Kostelec - Telč - Dačice - Slavonice (III.)


V roce 1895 došlo ke změně projektanta a zájemce o koncesi na dráhu Kostelec - Telč, když ministerstvo obchodu výnosem z 18. února 1895 potvrdilo odstoupení inženýra Hirschkrona od projektu a schválilo jednání se stavebním radou svob. p. Oscarem Lazarinim ze Štýrského Hradce jako zájemcem o koncesi na dostavbu dráhy Kostelec - Telč.

Slavnostní první vlak místní dráhy Kostelec - Telč vítán dne 13.8.1988 na nádraží v Třešti (foto: sbírka M. Leštinského)
Na základě toho měl Lazarini uhradit inženýru Hirschkronovi všechny vzniklé náklady na předběžné práce a stal se předkoncesionářem. Lazarini navrhoval vystavět dráhu bez státních subvencí a jeho konečná nabídka z 15. listopadu 1895 zněla s redukovanými náklady na 1.281.000 zl.
Když Moravský zemský sněm povolil zemský příspěvek na stavbu dráhy Kostelec - Telč ve výši 116.500 zl., rozeběhlo se jednání v Telči, kde byl ke stavbě dráhy vytvořen akční výbor, v jehož čele stáli Václav Povolný, starosta města, JUDr. Josef Sobotka, advokát v Telči a Karel Schumpeter a Berthold Münch, oba továrníci v Třešti. Mezi tímto akčním výborem a Lazarinim se po celý rok 1896 rozpoutal zápas o získání koncese na stavbu a provoz dráhy. Zájmy akčního výboru zastupoval ve Vídni dr. Siegfried Werner, generální tajemník C.k. priv. úvěrního ústavu pro dopravu a veřejné stavby ve Vídni. Na základě jeho pomoci nově ustanovené ministerstvo železnic doporučilo dne 3. července 1896 akčnímu výboru v Telči, protože se nemohlo dočkat od Lazariniho slíbeného detailního projektu, aby výbor zahájil jednání s civilním inženýrem Emanuelem Rindlem z Vídně o vypracování detailního projektu dráhy Kostelec - Telč, načež požádal akční výbor okresní hejtmanství v Jihlavě a v Dačicích o podporu při vyměřování na katastrech obcí, kudy měla dráha vést. Na základě předloženého detailního projektu a žádosti akčního výboru místní dráhy Kostelec - Telč z 15. prosince 1896. Zároveň oznámilo 5. ledna 1897 Lazarinimu, že mu nebude udělena koncese ke stavbě dráhy Kostelec - Telč, protože jeho návrhy nejsou vhodné k financování.
Dne 17. ledna 1897 proběhlo pak na ministerstvu železnic ve Vídni jednání s akčním výborem místní dráhy Kostelec - Telč o podmínkách udělení koncese a ta byla udělena 20. března 1897 s tím, že stavba dráhy má ihned začít a být dokončena nejdéle za rok. Dráha o délce 23,3 km měla být postavena pro rychlost vlaku 25 km za hodinu a vybavena telegrafem, stavební materiál měl být dodán z místních zdrojů, koleje, lokomotivy, vozy a výstroj dráhy pak měly dodat podniky v monarchii. Dráha začínala na severovýchodním konci stanice Kostelec Českomoravské transversální dráhy a končila ve stanici Telč na východ od města, aby bylo možné její pokračování do Dačic a dále na jih.
Ministerstvo železnic pak požádalo místodržitelství v Brně a v Praze, neboť stanice Kostelec ležela na katastru obce Cejle v Čechách, o oznámení politické pochůzky na plánované trati na dny 26. února až 5. března 1897 za účasti komise složené ze zástupců úřadů, koncesionářů i stavitele Rindla. Při jednání komise bylo dbáno na to, aby se budoucí koncesionáři zavázali, že v případě propojení celé trati až do Amstetten postaví svým nákladem v Kostelci odbočku a druhou kolej do Jihlavy a dále neměli bránit případnému napojení místních drah a průmyslových vleček.
Technickým problémem na trati byla stavba mostu přes řeku Jihlavu při výjezdu ze stanice Kostelec a řešilo se také posunutí polohy stanice Třešť na km 6,9 až 8,7, která byla v původním projektu na jih od města, ale středová poloha na trati mezi Kostelcem a Telčí vyžadovala její rozšíření, takže bylo navrženo posunutí o 300 m dále na sever směrem k batelovské silnici. Dále se jednalo o zřízení výhybky ve stanici Sedlejov pro křižování vlaků.
Žadatelé o koncesi se museli také vyrovnat za práci vykonanou inženýrem Hirschkronem na předprojektu a inženýrem Rindlem na detailním projektu a dodatečných pracích. Jak oznámil dr. Werner 26. února 1897 ministerstvu železnic, bylo na tyto účely vyplaceno již 17.986 zl.
Stavební povolení koncesionářům na základě výsledků pochůzky udělilo místodržitelství v Brně 19. června 1897 pro část dráhy na Moravě, kromě úseku km 6,9 až 8,7 stanice Třešť, kde proběhla nová pochůzka 19. července 1897 a místodržitelství v Praze 25. června 1897 pro část dráhy na území v Čechách.
Stavební rozpočet na stavbu dráhy Kostelec - Telč byl stanoven na 1.281.000 zl. Ofertního řízení za účelem získání stavby se zúčastnilo šest stavebních firem, z toho tři z Vídně. Nabídky měly být zaslány do 17. srpna 1897 a 25. srpna mělo být známo rozhodnutí. V řízení zvítězila svoji nejnižší nabídkou 850.000 zl. česká firma Jan Kubíček z Prahy - Královských Vinohrad. Své kvality prokazovala odvoláváním se na stavbu místních drah Svitavy - Polička a Polička - Skuteč, kterou právě dokončovala. Zároveň se zavazovala, že převezme za 31.000 zl. dodávku železničních pražců, kterou si vymínil za upsání kmenových akcií dráhy ve stejné výši u akčního výboru dráhy již 30. září 1896 majitel telčského velkostatku hr. Leopold Podstatsky - Lichtenstein, když chtěl dodávat na stavbu i pražec za 1 zl. 20 kr. ze svých lesů.
Dne 26. srpna 1897 oznámila firma J. Kubíček ministerstvu železnic, že jí bylo v ofertním řízení uděleno provedení stavby místní dráhy Kostelec - Telč a že složila jako kauci u hlavní pokladny C.k. státních drah ve Vídni 40.000 zl.
V září 1897 se začalo se stavbou trati asi na 20 místech současně. Pro cizí dělníky byly na některých úsecích postaveny baráky, místní bydleli po vesnicích. Stavební dozor na stavbě vykonával z pověření ministerstva železnic stavební rada Hans voz Zhuber, jenž sídlil v Třešti a o průběhu stavby zasílal měsíční zprávy ministerstvu.
Jedna z nejznámějších episod Telčské dráhy: V roce 1925 byl pro nádvoří Pražského Hradu objednán 16,4 metrů vysoký monolit z mrákotínské žuly na paměť obětí světové války. Monolit byl v kamenolomech v Mrákotíně na Telčsku vyroben a přepraven do Telče na nádraží, kde ovšem dne 10.11.1925 při nakládání na speciální železniční vůz praskl (na snímku je zmíněná prasklina velmi dobře patrna).
Mrákotínští kameníci však promptně během několika dnů vyrobili monolit nový (opět z jediného kusu žuly), jenž byl už 26.11.1925 v Telči naložen a po kolejích dopraven do Prahy. Zde na nádvoří Pražského Hradu stojí vpravo vedle katedrály dodnes.
(foto: sbírka VTS Telč)
Pro financování stavby však bylo důležité, že 12. října 1897 se na základě povolení ministerstva vnitra výnosem ze 4. srpna téhož roku ustavila ve Vídni na valné hromadě akcionářů Akciová společnost místní dráhy Kostelec - Telč s kmenovým kapitálem 300.000 zl. (600.000 K), rozděleným na 3.000 kusů akcií po 200 K. Stát poskytl záruku 76 let od udělení koncese na prioritní půjčku 2.000.000 K na 4% úrok. Aby bylo zabezpečeno 4% zúročení a umořovací kvóta prioritní zápůjčky, měl stát na dobu od zahájení provozu do uplynutí 76. roku koncese ručit za čistý roční zisk 85.000 K, a to tak, že kdyby roční výnos nedosáhl této částky, měla státní správa povinnost schodek uhradit. Společnost byla oprávněná k zahájení činnosti, jakmile bude obstarán celý akciový kapitál. Země Morava měla převzít akcie za 233.000 K a zájemci za 367.000 K, což bylo celkově 600.000 K.
Na ustavující valné hromadě byli do správní rady společnosti zvoleni J. Dumont, B. Münch a K. Schumpeter z Třeště, V. Povolný a dr. J. Sobotka z Telče a dr. S. Werner z Vídně, předsedou byl zvolen dr. Sobotka. Bylo také rozhodnuto přenést agendu společnosti na C.k. priv. rakouský úvěrní ústav pro dopravní podniky a veřejné práce ve Vídni za roční paušál 750 zl.
Rakouské státní dráhy v Praze, které měly zajišťovat provoz na této trati, žádaly 15. srpna 1897 ministerstvo železnic o sdělení, jaká bude potřeba dopravních prostředků na místní dráze Kostelec - Telč. Podle odpovědi z 23. září 1897 měly být za 122.300 zl. zakoupeny 2 tendrové lokomotivy, 4 osobní, 2 služební a 21 nákladních vozů, 1 dresina a 4 drážní vozy.
Na stavbě dráhy pokračovaly práce ještě v podzimních měsících roku 1897, kdy byly položeny základy všech staničních budov. Na stavbu bylo v září dodáno 10.000 kusů pražců z parní pily telčského velkostatku, dále v říjnu a listopadu kolejnice ze železáren v Kladně, šrouby, matice, svorky a upevňovací kroužky ze železáren v Libčicích nad Vltavou, které byly poslány do stanice Batelov na Českomoravské transversální dráze. Počátkem roku 1898 pak bylo dodáno 20 kusů výhybek pro stanice ze železáren ve Vítkovicích a 140.000 kusů železných skob od firmy Urban a synové ve vídeňském Floridsdorfu.
Koncem měsíce října 1897 byla již postavena do výše přízemí budova stanice v Telči, násep dráhy byl zde vybudován od silnice na Starou Říši až k silnici na Novou Říši. Zima na přelomu let 1897 až 1898 práce na čas přerušila, ale již v březnu následujícího roku se začalo se stavbou, která rychle pokračovala, takže v květnu byly položeny již koleje s pražci od telčského nádraží k návrší u Mysliboře.
Protože na jaře r. 1898 uplynul 30. března rok od udělení koncese a stavba nebyla hotova, bylo třeba podle § 7 koncesní listiny, aby dr. Werner zastupující společnost místní dráhy, požádal 4. března 1898 ministerstvo železnic o posunutí termínu k dokončení dráhy na 31. října 1898. Dne 20. dubna 1898 pak byl na ministerstvo železnic předložen návrh smlouvy na převzetí a obstarání provozu místní dráhy Kostelec - Telč mezi C.k. ředitelstvím státních drah v Praze a Akciovou společností místní dráhy Kostelec - Telč.
V jarních měsících r. 1898 stavba tak pokročila, že podnikatelství stavby firma J. Kubíček požádala 13. června ředitelství státních drah v Praze o zapůjčení štěrkovacího vlaku na jeden a půl měsíce pro štěrkování tratě a dovoz materiálu, neboť trať měla být dána do provozu 15. srpna.
V této době se však státní správa musela zabývat stížnostmi města Telče, že název stanice má být vedle českého označení uveden ještě v německé podobě Teltsch. Představenstvo města se obrátilo 15. května 1898 na ministerstvo železnic a žádalo, aby se používalo pouze českého správního názvu Telč. S odvoláním na city místního obyvatelstva a poukazem na historický název města požadovala schůze místního zastupitelstva 11. května zachování i v německém textu česky psanou podobu názvu Telč. Ministerstvo železnic se pak dotázalo na místodržitelství do Brna, které sdělilo 12. července, že podle C.k. statistické ústřední komise na základě výsledků sčítání lidu z r. 1890 vydaného oficiálního seznamu obcí pro Moravu vedle českého označení Telč se užívá také německého Teltsch. Stavebnímu vedení trati pak bylo přikázáno, aby se postaralo o to, aby všechny stanice měly názvy v němčině a češtině. Ještě v srpnu 1898 však stavební dozor Zhuber hlásil na ministerstvo, že v Telči byl "terorisující" českou stranou na vedení stavby vykonáván nátlak, aby nechalo zhotovit název stanice jen v české podobě, teprve po Zhuberově zákroku byl zjednána do otevření dráhy v této záležitosti náprava.
Dne 7. července 1898 požádal dr. Sobotka jménem koncesionářů dráhy mininisterstvo železnic o vykonání zkoušek ohnivzdorných budov trati vzhledem k tomu, že na trati již jezdí štěrkovací vlak s parní lokomotivou. Dne 13. července 1898 pak požádala Akciová společnost místní dráhy Kostelec - Telč o povolení technicko-policejních zkoušek, které byly stanoveny na 12. srpna.
Kontrola mostů na trati byla stanovena na 8. až 10. srpna 1898. Protože tyto všechny zkoušky proběhly bez závad, bylo uděleno 13. srpna 1898 povolení k provozu místní dráhy a toho dne byl také zahájen bez jakéhokoliv slavnostního úvodu běžný provoz v důsledku předchozích sporů představenstva se státními úřady. Protože rok 1898 byl jubilejním rokem 50. výročí od nástupu císaře Františka Josefa na trůn a v této souvislosti se čekaly velké oslavy i s otevřením trati, způsobilo to sice zklamání místnímu obyvatelstvu, na druhé straně to však vyjadřovalo postoj města s českým obyvatelstvem vůči vídeňským úřadům. Když pak představitelé města odmítli oslavy, vysvětil o své újmě trať za velké účasti lidí telčský děkan Hrdlička.
      (další informace...)

(Sestaveno dle publikace „100 let místní dráhy Kostelec - Telč“ PhDr. Bohumíra Smutného vydané Richardem Cilou a přípravým výborem oslav zmíněného jubilea v Telči roku 1998)