Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Legionář František Pol z Velkého Meziříčí cestoval domů vlakem přes Kanadu

Plnič sodovky František Pol, který se narodil ve Velkém Meziříčí 3. února 1884, bojoval s 8. střeleckým plukem „Slezským' v legiích.
František Pol se narodil ve Velkém Meziříčí 3. února 1884 v domě číslo popisné 150 (Bezděkov), a to jako syn nádeníka Františka Pola, který byl synem tkalce z Horních Heřmanic Františka Pola a jeho ženy Marie rozené Nováčkové. Matkou Františka byla Marie, dcera nádeníka z Radostína Václava Kulhánka a jeho ženy Kateřiny rozené Pólové ze Ždírce. V matrice je u jeho jména poznámka, že rodiče žili spolu, ale nebyli oddáni.

František Pol pracoval ve Velkém Meziříčí jako plnič sodovky a nádeník v pivovaře. Před válkou bydlel v Dalimilově ulici číslo popisné 89. Dne 9. února 1908 se ve velkomeziříčském kostele oženil se služebnou z Velkého Meziříčí číslo popisné 484 (řeznictví Josefa Vomely na Karlově) s Marií (narozena 2. srpna 1878), dcerou podruha z Rousměrova Josefa Suka a jeho ženy Františky rozené Šustáčkové.

Když začala válka, bylo mu třicet let a rukoval ke 14. zeměbraneckému pluku a s ním směřoval do Haliče. Do ruského zajetí padl 14. nebo 15. listopadu 1914 u vesnice Marszowice nedaleko Krakova. Zajetí trávil na břehu Volhy ve Volsku a později pod Kavkazem ve Stavropolské gubernii. Pracoval na poli a poté na ekonomii jako klíčník.

Do československých legií se přihlásil v červenci 1916 v Kyjevě. Dne 28. července 1917 vznikl v Borispolu 8. střelecký pluk československých legií, který dostal název Slezský, 14. srpna 1917 byl k němu přiřazen i vojín František Pol. S plukem se zúčastnil bojů u měst Nikolsk Ussurijský, Nižnyj Tagil či Kungur, později se pak podílel na obraně magistrály v úseku Mariinsk – Irkutsk.

František Pol se domů vracel na lodi M. S. Dollar, která z Vladivostoku vyplula v sedm hodin večer 6. června 1920. Legionáři později uváděli, že ubytování ani strava nestály za moc. Nicméně loď přistála 22. června ve Vancouveru. Tam se pluk přesunul na nádraží, naložil se do čtyř vlaků a vyrazil směrem na východ, aby 24. června zastavil v městečku Valcartier nedaleko Quebecu. Tady pluk pobyl zhruba tři týdny, 14. července už byl zase ve vlaku, který směřoval do přístavu Halifax. Cesta trvala dva dny a do večera 16. července byl celý transport už na lodi Belgic. Ta z Halifaxu vyplula 17. července ráno. Ubytování a strava tady byla údajně lepší než na M. S. Dollar. Belgic zakotvila 26. července v německém přístavu Cuxhaven a legionáři se znovu začali přemisťovat do vlaků.

Kvůli bolševickým nepokojům v Sasku jel vlak s legionáři přes Bavorsko, takže 29. července byl v Plzni, 30. července v Olomouci a 31. července v Opavě.

Druhá část pluku odjela z Valcartieru 15. července do Quebecu, kde se nalodila na loď Valencia, která do Cuxhavenu dorazila 27. července. Vlak s touto částí pluku taktéž směřoval do republiky přes Bavorsko a do Opavy dorazil 4. srpna. Nevíme přesně, v jaké části transportu byl František Pol, ale s největší pravděpodobností v té na lodi Belgic.

Demobilizován byl 2. listopadu 1920. Po válce se vrátil do Velkého Meziříčí, kde pracoval jako úřední zřízenec a aktivně se také zapojil do života Jednoty Československé obce legionářské ve Velkém Meziříčí, kde byl dlouhá léta pokladníkem.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.cz/

Petr CHŇOUPEK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)