Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

19.10.: Horácké divadlo uvede v premiéře hru Svatý Václav

19.10.: Filmaři poznávali Vysočinu, Třebíč je okouzlila

18.10.: Zaměstnanci třebíčské nemocnice vysadili lípu ke 100. výročí ČSR

18.10.: Telč ochutná Italské dvojhubky Marty Kučíkové

18.10.: Novorozené děti v Třebíči bude hlídat 28 nových monitorů dechu

18.10.: Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

18.10.: Lékárna v pelhřimovské nemocnici se přesune do hlavní budovy

18.10.: Inaugurace rektora Vysoké školy polytechnické Jihlava – Václav Báča povede VŠPJ další 4 roky

18.10.: Epilog festivalu Mahler Jihlava; pokřtěn bude překladový výběr z rozsáhlé mahlerovské monografie Henry-Louis de La Grange

17.10.: O víkendu bude uzavřená silnice do Ptáčova

17.10.: Dárek dětskému oddělení havlíčkobrodské nemocnice s "příběhem" od zaměstnanců Pleasu a.s.

17.10.: Dechová hudba Božejáci vystoupí v Třebíči ve Fóru

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Glosy:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Evropa jde doleva – začněme přemýšlet o záchraně našich svobod!
Sdílet článek
Volby ve Francii a v Řecku ukázaly nad slunce jasněji jediné: Patrně v celé kontinentální Evropě definitivně nastává čas společenské převahy těch, kteří nic nedělají a jen čerpají z veřejných rozpočtů nad těmi, kteří tyto rozpočty ze svých daní a práce naplňují.
Zejména obrázky z Francie, na nichž s Hollandovými plakáty v rukou jásají muslimští imigranti, jejichž otcové i dědové již z peněz franouzských plátců daní žili, musí nahnat husí kůži každému tvůrčímu a samostatnému člověku od Calais do Košic!
Ve stínu toho proběhla českými médii zdánlivě nijak nesouvisející zpráva o tom, jak „kapitáni“ českého průmyslu požadují vyšší zdanění živnostníků a osob samostatně výdělečně činných. Na poslední tripartitě požadovali představitelé velkých firem po premiéru Nečasovi, aby každá OSVČ, která nevydělá byť třeba ani korunu, musela za „pojištění“ (roz. zdravotní a sociální daň) již v letech 2013-14 zaplatit minimálně osm tisíc korun měsíčně, tedy dvakrát více než dosud!
Toto vše dohromady nám dává jasnou skládačku, co můžeme očekávat v letech příštích. Nepůjde – podle všeho – tentokrát o přesné technické opakování roků 1946 a 1948, což ale neznamená, že výsledek nebude nakonec pro nás, obyvatele Česka – stejný.
• Levice v Česku má nečekaného spojence: Montovny!
Tentokrát militantní levice representovaná ČSSD a KSČ(M) totiž po převzetí moci nejdéle v roce 2014 neudeří v žádném případě na velké korporace a podniky (jako v letech 1945-46), nýbrž naopak – v úzké spolupráci s nimi – zaměří brutální státní útok na všechny samostatné lidi, kteří stojí takříkajíc jen na svých vlastních nohou.
Velké firmy i současná levice se totiž, ač se to na první pohled tak nezdá, shodnou na několika pro ně zásadních společných bodech. Montovny a řetězce v Česku, stejně jako Sobotkova a Filipova strana, chtějí zejména jedno: Udržet stůj co stůj co nejvíce Čechů v zajetí bludného kruhu spotřebitelských úvěrů, hypoték a dluhů a tím, v důsledku toho, v otroctví u pásů továren.
A Češi na toto rádi slyší. Za dovolenou v Turecku na spotřebitelský úvěr, nová auta na leasing či domácí elektroniku na dluh kreditních karet jsou ochotni obětovat vlastní svobodu dělat jen takovou práci, která je baví a naplňuje.
Pro ČSSD a KSČ zdejší velké firmy v továrnách postavených za „daňové prázdniny“ – navíc ve spolupráci s bankami a úvěrovými společnostmi – vyrábí nemyslící stádo, které v zajetí relativně vysokých výdělků a kolotoče osobních úvěrů ztrácí navždy možnost volby. Volbu mají tito lidé jedinou – volit jedině toho, kdo jim zajistí současnou životní úroveň na dluh bez ohledu na fakt, že se oni sami se již od pásu své montovny do pense nehnou. K tomu je nutno připočíst statisíce parasitů v podobě státních byrokratů (kteří v životě nevytvořili sami nic) a další statisíce notorických příjemců všemožných dávek, které jsou jinak běžnému občanu, dostavším se náhle v životě do úzkých, prakticky nedostupné. I tito lidé mají jediný zájem – udržet stávající systém co to půjde.
• Nepřítelem je svoboda člověka
A v těchto společenských dohodách levice, velkých firem, bank, korporací a parasitních – na výběru daní životně závislých – mas je jediný společný nepřítel: Svobodný nezávislý výdělečně činný jednotlivec! Ten totiž není ani voličem levice, ani příznivcem montoven či řetězců (neboť on daně a pojištění, narozdíl od nich, platit musí vždy, a to i když nevydělá někdy ani skoro na živobytí), neorganisuje stávky a nehuláká na odborových schůzích – a ke všemu tento člověk většinou navíc přemýšlí.
Což je v dnešním světě pro stát, obec, velkou firmu i statisíce pijavic na státním rozpočtu krajně nežádoucí.
Proto lze očekávat v následujících měsících a letech patrně následující: Výrazné zvyšování regulačního, daňového i psychologického tlaku na osoby samostatně výdělečně činné (i když jich je v této zemi skoro milion!) a současně snahu omezovat jejich svobody.
Jednak se tímto halasným honem na živnostníky poněkud ukojí řvoucí davy levicových primitivů na náměstích a jednak část OSVČ stát tímto nátlakovým terorem nažene svým partnerům – korporacím a továrnám – z vlastních obchůdků a živností za pokladny velkých hypermarketů či k pásům montoven. Popřípadě minimálně na pracovní úřady, kde se bývalí svobodní lidé promění do několika měsíců v poslušné objekty státního sekýrování…
• Poučení: Založte si zavčas – třebas i malinkou – firmu v zemi, kde stát nesekýruje a kde za svoje daně dostanete svobodu!
Pro každou českou OSVČ z těchto prognos, které nám naznačují i právě proběhnuvší volby zejména ve Francii (a následný jásot české sociální demokracie nad jejich výsledkem) plyne jednoduchý závěr. Máme dva roky na to, abychom – když už máme nějaké daně platit – je neplatili zde a současně neriskovali svoje živobytí. Žijeme v EU a pravidla unie jsou jasná: Pokud si založíte svoji malinkou osobní firmu například ve velmi svobodném a k podnikatelům vlídném prostředí Velké Britanie, můžete působit i v Česku a nemůže vám v tom žádný Filip, Sobotka, a už vůbec ne Kalousek zabránit. A vztahují se na vás nikoli české, nýbrž britské zákony!
A pokud by náhodou, nedej Bože, po volbách roku 2014 došlo k dalším útokům na osobní svobody občanů, není problém se i fyzicky přesunout například na Slovensko či do Rakouska. Ani tam vám, jakožto britskému podnikateli, nemůže nikdo házet klacky pod nohy!
• Přemýšlejme – máme na to cca 25 měsíců!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku



Starší glosy
Lea Švančary:
(Glosy jsou psány nepravidelně, většinou několikrát do týdne...)