Kostelec - Telč - Dačice - Slavonice (II.)


Ačkoliv projekt místní dráhy na jihozápadní Moravě z r. 1886 brněnských inženýrů Lorenze a Brika nebyl realisován, neznamenalo to, že se jihozápadní Morava vzdala svých snah o stavbu železniční trati. Naopak toto úsilí začínalo nabývat stále na větší hlasitosti vzhledem k nepříznivé hospodářské situaci této části Moravy, kde jen spojení s okolním světem znamenalo naději na zlepšení situace.

Lokomotiva 310.045 okolo roku 1929 ve výhybně u parní pily na trati mezi Třeští a Jezdovicemi. V pozadí Velký Špičák. (foto: sbírka R. Jesche)
Proto další iniciativa ke stavbě dráhy vzešla z nejlidnatějšího města dačického politického okresu Telče, neboť ministerstvo obchodu ve Vídni udělilo výnosem ze 7. srpna 1890 č. 30974 inženýru Moritzi Hirschkronovi z Vídně povolení k provedení přípravných technických prací pro místní dráhu z Kostelce přes Třešť do Telče. Žádost města Telče městu Jihlavě o podporu tohoto podniku se však nesetkala s kladnou odezvou, neboť Jihlava nesouhlasila s tím, aby dráha vyústila v Kostelci na trati Českomoravské transversální dráhy. Odmítla proto odebrat nabízené akcie ve výši 30.000 zl., neboť byla toho názoru, že by dráha měla vést z Telče přímo do Jihlavy a napojit se zde na místní železniční uzel. Jak vyplývá z dopisu městského zastupitelstva v Telči z 1. prosince 1892 ministerstvu obchodu ve Vídni, provedl v roce 1891 inženýr Hirschkron vyměření dráhy z Kostelce do Telče a předložil generální projekt této trati, který byl komisionelně posouzen při politické pochůzce úřady 27. a 28. dubna 1891. Téhož dne se také konalo na radnici v Telči komisionelní řízení v záležitosti dráhy a na pořadu bylo také nejvýhodnější umístění železniční stanice.
Na žádost inženýra Hirschkrona byla v Telči provedena subskripce akcií dráhy Kostelec - Třešť - Telč, přičemž město Telč, místní velkostatek a měšťané upsali celkem 31.700 zl. pro případ, že dojde ke stavbě. Největší částkou 35.000 zl. přispěl majitel telčského velkostatku hr. Leopold Podstatský - Lichtenstein.
Protože však v r. 1892 vznikl v dolnorakouském městě Zwettlu nový výbor usilující o stavbu železniční tratě z Jihlavy či Kostelce přes Třešť - Telč - Dačice - Slavonice ke Dráze císaře Františka Josefa a pak dále na jih až k Dunaji a k Západní dráze císařovny Alžběty, přenesla se nyní iniciativa na rakouskou půdu. Výbor ve Zwettlu požádal pak město Telč a jeho zastupitelstvo o podporu, a tak město Telč žádalo ministerstvo obchodu ve Vídni o sdělení, zda inženýr Hirschkron mezitím nepožádal o udělení koncese na stavbu dráhy z Kostelce do Telče, neboť mu bylo zavázáno podporou 71.300 zl. Zároveň městské zastupitelstvo v Telči požádalo Moravský zemský sněm, aby byla zvýšena subvence schválená již v r. 1886 pro dráhu na jihozápadní Moravě z 2.500 zl. na 1 km na 5.000 zl., přičemž navrhlo, aby zemský sněm udělil tuto podporu tím způsobem, že by země ve výši subvence převzala akcie, což by prospělo zemi, neboť by se jako podnikatelka podílela alespoň polovinou obnosu na čistém zisku dráhy. V petici městského zastupitelstva byl pak Moravský zemský sněm požádán, aby vymohl ke stavbě dráhy také státní podporu. Usnesení zemského sněmu však bylo negativní a 23. března 1893 byla tato žádost zamítnuta s tím, že vymáhání státní podpory není věcí zemského sněmu, ale zájemců. Původní projekt místní dráhy na jihozápadní Moravě z r. 1886 brněnských inženýrů Lorenze a Brika se znovu objevil na pořadu jednání v roce 1893, kdy se prof. J. Brik obrátil na původně zúčastněná města, zda se stále hodlají účastnit svými subvencemi na tomto projektu, neboť se prý o stavbu této dráhy zajímalo konsorcium zahraničních finančníků, avšak města Jemnice, Slavonice a Telč odpověděla negativně. Reálnější se v této době již zdála stavba dráhy Jihlava - Dunaj, navržená městem Zwettlem, k čemuž se také připojila města Třešť a Dačice.
Také pro město Telč bylo přednější spojení Kostelec - Telč, než budování celé projektované dráhy z r. 1886, takže peníze odhlasované v roce 1886 na tuto stavbu, byly nyní dány k disposici stavbě místní dráhy Kostelec - Telč.
Mezitím ministerstvo obchodu udělilo 26. srpna 1892 městu Zwettlu povolení k zahájení technických prací pro stavbu dráhy z Jihlavy či Kostelce přes Třešť, Telč, Dačice a Slavonice do Waidhofenu a Schwarzenau a dále přes Zwettl na Melk se spojením na Západní dráhu císařovny Alžběty s odbočkou do Dačic či Telče do Třebíče (Okříšek). Dne 21. srpna 1892 zaslalo místodržitelství v Brně opis této koncese na vědomí Okresnímu hejtmanství v Dačicích. Vybudování této tratě bylo zdůvodněno státním zájmem, neboť měla mít nejen obchodně politický, ale také strategický význam a umožnit rychlé spojení na jich monarchie směrem do Itálie, což prosazovalo ministerstvo války. Trasování dráhy měl provést vrchní železniční inženýr Koloman Lukerits, přičemž o trasování projevila také zájem generální inspekce Rakouských státních drah, zejména mělo být vzato v úvahu přemostění Dunaje na konci této trasy z vojenského hlediska.
Dne 13. června 1893 podalo město Zwettl zprávu Moravskému zemskému výboru o projektované dráze Jihlava - Zwettl - Dunaj a požádalo jej stejně jako Dolnorakouský zemský výbor o zajištění kapitálové subvence. Generální projekt dráhy zpracovaný inženýrem Lukritsem měl být vyhotoven do září téhož roku 1893, aby mohl být předložen vládě. Hlavními zájemci na Moravě byla města Jihlava, Telč, Dačice a Slavonice, dále majitelé zdejších velkostatků, jakož i průmyslníci a obchodníci. V Dolních Rakousích pak města a městečka Dobersberg, Thaya, Waidhofen a.d. Thaya, Zwettl, Ottenschlag, Martinsberg, Pöggstall, Persenbeug, Ybbs a Amstetten, jakož i majitelé zdejších velkostatků. Ve své odovědi z 8. července 1893 Moravský zemský výbor přislíbil městu Zwettlu svou podporu, avšak po seznámení se s projektem, opatřeným nezbytnou vysvětlující zprávou, rozpočtem nákladů a rentability tratě.
Revise celé trasy dráhy byla stanovena úřady na 14. až 16. prosince 1893 pro moravskou část a na 17. až 27. prosince pro dolnorakouskou část. Až na malé úpravy se zřizováním zastávek došlo na moravském území k podstatnému sporu jen v otázce, zda vést vyústění dráhy z Telče přes Třešť na Kostelec, jak původně navrhoval již v r. 1891 inženýr Hirschkron, nebo minout Třešť a vést dráhu na Urbanov přes Stonařov lesy přímo do Jihlavy s vyústěním na zdejším nádraží státní dráhy, jak požadovali zástupci Jihlavy. Proti tomu podali již 7. prosince 1893 protest Moravskému zemskému výboru majitelé firem Alois Schumpeter a syn, soukenická továrna, Moritz Meissner a syn, sirkárna, Stern a Knapp, výroba nábytku, vše v Třešti a Adolf Münch a syn, výroba suken a fezů v Hodicích u Třeště, neboť původní projekt inženýra Hirschkrona jim umožňoval zřídit vlečky k jejich továrnám, kdežto v opačném případě by oblast Třeště a okolí byla zbavena železničního spojení a tím poškozeny jejich zájmy. Připomenuli také, že odvádějí ročně na daních 2.105 zl. 55 kr. a zaměstnávají ve svých továrnách na 750 dělníků. Zástupci Jihlavy a starosta dr. Popelak zdůvodňovali svůj požadavek tím, že město Jihlava je neustále poškozováno, neboť za 25 let budování drah přišlo již několikráte o možnost stát se významnou železniční křižovatkou v důsledku zřizování odboček tratí v Okříškách, Horní Cerekvi, Německém Brodě a nyní opět v Kostelci. Zdůrazňovali proto také vojenské hledisko problému, kdy mělo jít o zřízení co nejrychlejšího spojení mezi Prahou, Brnem a Vídní. O výsledku revise trasy dráhy podal Moravskému zemskému výboru zprávu zemský rada dr. K. Hanáček dne 28. prosince 1893. První část dráhy o délce 98,5 km měla vést z Jihlavy přes Telč, Dačice a Slavonice do Waindhofenu a.d. Thaya s připojením zde na vybudovanou a 3. srpna 1891 slavnostně otevřenou místní dráhu Waidhofen - Schwarzenau nákladem 6.860.000 zl., druhá část ze Schwarzenau přes Zwettl do Amstetten na Západní dráze císařovny Alžběty v délce 115 km nákladem 11.300.000 zl. Informoval také o protestu zástupců Třeště a okolí proti pominutí Třešťska na trase. Jednání se také zúčastnil zástupce Rakouského ústavu železniční dopravy, jenž uvedl, že trať přes Třešť byla vytyčena již v roce 1891. Po doporučení komise udělil Moravský zemský sněm 26. ledna 1894 podnikatelům v Telči pro dráhu Kostelec - Telč zemskou subvenci 5.000 zl. na 1 km až do maximální výšky 116.500 zl.
Ke stavbě trati zaujalo konečné stanovisko ministerstvo obchodu dopisem z 11. ledna 1895 sdělením Zwettlu, že nebude zasahovat do stavby jednotlivých úseků a opatřování kapitálu. Ve sporu o vedení dráhy z Telče ministerstvo rozhodlo, že ponechá trasu schválenou výnosem z 10. září 1891 z Telče přes Třešť do Kostelce, neboť Třešť je nejvýznamnější obcí jihlavského okresu se 4.738 obyvateli a touto trasou se ušetří 9 km délky tratě v zájmu správy státní dráhy. Z Kostelce pak měla být postavena do Jihlavy po zprovoznění celé plánované trati podle požadavku ministerstva války druhá kolej, aby nebyl rušen provoz na trati Jihlava - Tábor. Přechod Dunaje na trati do Amstetten měl být zbudován mezi Persenbeugem a Ybbsem. Protože realisace celého projektu této dráhy s ohledem na výši potřebného kapitálu, jakož i účast státu na opatření kapitálu ve větším rozsahu v blízké budoucnosti se nezdálo být reálné, bylo městu Zwettlu doporučeno ministerstvem obchodu, aby byly provedeny jednotlivé úseky dráhy tak, aby mohly samostatně sloužit dopravě a být rentabilní, k čemuž se měly opatřit finanční prostředky z příspěvků zájemců a za odpovídajícího finančního přispění jednotlivých zúčastněných zemí, proti čemuž neměla mít vláda námitek a sama mohla poskytnout zvýhodnění podle nového zákona o místních drahách.
Jednotlivé úseky dráhy pak byly dávány do provozu postupně, jak to dovolovala finanční situace. Kromě úseku Schwarzenau - Waidhofen a.d. Thaya, uvedeného do provozu v r. 1891, byla v r. 1896 předána veřejnosti do užívání trať Moravské Budějovice - Jemnice jako první část dráhy, která měla v budoucnu pokračovat do Dačic a zde se měla napojit na trať Kostelec - Slavonice. Jak je známo, k tomu již nedošlo, ačkoliv ještě po r. 1945 existovaly snahy tuto trať postavit a zapojit ji do plánované jihozápadní magistrály z Brna do Českých Budějovic. Definitivně byla tato stavba zamítnuta v roce 1950.
      (další informace...)

(Sestaveno dle publikace „100 let místní dráhy Kostelec - Telč“ PhDr. Bohumíra Smutného vydané Richardem Cilou a přípravým výborem oslav zmíněného jubilea v Telči roku 1998)