Oficiální Web města Jihlavy
Komunistické zločiny na Vysočině...
Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...
Regionalist
svátek dle občanského kalendáře: Vítězslav
liturgická barva zelená
sobota 15. týdne v mezidobí
nebo také: barva bílá, nez.pam. sv. Vavřince z Brindisi, kněze a uč.cír.
mešní texty dnešního dne: Ex 12,37-42 ž: Ž 135 e: Mt 12,14-21


Revue Regionalistu 

Historie jihlavských plováren
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
Jako kluk jsem po válce chodíval s rodiči v neděli ráno na Okrouhlík. Tehdy se lidově říkávalo na Šamtajch. Byla to zkomolenina starého německého pojmenování jednoho z bývalých hornických rybníků Scheiben - Teich čili přehradního. Zadržoval kdysi dávno tolik pro těžaře potřebnou vodu na propírání rudy a tak u mohutné hráze dosahovala jeho hloubka přes pět metrů. Byl součástí celé kaskády 12 rybníků zbudovaných patrně už do konce 13. století pro potřebu okolních a především pak rančířovských stříbrných dolů.

Tady bývalo ještě po druhé světové válce veselo. Chodívalo se pěšky kolem "Křížku" a dále polní cestou a lesem až na místo. Pak se do cesty postavila armáda se cvičištěm a střelnicí a byl konec romantickým procházkám. Ale to už se nechodilo pěšky, ale jezdilo v autech a chataři kolem Okrouhlíku měli zvláštní povolení. Místem pro osvěžení se stala i zdejší hospoda, kterou tu můžeme navštívit dodnes. Konaly se zde různé bály a benátské noci, zpívalo se u ohňů a sportovalo. Velkým klukovským zážitkem byla pro mne jízda na žlutém nafukovacím záchranném člunu z některého spojeneckého letadla. Kdosi z místních chatařů s ním tady po válce jezdil. To bylo něco! Je to už tak dávno...

Pávovský rybník býval spíše pro rybáře, ale i plavců se zde čvachtalo habaděj. Pro nás z města to bylo příliš daleko. Historické pojmenování tohoto více jak 16 hektarového rybníku najdeme od 16. století v jihlavských městských knihách - Krimteich či Krummteich neboli Křivý, založený už ve 13. století poblíž později zaniklé vsi Dobešova. Na plánech z 19. století je zapsán jako Krummer - Strassen - Teich, tedy Křivý Silniční rybník, když po jeho hrázi vedla ještě ve druhé polovině 20. století hlavní silnice ku Praze. Také okolí tohoto rybníku je doslova poseto celou řadou dalších, které jsou součástí dvou hornických vodních soustav náležejících ke starým stříbrným dolům na Sparbergu či Schatzbergu, dnes vrchu Rudný.

Druhá polovina 20. století znamenala ráj pro zdejší návštěvníky. Byl zde vybudován motorest s kempem a pláží, jezdilo se sem auty nebo městskými autobusy. Často býval vyhledáván návštěvníky z bývalé NDR. I to už dnes patří minulosti...

Vy výčtu rybníků nemůžeme zapomenout na velmi oblíbený a hojně navštěvovaný Kněžský rybník u Reindlerova Dvora, Geistliche Hof, který je majetkem premonstrátů ze Strahova. Také ten byl součástí rozsáhlého hornického vodního díla. Největší návštěvnosti se těšil na počátku padesátých let. Pak do něj začalo přitékat stále více močůvky z nedalekých stájí a rázem bylo po koupání. Kousek odtud se nachází údajné nejstarší jihlavské kutiště tzv. pfaffenhofský couk, jehož část dnes pokrývá borový les. Zbytek asi dvou desítek mělkých šachet, kdysi těžících stříbro z hloubi až 80 metrů, odolává stále ještě vandalům a slepicím...

Co bys kamenem dohodil je odtud vzdálen rybník na Borovince. Ten se těšil velkému zájmu až od druhé poloviny 20. století. Ač se to bude zdát podivné, také jeho předchůdce byl součástí nedalekého kutiště při kraji lesa. A nesmíme vynechat ještě jeden velmi vyhledávaný a oblíbený rybník na koupání, Koňský. Byl takřka pod městskými hradbami na místě dnešního dětského dopravního hřiště U Rybníčků. Původně zde byl vedle Koňského ještě jeden docela malý rybníček, proto v názvu ulice ono množné číslo. Jeho popularita byla tak veliká, že se objevuje na celé řadě jihlavských pohlednic a to i jako místo zimních radovánek a prvních bruslařských pokusů, které jsem zde podnikal po druhé světové válce i já osobně. Brusle byly na kličku a radosti nebraly konce. Radost zde sídlila od poloviny 19. století do padesátých let století dvacátého. Pak došlo k jejich zrušení a oba byly zavezeny. Není divu. Jen pamětníci si možná vzpomenou, jak zapáchala říčka Jihlávka, kam směřovala celá řada výtoků městské kanalisace a odpady z továren Kotva či Jihlavan nebo "plyšovka" a ještě dále z Modety, která dokázala všechnu vodu obarvit všemi možnými barevnými odstíny. Ale i to už je moc a moc dávno...

Ale pojďme raději na návštěvu opravdových starých plováren. Ta nejstarší bude patrně Vojenská dnes Stará plovárna, jinak také plovárna U Dlouhé stěny na říčce Jihlávce. Rybník, na kterém byla zřízena, pak získal vodní plochu 26.000 metrů čtverečních. Plovárna byla založena v roce 1844 díky generálu J. F. Kempenovi, aby se vojáci 8. pěšího pluku měli kde vyučit plavání a nepochybně se vydovádět a osvěžit. V roce 1854 připadla městu, které pak provedlo úpravu celého okolí plovárny při pravém břehu poblíž hráze. Na dobových pohlednicích jsou vidět převlékací kabiny a dva prámy. Na prvním z nich byl dokonce zřízen bazén pro děti a neplavce. Ještě ve třicátých letech 20. století lákají reklamy návštěvníky na sluneční plochy, sprchy, telefon, loďky a odborně vedené kursy plavání. Po druhé světové válce připomínaly zdejší plovárnu už jenom holé kamenné zídky a v padesátých letech 20. století jsme při březích zastihli jen posedávající rybáře. Kvalita vody se výrazně zhoršila a koupání byl konec. Dnes uvítá návštěvníky polovina plochy bývalé vodní nádrže pokrytá zarůstajícím bahnem. Stav vody je snížen, na břehu se povalují různé odpadky. Je zde nevlídno...

Druhou plovárnou, rovněž s neslavným koncem, byla plovárna U Českého mlýna. Její historie se započala na řece Jihlavě v roce 1926. Vyznačovala se především velkou plochou na odpočinek, slunění a hry. V roce 1932 město zakoupilo pro tento účel plochu o rozloze 40.000 metrů čtverečních při pravém břehu řeky Jihlavy v délce více jak 300 metrů. O rok později zde vyrostl kabinkový objekt pro 1.200 návštěvníků, hřiště, restaurační zařízení a celá plocha byla sadově upravena. Dochovaný projekt předpokládal rozsáhlé koupaliště s veškerým možným vybavením. Cestovní zpravodaj z roku 1939 informuje mimo jiné o zdejších masážních sprchách, velké vodní skluzavce, pohodlných lehátkách, několika soupravách pro stolní tenis, telefonu, houpačkách, jakož o velké a dobře zásobené restauraci a čtyřech tenisových dvorcích v sousedství plovárny, tehdy nazývané městskými říčními lázněmi. Bezprostředně po druhé světové válce však k realisaci dobudování dalších objektů nedošlo a následné výrazné zhoršení kvality vody v řece v průběhu padesátých let znamenalo konec všem plánům. Pod mlékárnou bývala voda bílá, pod Motorpalem zapáchala, pod jezy se převalovaly veliké chuchvalce pěny. A mezi tím vším se jezdilo na pramicích a při březích se píchalo tyčí do bahna. Na hladinu se rázem vynořily veliké bubliny metanu. Stačilo opatrně podržet při hladině hořící sirku a - voda hořela, sláva! Ale s neslavným a smutným koncem...
Ladislav VILÍMEK











                  Města a obce online - portál územní samosprávy










Pondělí   18. 2. 2019

• Policisté z Hrotovic zachránili ženě život
• Tradiční lyžařský a snowboardový závod školáků na Křemešníku s rekordní účastí
• Radní se zapojí do práce pro Jihlavu; nová platforma vedení města počítá s gescí pro každého radního
• Odevzdané knihy udělají radost dětským pacientům
• Povídání o horských scenériích v Peru s Romanem Januszem v knihovně ve Velké Bíteši
• BESIP: co dělat při jízdě v protisměru, hlavně se neotáčejte!
• Otevřený dopis: Mami, kouřím trávu

Neděle   17. 2. 2019

• Do třebíčského muzea za bohatou stodvacetiletou historií
• Amatérská fototvorba přilákala řadu lidí na vernisáž do pelhřimovského divadla L. Lipského
• Horácko a Podhorácko se představuje za hranicemi kraje, dobývá Prahu
• Konec února bude na VŠPJ věnován cestovnímu ruchu

Sobota   16. 2. 2019

• Filmový klub v Jihlavě uvede celovečerní dokument Koudelka fotografuje Svatou zemi
• Přednáška Společenský život hmyzu v muzeu v Humpolci
• Vyšla kniha Víra, zbožnost, mecenát - Páni z Ronova a Přibyslavi a církev ve středověku
• Jana Bojanovská provede zájemce výstavou Františka Mořice Nágla v jihlavské galerii

Pátek   15. 2. 2019

• V poslední době se šíří výhrůžné e-maily, policie občany nabádá, aby nic neplatili
• V Národním domě v Třebíči vystoupí Lenka Slabá s rodinnou kapelou
• Valentýnské odpoledne s čokoládou v Pelhřimově lákalo malé i velké
• Na úzkokolejce v Kamenici nad Lipou vykolejil vlak
• Kriminalisté objasnili sérii vloupání do chat na Pelhřimovsku
• Nemocnice v Třebíči má nový přístroj na rozbíjení ledvinových kamenů
• Masopustní veselice v Okříškách již v sobotu 23. února
• Vysočinská záchranka má nové vozidlo pro mimořádné události a velké nehody
• Přednáška o tmě jako ohroženém druhu v muzeu v Jihlavě

Čtvrtek   14. 2. 2019

• Slavnostní otevření expozice Děti Antonína Kaliny v Zadní synagoze v Třebíči
• Malí včelaři z Bobrové potěšili na svatého Valentýna dárce krve v nemocnici v Novém Městě na Moravě
• Výstava ve Světlé nad Sázavou přibližuje svatby v proměnách času
• Našla se přes 500 let stará listina přibyslavského rychtáře
• Vysočina pošle téměř 29 miliónů korun dopravcům na platy řidičů
• Výstava s titulem Sudý svět fotografky Mirky Hedvábné v muzejní kavárně v Jihlavě

Středa   13. 2. 2019