Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
7.12.: Kojná korunního prince Rudolfa pocházela z Luk nad Jihlavou

6.12.: Výstava fotografa Antonína Vystrčila zachycuje zimu na obrázcích Josefa Lady i Trnkovo dioráma Svatba broučků

6.12.: Vánoční stromek v pelhřimovském muzeu rekordů je vytvořený z 1512 kapřích šupin

6.12.: Starý Brněnský most v Jihlavě je po opravách zprůjezdněný

6.12.: Infocentrum v elektrárně v Dukovanech o druhém a třetím adventním víkendu připravilo vánoční prohlídky s tvořením a Ježíškovu poštu

5.12.: Vysočina se obléká do vánočního hávu

5.12.: Porodnice v pelhřimovské nemocnici: Stabilní, moderní a připravená na rok 2025

5.12.: Policisté dálničního oddělení ve Velkém Beranově na Jihlavsku hromadně darovali krev

5.12.: Pečení chleba a perníčků v replice středověké pece ve Vlkovsku

5.12.: Dětští návštěvníci táborské zoo o víkendu dostanou mikulášskou nadílku

4.12.: Touha po pomstě zvítězila, vlkům hrozí nové vyhubení

4.12.: Kakadu růžoví přinášejí do jihlavské zoo exotický půvab

3.12.: Zdravotníci v jihlavské nemocnici nově pomůžou pacientům, které trápí rozpíchané žíly

3.12.: Vánoční jarmark v zámečku Karlštejn u Svratky bude plný dobrot i zábavy

3.12.: Svatomikulášská pouť ve Velkém Meziříčí nabídne třeba modlitby při svíčkách

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
Sdílet článek
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
image-1
V traumatisujícím nás kouzlu osobnosti B. Kafky poznali jsme typ člověka jemného, jakoby i vnějškově zušlechtěného vlastním vědním oborem...
Odvěkým tajemstvím obestřená "Nová věda parapsychologie" je v hlavním titulu knihy ohraničena podtituly "Hypnosa, Schopnost médií, Komunikace se zemřelými, Zhmotnění, Lourdský zázrak" - jakoby kouzlem osobnosti svého nedostižného tvůrce apostrofovala "úsudek svědecký genia" (Aristoteles): "Docílili jsme rozluštění tohoto obrovského problému: tělo zachází, avšak duše s energotronovým tělem nadále žije a pokračuje v nekonečné přítomnosti mimo prostor a čas. Tím vcházíme do věčnosti, do zcela jiného světa, neznámého, neprobádaného, nesrozumitelného vzhledem, který máme ještě prostudovat a z něhož nemůžeme vyloučit pozemské názory..."
Imposantní a vnitřně hluboce ukázněný zjev Břetislava Kafky - "představitele parapsychologického bádání v Evropě...", uvedl nám - vysokoškolským studentům vědního oboru psychologie Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně (v době zimního semestru 1945/1946) nezapomenutelný univ. prof. PhDr. Mihajlo Rostohar (1878 - 1966)... dodnes prožívám velkou duchovní přítomnost osobnosti B. Kafky detailně živým vzpomínáním... Osobitě tajemné a podmanivou jazykovou modulací provázené pozdravení uvedl vyzváním, aby zájemci "o komunikaci s Ním" vystoupili s jednoduchou charakteristikou místa, kde studovali - a aby v mysteriosním smyslu "tajemstvím obestřených míst kraje" (v pojetí slavného francouzského filosofa prof. Ch. Richeta) - chvíli souvisle hovořili... Vzpomínal jsem kouzelný kraj Novoměstska, nepodbízivých krás Vysočiny - a "tajemností míst" (prof. Charles - Robert Richet) Březinových Jaroměřic nad Ro kytnou, Demlova Tasova i Nového Města na Moravě již zvěčnělého básníka a překladatele MUDr. J. Svítila - Karníka...
"Duch těla zbavený není omezen na náš prostor a žije v dimensi vyšší..." - utkvělo v celoživotní mé pamětní skladbě z bezprostřední a jasnozřivě prozářeným pohledem provázené odpovědi duchovní osobnosti Břetislava Kafky... a prostor postupně již zšeřelé seminární místnosti brněnské fakulty pronikala hluboce informativní úvaha vzácného hosta: známý astronom a francouzský okultní psycholog C. Flammarion (1842 - 1925), jehož spisy jsou přeloženy do mnoha jazyků, výrazně ovlivnil Březinova genia, pozdně gotický malíř Hieronym Bosch (1450 - 1516) do otevřené krajiny umisťoval biblický děj... podobně tak plynou (vzpomínal podivuhodně soustředěný B. Kafka...) dřevoryty novoměstského malíře K. Němce (1879 - 1960), jehož pohled na lidské osudy a příběhy se odehrává "v lůně všemocné Matky přírody" (B. Kafka). Podivuhodně o parapsychologickém bádání o lidské bytosti vzdělaný Břetislav Kafka vzpomínal i "mediální osobnosti" malíře Vysočiny V áclava Jíchy, přítele Otokara Březiny z jaroměřické školy, jehož pastely, akvarely i tužkové kresby okouzlovaly...
Podobným způsobem i postupem svého jasnozřivého vcítění v odpovědi dávně mých fakultních spolustudujících prožíval B. Kafka svým mimořádným vhledem v parapsychologické jevy všechna místa, odkud na brněnskou Filosofickou fakultu přišli: tajemně členěné Beskydy, kouzelný kraj Poželetaví... a všechny nás udivoval svým jemně diferencovaným mimosmyslovým poznáváním, rovněž sugestivním výkladem o svých řezbářských a sochařských dílech - jemným naznačením tajemného i duchovního svých religiosních výtvorů...
V té době setkání s B. Kafkou se velmi sledoval, zkoumal i ověřoval problém - nedostižným duchovním bohatstvím Kafkova genia nazvaný "fluid oduší", který se uvolňuje několik dní pře smrtí... "Moji jasnovidní subjekti...", píše B. Kafka ve své knize "mi přesně na den i hodinu určovali přesnou dobu skonu lidí a nikdo nemůže říci, že bychom se kdy mýlili. Je zřejmé, že duše prostřednictvím fluidu oduší oživuje tělo a že tato energie je jasnovidcům viditelná. Nenalézá-li ji uspaný subjekt v některé části těla, hlásí s určitostí, že ono místo je tmavší a dovede z toho předem určit smrt...". V obsáhlé kapitole "Stav Duše - Život - Smrt a Oduší" (str. 82 - 92) pozoruhodným vcítěním B. Kafka objasňuje, jak postupem času získával "schopné subjekty - citlivce", s jejichž pomocí vstupoval do podvědomí lidí a určoval postup léčení... Nadlidským úsilím badatelské a léčitelské práce projekt oval nedostižně tvůrčí duch B. Kafky knihu NOVÉ ZÁKLADY EXPERIMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE (Duševědné výzkumy a objevy).
V popředí zájmů tehdejšího "universitního světa", zdůvodňujícího "záhady Duše" - zaujímalo čelné místo vědecké dílo profesora pařížské university Charles - Roberta Richeta (1850 - 1936): experimentálními výzkumy jasnovidectví a materialisací (zvláště u významných médií...) získal si zásluhy o parapsychologii... Podle biologa světového jména, profesora university v Lipsku Hanse Driesche (1867 - 1941) je zhmotnění (materialisace) prostorové vytváření jevů, které mají tvar, například prstů, neúplných rukou, hlav apod. - "...vznikají z beztvárné ektoplasmy, jakési to mlhoviny, vycházející z těla fysikálního média a zhušťující se působením jeho zvláštní energie..." (B. Kafka).
Z tajemstvím pronikajícího světa tehdejší prózy (v době fakultního setkání s B. Kafkou v roce 1946) zaujalo dílo skvělého katolického prozatéra Jana Čepa (1902 - 1974) - magickou až myšlenkou "ustavičného loučení tohoto světa...". Vrcholením emocionálního kouzla poesie pak lákalo básnictví katolicky protrpěné duše Jana Zahradníčka (1905 - 1960), především mystickou krásou veršů jeho básnické sbírky z roku 1937 "Pozdravení slunci" ("...ó slunce, ty anděle ohnivé rady, monstrance, jíž se koří věže a vody!")
Z mnoha vůdčích osobností katolické Moravy, které vzpomínaly vědecké a badatelské dílo kouzlem obestřené osobnosti B. Kafky - vracím se k nedostižnému vystoupení skvělého kazatele a řečníka, vynikajícího znalce filosofického díla Aristotelova a sv. Tomáše Akvinského: prof. ThDr. Josefa Silvestra Maria Braita (14. června 1898 - 25. září 1962). Dodnes nezapomenutelnou přednášku "debatních večerů Filosofické fakulty MU v Brně" (zimní sem. 1945 - 1946) uvedl připomenutím knihy "Nové základy experimentální psychologie" B. Kafky, o níž v duchovní a filosofické revui na hlubinu, kterou založil již v roce 1926, napsal: "Vaše kniha dává pokyny veliké ceny. Neostýchám se zpříma doporučiti studium této knihy..." Tklivá památka až ve věčnost Času nezapomenutelné a nesmazatelné osobnosti v našich kulturních dějinách prof. ThDr. J.S.M. Braita - je provázena jeho zatčením v padesátých letech, vězněním a propuštěním na tzv. první amnestii pro po litické vězně z 11. května 1960, kdy již jeho obdivně nezdolné a nadlidsky obětavé zdraví bylo zlomeno... Uložení do hrobky dominikánů v Olomouci provázela jen tichá píseň ct. sester dominikánek, jakoby kouzlem dávných vzpomínek krášlená práce + zvěčnělého z posledních let: Život sv. Dominika, zakladatele řádu kazatelů, zvaných také dominikánů, jehož náhrobek v Bologni je vyzdoben scénami z jeho života...
Duch těla zbavený není omezen na náš prostor a žije v dimensi vyšší...
Pro nás tak dávně nezapomenutelné pravdy a duchovní hodnoty dovedl rozumově nepostižitelnými poznámkami obsáhnout "duch rozlehlého Horizontu" (R.M. Rilke) - Břetislav Kafka v setkání s námi - vysokoškolskými studenty... Genialitou svých interpretačních schopností parapsychologických jevů dokazoval, že "parapsychologii lze považovat za vědu budoucnosti... jevy, spadající do oboru parapsychologie, mají dnes již většinou své místo v systému věd. Pozbyly tedy své "okultnosti". Mediálně tvarovanou vzpomínkou nelze mi obsáhnout šíři vědeckých, parapsychologických i praktickými aplikacemi obohacovaných zájmů, nezdolného i nezlomného úsilí astrálního až genia dnes zvěčnělého Břetislava Kafky... V traumatisujícím nás "kouzlu osobnosti" B. Kafky poznali jsme typ člověka jemného, jakoby i vnějškově zušlechtěného vlastním vědním oborem...
Ve "věčnost rozhozeného Času" (J. Čep) - anebo jak nám dávno řekl B. Kafka "v hlubiny nezřejmé Budoucnosti": "Největším a nejskvělejším objevem dvacátého věku je objev, že lidská přirozenost smrtí nezaniká, pouze se vývojem postupně mění a zdokonaluje a dává tělu vyšší hmotný a dokonalejší energotronový tvar..."
Tvůrce nového vědního oboru B. Kafka cítil s lidským utrpením a chápal, že jen přísným osobním odříkáním, skálopevným odhodláním trpět za spravedlivou věc - a snad i asketickým způsobem života, může ostatním pomoci...
Tajemstvím provázená "realita života" - "duši se zjevuje víc a více prožitý život, vidí současně činy dobré a špatné, žije v přítomnosti celého svého života. V duši se probouzí úzkost, podle viny i muka..." byla pro obdivného ducha Břetislava Kafky jednou z pravd, v nichž setrvával a s níž experimentoval po celý svůj nedostižně a obdivuhodně - mnohdy i strastiplně, naplňovaný život.
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 10. prosinec
(27. listopad kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 10. 12.:
Pátek po druhé neděli adventní Sv. Melchiada, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 27. 11. (10. 12.):
Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: