Perspektivy městské dopravy v Jihlavě


Základním úkolem městské dopravy v Jihlavě by mělo být v prvních letech nového století (v případě, že automobilová lobby opět jako v roce 1995 - kdy jí město ustoupilo co se týče režimu v pěších zonách - neprosadí v zastupitelstvu i v radě města opak) odlehčit širšímu centru Jihlavy od automobilové dopravy a obyvatelům i návštěvníkům krajského města nabídnout kvalitní a dostupnou alternativu jejich individuálním dopravním prostředkům.
Veškerým aktivitám v této oblasti, včetně již projektovaných staveb nových tratí (například spojovací tratě Dům zdraví - Horní Kosov či tratě centrum - Bedřichov), však musí předcházet určité nenáročné, nicméně zásadní, úpravy dnešního zdaleka nikoli ideálního stavu trolejbusové dopravy ve městě.

Popis současného stavu:
V současnosti (v roce 2000) je síť veřejné dopravy ve městě tvořena pěti trolejbusovými a sedmi autobusovými linkami. Na trolejbusové linky je denně nasazováno 22 vozů, na autobusové linky 14. Deset trolejbusů přitom každodenně "spotřebují" dvě trolejbusové linky - B a BI - jež prakticky spolu tvoří jednu linku polookružní v délce přes 10,5 kilometru (B: nádraží - Březinky - centrum - Tolstého - Dům zdraví - hřbitov - Tolstého - Havlíčkova - nádraží, BI v protisměru). Z této délky však účelná trasa zmíněných linek činí zhruba dvě třetiny a zbývající část je pojížděna v podstatě zcela zbytečně, pouze kvůli požadavku na zachování okružního charakteru linek. Zatímco tedy tři ze čtyř hlavních dopravních požadavků v zatížených úsecích z nádraží na Březinky, z Březinek do centra a z centra k Domu zdraví jsou stávající trasou linek B a BI vcelku uspokojeny, trasu od Domu zdraví k nádraží a obráceně tyto linky pokrývají velmi nedostatečně a hlavně nepohodlně. Vozy těchto linek totiž valnou část této trasy projíždějí nejen zbytečně, ale přímo v rozporu s požadavky cestujících na rychlou a pokud možno přímou městskou dopravu.
Toto je způsobeno právě okružní smyčkou tras B a BI v úseku mezi ulicí Seifertovou a Tolstého, kdy vozy zmíněných linek při jízdě mezi Domem zdravím a nádražím musí přes čtyři velmi frekventované křižovatky silničních tahů E 59, 602, 523 a 353 bez jediné zastávky obloukem objíždět centrum Jihlavy, aby se vrátily do již jednou projeté ulice Tolstého a odtud pak mohly teprve směřovat k nádraží!
Tento podivný stav trvá již od roku 1993, kdy byla pro trolejbusovou dopravu zcela uzavřena ulice Benešova (původně pouze provisorně kvůli rekonstrukci celé ulice, po jejím dokončení pak z rozhodnutí radnice definitivně) a do té doby smysluplné okružní linky musely být "dočasně" přetrasovány popsaným způsobem.
Současný stav trolejové sítě v centru Jihlavy navíc neumožňuje zakončení linek ze severních částí Jihlavy přímo ve středu památkové reservace (či alespoň v její velmi těsné blízkosti) a dokonce ani jejich jiné - z dopravního hlediska plnohodnotné - trasování. To se projevuje již několik roků potížemi s linkou E, která musí být střídavě ukončována buď až u vozovny Dopravního podniku, či na naopak již u Domu kultury v Havlíčkově ulici daleko před centrem Jihlavy, což obojí vede k její poměrné neoblíbenosti u cestující veřejnosti. Nedojde-li k přijetí kvalitního promyšleného řešení v této věci, bude se s tímto problémem v budoucnu potýkat i jakékoli další případné trolejbusové spojení severním směrem, například uvažovaná trať do čtvrti Bedřichov.
Značné potíže kromě toho působí též stávající zakončení všech autobusových linek v Jihlavě přímo na Masarykově náměstí, a to nikoli z hlediska účelnosti veřejné dopravy (konečná stanice na hlavním náměstí je pro cestující prakticky ideální), ale spíše z důvodů estetických a ekologických. Točna autobusů se totiž nachází v samém středu náměstí při jeho východní straně a spolu s blízkým obřím parkovištěm - tímto kupodivu stále tvrdošíjně obhajovaným reliktem minulosti - výrazně komplikuje především pěší a turistický provoz v této části unikátní jihlavské Městské památkové reservace.

Možné nástiny řešení:
Při jakékoli snaze o řešení popsaného stavu bude nutno především probudit zájem většiny z 37 zastupitelů města o změnu přístupu radnice k veřejné dopravě. Městské orgány totiž po celá léta nejeví o koncepci v této oblasti pražádný zájem (ačkoli má samospráva Jihlavy pro záležitosti městské dopravy již roky dokonce vyčleněného i jednoho z místostarostů), přičemž vešekrá činnost vedení města v této oblasti se omezuje toliko na občasné předkládání návrhů na zvýšení jízdného městskému zastupitelstvu. (Viz například minimální pozornost, jaká je městské dopravě věnována v nedávno přijatém strategickém dokumentu rozvoje města Jihlavy!)
Proto je nutno - a to i pod tlakem veřejnosti - co nejdříve začít usilovat o politický konsensus v zastupitelstvu, aby si toto v hlasování vynutilo na vedení radnice změnu přístupu k městské dopravě a vypracování pokud možno co nejširších variantních koncepcí přizpůsobení veřejné hromadné dopravy potřebám krajského města v 21. století.
Všechny případné koncepce - ať již budou řešit dopravní systém v Jihlavě jakkoli (snad jedině kromě - doufejme, že nepadnuvších - návrhů na úplné zrušení MHD) - však patrně budou muset v první řadě vyřešit důsledky osudové chyby z roku 1993, kdy uzavřením Benešovy ulice pro trolejbusovou dopravu byla v podstatě popřena oprávněnost další existence okružních linek v Jihlavě, což dodnes není linkovým vedením zejména trolejbusů linek B, BI a E respektováno.
K vyřešení zmíněného problému se v této chvíli v zásadě nabízejí prakticky tři základní varianty:

a) opuštění okružního systému linek (B a BI) a tomu předcházející zakončení některých trolejbusových linek pokud možno co nejblíže středu města, maximálně několik desítek metrů od pěších zon - na obrázku viz číslo 2.
(viz podrobnosti...)

b) nebo výstavba krátké trolejové spojky ulicí Hradební, čímž by došlo k propojení stávajících tratí mezi ulicemi Žižkovou, Dvořákovou a Masarykovým náměstím - na obrázku viz číslo 1.
(viz. podrobnosti...)

c) popřípadě zásadní rekonstrukce elektrického dopravního systému ve městě s přeložkou severních trolejových tratí podstatně blíže centru se současným vyloučením zajíždění některých linek přímo na Masarykova náměstí - na obrázku viz číslo 3.
(viz podrobnosti...)

Komentář k variantě a):
Varianta a) by předpokládala zřízení nové konečné stanice trolejbusů někde velmi blízko centra Městské památkové reservace.
Úvaze lze v této chvíli doporučit především prostor dnešního tržiště v Benešově ulici, shodou okolností přesně v místech původních zastávek trolejbusů od roku 1951 do roku 1993.
Zde by mohla dle některých záměrů končit ve směru z Žižkovy ulice linka B - a potažmo případně i její sesterskou BI nahradivší linka D (ta ovšem nyní vedena například v trase nádraží - Březinky - náměstí - Dům zdraví - Benešova) - čímž by bez větších investic byly plně zachovány veškeré požadavky na dopravní obsluhu všech částí města, aniž by bylo nutno jakkoli zvyšovat počet vozidel a řidičů v denní službě oproti dnešnímu stavu. (Linka B by se totiž výrazně zkrátila, takže by ji ve špičce stačily obsluhovat čtyři vozy oproti dnešním pěti a zbývající vůz z linky B by posílil linku D, která by kromě toho převzala všech pět vozů dnešní linky BI. Počet celkem deseti vozů z dnešních linek B a BI by tak zůstal nezvýšen.).
Navíc by došlo právě ke zlepšení kvality i rychlosti spojení centra Jihlavy s lokalitou u Domu zdraví a hřbitovní čtvrtí. V nové konečné na tržnici v Benešově ulici by mohla být kromě toho též ve směru z Dvořákovy ulice ukončena linka E obsluhující na severu Jihlavy údolí supermarketů a parkovišť v ulici Romana Havelky, jejíž spoje se dnes poněkud nešikovně obrací již na samém vzdáleném severním okraji centra u Domu kultury.
Pokud by se k tomu ještě navíc do této konečné stanice na tržnici přeložily z přetíženého Masarykova náměstí například i konečné stanice některých autobusových linek - minimálně č. 2, 6 a 7 - mohl by zde přímo v centru města vznikout kvalitní, dostupný i praktický terminál městské dopravy obsluhovaný bez dalších větších investic dnešní světelně řízenou křižovatkou Hradební - Žižkova - Dvořákova a plně dostačujícím stávajícím ústím Benešovy ulice (dodnes otevíraná diskuse o nutné asanaci okolních domů v Benešově ulici, která se svého času v souvislosti s podobnými záměry velmi vážně vedla a ještě mnohdy vede, je naprosto nesmyslná při úvaze, že ústí Benešovy ulice je při případném důsledném vyloučení automobilové dopravy víc než dostatečně prostorné pro pohodlný průjezd trolejbusů a autobusů).
Toto řešení, ač patrně nejlevnější a nejelegantnější, má však i svá úskalí. Kromě potřebné shody městských zastupitelů - z nichž mnozí zatím stále ještě preferují kdysi značně prosazovanou variantu přeměnit zmíněnou tržnici v záchytné parkoviště - a stále neukončených majetkových nároků k pozemku (jde o pozemek pod bývalou židovskou synagogou a existuje zde žádost ŽNO na jeho vydání) není nevýznamná ani případná nepředvídatelná reakce památkářů. Jde totiž o území nacházející se už v okruhu městské památkové reservace. (Případné námitky proti zatížení ústí Benešovy ulice provozem vozidel MHD je nicméně možno odmítnout, neboť celá tato část ulice na okraji pěší zony již po léta slouží celodenně jako překladiště zboží a parkoviště nákladních vozidel zdejším trhovcům, a to bez sebemenších protestů odborné veřejnosti!)

Komentář k variantě b):
V případě uvážení varianty b), spočívající ve zřízení zruba 300 metrů dlouhé trolejové spojky mezi křižovatkami Dvořákova - Žižkova - Benešova - Hradební a Hradební - Znojemská - Brněnská, by mohl být naopak systém okružních linek v Jihlavě zachován. S přihlédnutím k tradičně nejvýznamnějším dopravním směrům preferovaným veřejností v Jihlavě by si však bezchaosové zajištění rozumné dopravní obslužnosti jak centra, tak i Březinek a čtvrtě u Domu zdraví, vyžádalo zřízení nejméně jedné další linky. Linka B by se totiž po Hradební ulici ve směru z ulice Žižkovy musela dostat na Masarykovo náměstí (sesterská BI přirozeně opačně), což v tomto případě vylučuje její pokračování na sídliště Březinky a tato linka by se musela z náměstí navracet pouze okolo Domu kultury zpět k nádraží. To by sice umožnilo na těchto linkách odebrat ve špičkách dva vozy, nicméně Březinky by musela pro zachování stávající kvality spojení obsluhovat nová linka - např. D - vedená z nádraží přes Březinky do centra a odtud k Domu zdraví (zde by bylo možno využít bývalé smyčky linky D k návratu spojů nazpět stejnou trasou). A právě tuto novou linku by musely v této délce obsluhovat čtyři vozidla, což znamená nárůst oproti dnešnímu stavu v pracovní dny o dva vozy a o stejný počet řidičů ve službě.
Navíc by bylo nutno linku E buď zanechat v současné podobě, případně ji protáhnout náměstím a vozy otáčet průjezdem Hradební, Dvořákova a Tolstého.
I toto řešení je z finančního hlediska stále poměrně přijatelné, přičemž jeho výhoda spočívá zejména v zachování alespoň přibližné podoby polookružních linek B-BI, na něž je veřejnost za posledních 40 roků již zvyklá.

Komentář k variantě c):
Tato varianta by znamenala velmi zásadní průlom do dosavadního vedení linek v Jihlavě. Její těžiště spočívá ve zřízení nové trolejbusové trati (nejspíše v ulici Jana Masaryka viz. číslo 1 - kolem Dukly) mezi ulicemi Tolstého a Dvořákovou (popřípadě i rovnou s přímým napojením k Domu zdraví ulicí Vrchlického ulicí okolo pivovaru - viz. číslo 2), čímž by se tratě linek B, BI, C a E mohly dostat na severní okraj městské památkové reservace k ústí takzvaného Zlatého kříže (Palackého, Husova, Benešova).
Toto řešení by umožnilo kromě jiného zlepšit obsluhu centra Jihlavy veřejnou elektrickou dopravou natolik, že by patrně bylo lze některé trolejbusové linky odklonit z Masarykova náměstí (například B a BI a též E). Spojení s Domem zdraví a v budoucnu i s Horním Kosovem spojkou ulicí Vrchlického by doznalo nové kvality a také by se objevila možnost účelného zakončování trolejbusových linek ze severního směru Jihlavy přímo v centru (vzniklou smyčkou Jana Masaryka - Dvořákova - Tolstého).
Toto řešení skýtá tolik nových dopravních a provozních variant, že nemá smysl je všechny vyjmenovávat, je však nutno připomenout, že výstavba nové tratě v ulici Jana Masaryka by se patrně mohla setkat s určitým odporem benzinové lobby, neboť ve zmíněné ulici a přilehlém okolí je zřízeno placené parkoviště pro několik desítek automobilů.
Nicméně tato alternativa nabízí tak široké možnosti v rozvoji MHD v Jihlavě do budoucna, že stojí zato o ní alespoň začít přemýšlet...



      zpět nahoru na výběr...