
svátek dle občanského kalendáře: Havel
liturgická barva bílá
památka sv. Hedviky, řeh.
mešní texty dnešního dne: Ř 1,16-25 ž: Ž 18 e: L 11,37-41
liturgická barva bílá
památka sv. Hedviky, řeh.
mešní texty dnešního dne: Ř 1,16-25 ž: Ž 18 e: L 11,37-41


Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
Vlastní ráz posvícení se zde v našem hornatém kraji odnepaměti odbýval v radovánkách, v pečení koláčů a také v obětech, jejichž pozůstatkem bývalo stínání kohouta a shazování kozla. Po stětí kohouta se vraceli venkované do hostince, kde prý pili a hodovali jako v neděli. Tento zvyk se konal před takzvanou zlatou, neboli krásnou či pěknou hodinkou, to jest druhý den v pondělí po posvícení.
Do tradice posvícení zasáhl až neblaze proslulý humanista, císař Josef II. Ten chtěl počet posvícení omezit, neboť posvícení považoval - stejně jako církevní poutě - za zvyk, který podle jeho názoru odváděl prostý lid od práce a od střízlivých myšlenek.
A tak Josef II. ustanovil jediné oficiální posvícení v celé monarchii na první neděli po svátku svatého Havla, tedy po 16. říjnu. Nicméně na venkově konservativního Jihlavska se od té doby slavila posvícení dvě - dosavadní hody v tradičních termínech pro tu kterou obec přes zákaz Josefa II. zůstaly a navíc se k tomu začalo slavit ještě i posvícení nové - takzvané císařské.
Jak patrno ze starých kronik, obě tato posvícení prý bývala svátkem svátků. Jak uvádí kronikář: nebylo snad chalupy, kde by se v tyto dny obešli bez koláčů a masa, i kdyby prý ani na sůl neměli. Posvícení pak trvalo zpravidla dva dny a před ním se na Vysočině ještě obcházeli příbuzní v okolních vesnicích - dá rozum, že s výslužkou. To aby příbuzenstvo dostalo chuť na posvícenskou husu a koláče.
Jak se dočítáme ze záznamů z přelomu 19. a 20. století, například na Moravskobudějovicku, kde v některých vsích měli všichni občané společně ryby v obecním rybníku, bylo posvícení zvláště slavnostní. Policajt, ponocný a hajný v jedné osobě vyrazil krátce před posvícením špunt z potrubí obecního rybníka a když voda opadla, sešel se na hrázi obecní výbor. Pod tímto dozorem vylovil policajt ryby do trok, ty pak se vysypaly na trávník a nastalo třídění. Velké ryby měly sedláci, menší chalupníci.
Moderní doba však slavnostním koláčům, posvícenským husám i hodovním rybám notně ukrojila z jejich dávné popularity. I když ne všude. Zatímco ve městech našeho kraje obyčej slavení posvícení, hodů či Kirmes vymizel už za první světové války, v mnohých vsích se slaví ona podzimní slavnost díkůvzdání dodnes. A málokdo přitom dnes už ví, zda se v jeho vsi neslaví to úředně nikdy nezrušené - "svatohavelské" po 16. říjnu - posvícení císařské...
Do tradice posvícení zasáhl až neblaze proslulý humanista, císař Josef II. Ten chtěl počet posvícení omezit, neboť posvícení považoval - stejně jako církevní poutě - za zvyk, který podle jeho názoru odváděl prostý lid od práce a od střízlivých myšlenek.
A tak Josef II. ustanovil jediné oficiální posvícení v celé monarchii na první neděli po svátku svatého Havla, tedy po 16. říjnu. Nicméně na venkově konservativního Jihlavska se od té doby slavila posvícení dvě - dosavadní hody v tradičních termínech pro tu kterou obec přes zákaz Josefa II. zůstaly a navíc se k tomu začalo slavit ještě i posvícení nové - takzvané císařské.
Jak patrno ze starých kronik, obě tato posvícení prý bývala svátkem svátků. Jak uvádí kronikář: nebylo snad chalupy, kde by se v tyto dny obešli bez koláčů a masa, i kdyby prý ani na sůl neměli. Posvícení pak trvalo zpravidla dva dny a před ním se na Vysočině ještě obcházeli příbuzní v okolních vesnicích - dá rozum, že s výslužkou. To aby příbuzenstvo dostalo chuť na posvícenskou husu a koláče.
Jak se dočítáme ze záznamů z přelomu 19. a 20. století, například na Moravskobudějovicku, kde v některých vsích měli všichni občané společně ryby v obecním rybníku, bylo posvícení zvláště slavnostní. Policajt, ponocný a hajný v jedné osobě vyrazil krátce před posvícením špunt z potrubí obecního rybníka a když voda opadla, sešel se na hrázi obecní výbor. Pod tímto dozorem vylovil policajt ryby do trok, ty pak se vysypaly na trávník a nastalo třídění. Velké ryby měly sedláci, menší chalupníci.
Moderní doba však slavnostním koláčům, posvícenským husám i hodovním rybám notně ukrojila z jejich dávné popularity. I když ne všude. Zatímco ve městech našeho kraje obyčej slavení posvícení, hodů či Kirmes vymizel už za první světové války, v mnohých vsích se slaví ona podzimní slavnost díkůvzdání dodnes. A málokdo přitom dnes už ví, zda se v jeho vsi neslaví to úředně nikdy nezrušené - "svatohavelské" po 16. říjnu - posvícení císařské...
Leo ŠVANČARA






• Památky v Třebíči otevřou své brány první dubnový víkend

• Procházka představí nejzajímavější a nejdůležitější místa spojená s nacistickou okupací v Havlíčkově Brodě
• Havlíčkobrodská nemocnice ruší očkovací centra, lidé už nemají o injekce zájem
• Podvody s investicemi do akcií energetických společností, místo očekávaných zisků přicházejí o nemalé finanční prostředky
• Z policejního deníku: policisté dopadli zloděje; za volantem bez řidičáku a s více jak třemi promile v dechu
• Jihlavský magistrát bude od konce března téměř celý měsíc bez výtahu
• V neděli v noci se změní středoevropský čas na letní, noc bude o hodinu kratší
• U Rovečné na Žďársku hořel les, zasahovalo deset jednotek hasičů
• Přednáška o Argentině a kaktusech v jihlavském muzeu
• V Chotěboři vzplála výrobní hala, škoda je pět milionů korun

• Sovy pálené, které obohatily chov v táborské zoo, čekají na své jméno, vybere ho veřejnost
• Na trati Jihlava - Okříšky potrvá od pondělí do čtvrtka výluka, důvodem je údržba kolejí
• Z policejního deníku: vandal poničil automat; cizinec v podmínce kradl kojeneckou výživu a cukrovinky; motorkář boural, letěl pro něj vrtulník
• Čtyři muži, z toho dva cizinci, distribuovali na Jihlavsku kokain, skončili v policejních celách
• Orli mořští na Vysočině právě hnízdí, loni mladé vyvedlo třináct párů

• Žáby a další obojživelníci putují do vod, kde se narodili a to i přes silnice. Řidiči, buďte k nim ohleduplní
• Velbloudice Frída z táborské zoo v sobotu oslaví sedmé narozeniny
• Velikonoční výstava v Betlémě v Hlinsku nabídne tradiční sváteční obyčeje
• Z policejního deníku: pachatel poničil harvestor, škoda je několik set tisíc korun; zloděj si odnesl železnou bránu
• Sdílená kola jako nejrychlejší způsob dopravy po městě, Nextbike letos odstartuje v dalších deseti městech
• V Jihlavě začínají změny dopravního značení v centru města
• Hasičský hotel v Přibyslavi přivítá první hosty v sobotu 8. dubna, večer se mohou lidé těšit na ohňostroj

• Komentovaná prohlídka výstavy a workshop v novoměstské Horácké galerii v pátek
• Prodeje dálničních známek rostou a v systému se chystají další novinky
• Respirační onemocnění na Vysočině ubývá, nejvíce jich je na Žďársku a Havlíčkobrodsku
• Velikonoční jarmark plný lahůdek a řemeslných výrobků v sobotu v Pelhřimově
• Z policejního deníku: muži kradli krmnou směs, škoda přesáhla 70 tisíc; zloděj si odnesl elektrokoloběžku; opilý cizinec za volantem skončil na záchytce
• Česká televize uvede dokument Lesní žal, vypovídá o tom, jak děti z Vysočiny teskní po lese, nabízí ale také novou naději
• Jihlavanům začíná Maraton s roztroušenou sklerózou
• Starou rozložitou lípu ve Žďáře nad Sázavou ošetřili arboristé

• Ve Žďáře nad Sázavou obnovují tradici Pašijové hry Co se stalo s Ježíšem
• Besedu s archeologem Stanislavem Vohryzkem na téma Cesty po římských provinciích v Jemnici
• Z policejního deníku: zloděj si odnesl různé nářadí; distributora marihuany kriminalisté dopadli
• Cesta zpět. O výstavě obrazů soběslavského malíře Bohuslava Sýby v Pacově
