Glosy Iglau.cz:
Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:
Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!
Štěk o demokracii...
Sdílet článek
Pondělní vyjádření presidenta Václava Klause pro MF Dnes, kdy týž označil odmítavé postoje pražských zastupitelů za ODS ke Kaplického chobotnici na Letné za nezbytný projev demokracie, opět dává příležitost k zamyšlení nad oním termínem, jímž se v posledních 18 letech zaklínají všichni odleva doprava - od komunistů samotných až po ty, kteří díky jejich hlasům sedí na vrcholu české demokratické pyramidy...
A tak nezbývá než se otázat: "Co je důležitější: prostředek anebo cíl?" Je tzv. demokracie jako ustálený politický pojem důležitější než svoboda jednotlivce; je ze svého principu nadřazena všem duchovním, morálním, estetickým či jiným v lidovém hlasování zcela neověřitelným zásadám? Nebo je to jen jeden z občas fungujících způsobů, jak spravovat NĚKTERÉ (a zdaleka ne všechny) veřejné věci?
Neboť paradoxně jen velmi málo záležitostí lze skutečně kvalitně vyřídit pomocí hlasování. Vezměme si například onu mantru české politiky posledních 18 let - tolik velebené i zavrhované referendum. Je rozumné cokoli důležitého svěřovat k rozhodování "lidu", tedy ulici, která, jak známo, nikdy odpovědnost za své počínání nepociťuje? Koho z nás by napadlo, v případě náhlé příhody břišní, požadovat na operačním sále po chirurgovi nejdříve než řízne "všenemocniční hlasování" - tedy od lékařů až po vrátné - o svém způsobu léčby? Přičemž samozřejmě zcela demokraticky by váha hlasu uklízečky či bufetáře byla nutně stejná jako váha hlasu primaře či lékařů.
Inu, ne nadarmo Aristoteles považuje demokracii spolu s tyranií a oligarchií za jednu ze tří pokleslých forem vlády. Doslova o ní říká, že jde o vládu davu. Pročež velký filosof doporučuje ke správě věcí veřejných raději spíše monarchii či aristokracii, vysvětlenou jím samým jako "vládu těch nejlepších". Protože zatímco ve svobodě a lidských právech jsme si všichni rovni absolutně, v rozhodování o celku raději ne. Stačí se totiž kolem sebe - někdy i jen docela maličko - pozorně porozhlédnout...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku