Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlava a Vysočina, genius loci (doc. Jiří Bednář):

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Věčné světlo vzpomínek
V tajuplném úbočí řídce zalesněného svahu - je dnes La Saletta poutním místem ve francouzských Alpách blízko překrásného Grenoblu, kde se podle dávné, však stále živoucí lidové tradice - zjevila 19. září 1846 dvěma malým pasáčkům krav Melanii Calvatové a drobnému Maximinovi - podivuhodným světlem obestřená plačící Panna Maria... Vyvoleným dětem oznámila, že lidstvo čekají velké katastrofy, pokud nebude znovu poslušno Božích přikázání...
"Lasalettské mariánské proroctví" (léon Bloy) a lasalettské zjevení pronikalo inspirující duchovní velikostí náboženského kultu generaci katolických básníků - byli ovlivňovaní kouzlem osobnosti a cituplným monumentem katolické víry staroříšského vydavatele Josefa Floriana (1873 - 1941) . I když zázračné mariánské zjevení nedosáhlo světového věhlasu jako tomu bylo v mariánském zjevení v jihofrancouzských Lourdech nebo v portugalské Fatimě: "podivuhodnost La Salette - Pulchra ut luna, electa ut sol...": "Krásná jak Luna, čistá jak žhnoucí Slunce" (MUDr. J. Svítil-Karník) - inspirovala před padesáti lety básnického génia Jana Zahradníčka (1905 - 1960) k napsání básnické skladby LA SALETTA.
Zahradníčkův monument této básnické skladby je rozvržen do šesti zpěvů: ve zpěvu prvním je v časovou a prostorovou dimenzi včleněna dvojice dětí, jimž se zjeví Panna Maria se svým sdělením. ("Léto od nás odcházelo tak jak dosud žádné léto / stmívalo se, růže šly spát, děti se s pláčem / probouzely...") - tak modeluje básnický duch Zahradníčkův duchovní horizont celé básnické skladby... Jestliže je LA SALETTA, využívající zjevení Panny Marie - obžalobou a zároveň varováním, že se blíží "apokalyptický okamžik" (J. Deml) , kdy láska Marie Panny "už nemůže držet / Rameno trestající" (J. Zahradníček) - pak Zahradníčkova skladba ZNAMENÍ MOCI je naléhavým a dramatickým stupňováním tohoto okamžiku... Básník Jan Zahradníček je svědek, který protrpěnou sílou básnické vize jasnozřivě zaznamenává: "A v této chvíli / já se děsil / co se stalo s člověkem / co se stalo s jeho tváří..."
Tvůrčí vzepětí Zahradníčkova duchovního a básnického života - bylo vždy mnohonásobeno až v dnešek nedostižnými jeho překlady z díla rakouského lyrika Georga Trakla (1887 - 1914) , z monumentu lidského utrpení německého básníka doby klasicko-romantické F. Hölderlina (1770 - 1843) a z vrcholné tvorby německy píšícího pražského rodáka R.M.Rilka (1875 - 1926) .
Důkazem životnosti dávného výroku Jakuba Demla "podivuhodnosti v osudu básnické skladby" - bylo jednání zahraničního sympozia o "psychoanalýze v umění, poezii a arterapii" (Vídeň - září 1996) , v jehož průběhu bylo více než vzpomínáno, že Hölderlinova poezie, za autorova života a po celé 19. století nedoceněná, se stala předmětem mimořádné pozornosti na počátku 20. století... Jeho verše psané za prvních příznaků duševní choroby (1802 - 1804) předjaly svými temnými obrazy "alogismus poezie po 2. světové válce..." (Prof. Sigmund Freud) . "Pojď! bylo to jako sen, krvácející křídla / Se už zahojila, omládla naděje. / Ještě zbývá mnoho velkého nalézt, kdo tolik miloval..." - překládá Zahradníčkův tvůrčí monument jeho básnického ducha Hölderlina, jehož dílo působilo silně i v českém kontextu (a to nejen na halasovskou linii české lyriky a katolickou poezii...)
Zahradníčkovo "nové pojetí času" v básnické skladbě LA SALETTA: na jedné straně "božská chvíle" lásky rušící a znovuzakládající čas - na straně druhé "vědomí pomíjivosti" ohrožení lásky... - zaujalo překladatelské, hudební i výtvarně tvůrčí osobnosti. Naplňoval se dávně jasnozřivý Šaldův výrok z archetypálních úvah jeho génia: "Zahradníček vyrůstá vůčihledě. Je to veliký kouzelník verše, harmonizátor a modulátor po Březinovi největší, kterého máme. Je to v podstatě tragický extatik jako Březina..." (Šaldův zápisník VI., 1933 - 1934, s. 26 - 30) .
Dnes je stále tajemstvím obestřená LA SALETTA místem duchovních cest a zastavení (její památnost zpřítomňuje až magicky prozářenou stráň francouzských Alp...) Dávné duchovní přátelství a korespondence s obdivovaným autorem básnické skladby LA SALETTA Janem Zahradníčkem - dodnes připomíná památka tvůrce katolické poezie rodného Horácka MUDr. J. Svítila-Karníka (1870 - 1958) : na svých cestách Evropou navštívil jako mladný novoměstský lékař místo lasalettského mariánského zjevení... Celoživotní vzpomínky rozděloval o řadu let později s dr. Bohdanem Chudobou (1909 - 1982) a katolickým spisovatelem Janem Čepem (1902 - 1974) , kteří v době po roce 1948 emigrovali a místa lasalettského mariánského proroctví opět navštívili... Věrnost duchovního přátelství i korespondence s nimi je dodnes tklivým svědectvím nedostižných rozměrů jejich vyjímečných osobností...
Snad dodnes tkví v mysteriózním tajemství kytička vřesu, kterou z rodné krásy Horácka a Vysočiny položil mladý novoměstský lékař MUDr. J. Svítil-Karník v lasalettskou skalnatou půdu... Již jen ve vzpomínkách se opět připomene Zahradníčkův prorocký symbol "... barvy odlepené od věcí plují vzduchem jak rubáše / hledají mrtvého svého, vůně zůstaly stát / jak Marie před hrobem prázdným a otevřeným..."
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)


Genius loci...
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
doc. Jiří Bednář PhD....
Dnes je úterý 19. březen
(6. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 3.:
Pátek po čtvrté neděli postní Sv. Josefa, snoubence blahoslavené Panny Marie, vyznavače a patrona zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 3. (19. 3.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: