Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

17.4.: Krásu ručního zvonění technologie nenahradí, říká Vladimír Kalina

17.4.: Krematorium v Jihlavě bude od pondělí až téměř do konce května uzavřeno, smuteční obřady budou v kapli na hřbitově

17.4.: Kraj Vysočina podpoří dědictví UNESCO, Třebíči, Telči i Žďáru nad Sázavou pošle dotaci

16.4.: Z policejního deníku: zloděj odčerpal 185 litrů nafty z bagru; podvod při prodeji dětské obuvi

16.4.: Smrtelná nehoda na věži svatého Jakuba v Jihlavě 16. dubna 1597

16.4.: Při čelním střetu dvou aut u Luk nad Jihlavou se zranilo pět lidí, zasahoval vrtulník

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Zkrotlí hadi a novinář Mareš
Sdílet článek
Tak se dnes celý den docela dobře bavím - inu, dnes je přeci svátek. Velký křesťanský mariánský svátek Zesnutí Přesvaté Bohorodice! V tento den se na ostrově Kefalonie v Ionském moři, u městečka Markopulos, objevují rok co rok mariánští hadi. Tito plazi zázračně v tento den nekoušou, obklopí ikonu Matky Boží, jsou přítulní k návštěvníkům bohoslužby i k turistům, a po svaté liturgii se opět na celý rok rozlezou do okolních skal...
V Jihlavě bohužel takový zázrak nemáme - zato tu dnes máme jiné kuriosity. V tento sváteční den mne hned ráno emailem kontaktoval kdosi, jenž se původně nijak blíže nepředstavil, a chtěl po mně z anonymního mailu s koncovkou gmail.com odpovědi na nějaké jeho prý korektní otázky - například kolik zákazníků nakupuje na webu www.svancara.eu a podobné, dle tohoto páno zřejmě naprosto veřejné věci!
Na moje upozornění, že je slušnost se představit, se tento člověk v dalším emailu představil jako Miroslav Mareš a tvrdil o sobě, že je držitel jakési novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského. Na moji otázku, pro které médium pracuje, však neodpověděl ani přes moje opakované urgence.
Po mém dalším upozornění, že na anonymní emaily odpovídat nehodlám, "novinář" Mareš mi navrhl schůzku. Prý v kavárně v Grand Café v Jihlavě.
S radostí jsem jeho návrh přijal s tím, že se mi tam ale představí a hlavně mi konečně sdělí, pro koho pracuje. Nu a já, že si současně udělám také pro změnu rozhovor s ním - a to pro náš Regionalist.cz a Iglau.cz o jeho dosavadní činnosti slavného novináře...
Od té chvíle se Miroslav Mareš začal v emailech vytáčet jak had, a nakonec schůzku, kterou navrhl, začal ignorovat s tím, že já, jako člen ODS, jsem prý politik. Upozornil jsem Miroslava Mareše, že on je také politik - tedy bývalý člen jihlavské ODS (a později jihlavské US), takže jistě jeho odpovědi budou rovněž zajímavé, a to zase pro moje média...
Od té chvíle se držitel novinářských cen už nějak neozval!
Nu což - svátek pokračuje pro mne dále. Jdu si proto raději něco přečíst o oněch krásných zázračných kefalonských hadech, než zbytečně přemítat nad tím, kam to česká média dopracovala: Zaměstnávají novináře, kteří se nepředstavují, tahají anonymně po emailu z lidí privátní informace a hlavně tvrdošíjně odmítají říci, pro jaké médium pracují!
Stydí se snad "držitelé novinářské ceny K. H. Borovského" za to, pro koho v současnosti zrovna drápou?
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku



Starší glosy
Lea Švančary:
(Glosy jsou psány nepravidelně, většinou několikrát do týdne...)