Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.10.: Ve Ždírci nad Doubravou sebral zloděj pneumatiky; způsobil škodu 20 tisíc korun

16.10.: Radnice v Telči hledá nového kronikáře

16.10.: Policisté dopadli šestadvacetiletou distributorku drog

16.10.: Krádež jízdních kol ve Velké Bíteši a Moravských Budějovicích

16.10.: Komentovaná prohlídka archeologických lokalit v Telči

16.10.: Inspektoři ČIŽP uložili lesonické společnosti pokutu přes 186 tisíc korun za nedovolený odběr vod

16.10.: Da Vinciho Poslední večeře v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

16.10.: Co se to děje s dnešním Západem?

16.10.: Co se dělo s Žižkou po jeho smrti u Přibyslavi? Vojevůdce byl pohřben 21. října 1424

16.10.: Adoramus te Christe ze zpěvy z Taizé v sobotu v bazilice sv. Prokopa v Třebíči

15.10.: Výsadba nových remízků na pastvině nedaleko Žďáru nad Sázavou v sobotu 2. listopadu

15.10.: Ty bláho, fakt přišli! Jihlava se stala jedním z 30 měst Paměti národa

15.10.: Sbírka na podporu nevidomých Bílá pastelka se bude konat ve středu 16. října

15.10.: Přednáška Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě? v jihlavském muzeu

15.10.: Osmadvacetiletý muž, který v Havlíčkově Brodě opakovaně distribuoval pervitin, skončil ve vazbě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Kosov
Ves Kosov byla založena někdy ve druhé polovině 12. století a patřila desátkem ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Poprvé se připomíná na listině z roku 1233, kde byla zapsána pod názvem Kossowe. Přitom nelze pominout, že se nacházela v těsné blízkosti strategické komunikace nazývané Česká cesta, což dokládá katastrální plán této vsi vypracovaný v roce 1779, kde můžeme číst mimo jiné i pomístní název Bey Böhmen Steig - U české stezky. Jednalo se o důležitou odbočku od haberské cesty, která pak směřovala k Třebíči a dále do nitra Moravy. Lze ještě poznamenat, že ves Kosov nese všechny znaky tzv. okrouhlice a půdorys tohoto typu si podržela prakticky až dodnes.
My se nejdříve vydáme k jedinému zdejšímu křížovému kameni. Poprvé jej zaznamenal JUDr. Emanuel Schwab ve svému soupise 100 alte Steinkreuze und Kreuzsteine publikovaném v roce 1935. Tehdy poznamenal, že se kámen nachází na rozcestí u kříže, při staré cestě vedoucí do Malého Beranova. Na jeho čelní ploše měl být vedle vyobrazeného kříže nápis HILGE a letopočet 1707. Naposledy byl kámen popsán r. 2003 v publikaci Zdeňka Jaroše Pamětní kameny na Jihlavsku. Ten však vedle letopočtu 1707 uvádí jméno GILGE.
Nedaleko odtud pak stojí velký kamenný polní kříž postavený Annou Schwarzovou z Kosova v roce 1877. Podle farní kroniky byl posvěcen jihlavským farářem Zodlem od sv. Jakuba dne 19. 5. následujícího roku spolu s dalšími dvěma kříži stojícími u Kosova a nikoliv 26. 8. 1877, jak je uvedeno v Nemovitých památkách Jihlavy.
Pokud jde o pověst, žádná se o kosovském křížovém kameni netraduje. Něco málo se však přece jenom objevilo. V roce 1777 byl v sousedních Handlových Dvorech zrušen dvůr a následujícího roku byly jeho pozemky rozděleny na pět dílů, které spolu s usedlostmi byly předány pěti poddaným do dědičného pachtu. Jeden z gruntů čp. 3 obdržel tehdy Martin Gilk, jehož příjmení bylo na mapě z r.1779 zapsáno jako Jilch. V roce 1849 pak na gruntě seděl Johann Gilch. Jméno na kameni tak připomíná nějakou nešťastnou událost, která někoho z rodu Gilchů toho roku potkala. Pokud jde o polní kříž postavený rodinou Schwarzovou, ta už v roce 1778 vlastnila v Kosově grunt čp.3 a hospodařila na něm až do počátku 20. století.
Na katastru Kosova stávalo jedno z jihlavských popravišť. Je vyobrazeno na plánu Jihlavy a okolí z roku 1647. Vedle názvu Galgen můžeme zřetelně vidět kamennou podezdívku velké čtvercové šibenice. V 18. století se v těchto místech rozkládala rámová pole jihlavského soukenického cechu. Staral se o ně mimo jiné jistý Karl Höck. Ten tady nechal postavit kapli, kterou v roce 1825 zachytil plán města Jihlavy coby Hökische Kapelle. Dnes po ní není ani památky.
Už už by se zdálo, že naše procházka kolem Kosova může končit, když jsem si vzpomněl na zažloutlé stránky Vlastivědného sborníku kraje jihlavského a na pověst o lakomci z Kosova. Tady je :
Před lety žil v Kosově sedlák Raichtrman. Studené mraky podzimku navlhčovaly strniska. Na obchůzce přistihl stařenu žebračku u svého pole, jak chystá okrajovati řepu, aby ukojila hlad. Vytrhl ji řepu a tou bušil do té vetché hlavy tak dlouho, až vypustila duši. Umírajíc klnula lakomci, že za hříšný čin nebude míti v hrobě pokoje. Brzy sám se odebral na věčnost a kletba se splnila. Ze záhrobí denně přicházel za noci do starého obydlí v podobě černého psa. Neklid ve statku stupňován byl odvazováním všeho dobytka. I se synem hovořil a prozradil mu, proč nemá v zemi pokoje. Strašidelný nepokoj ve statku ustal, když mrtvolu vykopali, do domu odvezli a tam několikrát zažehnali.
Pověst zaznamenal v roce 1923 jeden žák z Puklic. A dost možná, že se nepřímo váže i k našemu křížovému kameni, který je nepochybně připomínkou jakési nešťastné události končící smrtí. Přitom kosovskému gruntu čp. 1 se ještě ve 20. století říkalo "Reichthoma". Býval jedním z největších a tak není divu, že jeho majitel byl prostými lidmi spojován s lakotou a po dvou stoletích mu lidská fantasie přisoudila i podíl na smrti staré žebračky.
Ladislav VILÍMEK

Z jihlavských čtvrtí:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav VILÍMEK...
Dnes je středa 16. říjen
(3. říjen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 16. 10.:
Úterý po neděli dvacáté prvé po Svatém Duchu Sv. Hedviky, vdovy, vévodkyně a patronky Slezka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 3. 10. (16. 10.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: