věta, která měla zdůvodnit ty hlavní „zločinecké sklony“ P. Buly:
„V lidově demokratickém zřízení má stát v prvé řadě zájem na tom, aby naše mládež byla vychovávána v novém, pokrokovém a socialistickém duchu, a proto obviněný tímto svým jednáním narušil naše socialistické zřízení v jednom z nejdůležitějších úseků“.

A tak byl tento nebohý kněz - po několika dalších měsících živoření v jihlavské věznici - nakonec skutečně popraven. Teprve 32 letý pater Jan Bula byl na nádvoří jihlavského soudu v Tolstého ulici oběšen o půl páté ráno 20. května roku 1952.

(Obrázky: P. Jan Bula • soud v Tolstého ulici v Jihlavě, v jehož podzemí byl nešťastný kněz téměř rok nelidsky mučen.)

Leo ŠVANČARA

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)