Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

26.3.: Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Tajemství lesní skály
Sdílet článek
Byla krásná měsíční noc. Za noci té kráčel od tehdejší tvrze na Bílém Kameni k Větrnému Jeníkovu mladý, statný muž. Zabloudil a ocitl se pod zříceninami bývalého hradu. Zastavil se, neb zraky jeho upoutal zjev krásné, v šat růžové barvy oděné dívky. Zjev ten jej ale nikterak nepoděsil, neboť domníval se, že blízek je lidské obydlí. Pozdraviv, uctivě se tázal po pravé cestě. Dívka ale, hledíc naň upřeně svýma měkkýma sametovýma očima, v nichž zračil se hluboký smutek, pravila:
„Stane se, mládenče, dle přání tvého, ale dříve vykonej mě malou službu“.
„Ano“, odpověděl mladík „učiním pro tebe vše, dívko krásná, vše, co bude mi učiniti možno“.
Po těch slovech, dívka, ukazujíc na malý, údolinou se vinoucí potůček, pravila: „Vezmi mě v náruč a přenes na druhý břeh tohoto potůčku. Jsem Marta, dcera Černého Hanuše, který byl kdysi pánem tohoto v rumech ležícího hradu. Za to, že chránila jsem pokladů nespravedlivě nashromážděných a nevydala jich těm, na jejichž černé ruce lpěla kletba jejich, stihla tato kletba i mne a já za trest jich musím zde hlídati tak dlouho, dokud čestný, nebojácný mladík, nepřenese mě na druhý břeh potůčku. Nebude to úkol lehký, neboť mnohé nástrahy kladeny jemu budou, by od činu toho byl odvrácen. Ten ale, který to dokáže, bude pánem obrovských pokladů v ruinách ukrytých; nesmí však, dokud nezmizím jemu - promluvit hlasitě ani jediného slova, neb vše by bylo ztraceno“.
Po těch slovech uchopil mladík dívku v náručí. Však - ó hrůza! - hned při prvním kroku jeho zatopena byla vůkolní krajina ohromnou spoustou vod, rozpoutal se divoký vichr, bouře zle zuřila, blesky se křižovaly a dívka v jeho náručí nabyla několika centů. Děs a nevyslovitelná úzkost sevřela mu srdce, neboť zdálo se mu, že každým okamžikem stržen bude vlnami v dravý proud. Přesto však, takřka bez rozmýšlení, učinil rychle kupředu druhý krok, ale - dále již nemohl. Příboj rozbouřených vln převalil se mu přes hlavu, voda vnikla mu do úst a on pod dojmem blížící se smrti, s posledním zbytkem sil zoufale zvolal: „Bože můj, pomoz mi!“
A hle! Dále vůkol šuměl les svoji tichou, tklivou píseň, zaléván bledým svitem měsíce a před ním stála opět ona krásná dívka a smutně na něho hledíc, pravila: „Jediný krok kdybys byl udělal, nestalo se tobě ničeho zlého a já mohla býti ze staletých útrap vysvobozena a ty mohl jsi býti pánem oněch obrovských pokladů. Nyní ale věz. Tři věky uplynou, než na tomto místě vyroste statný dub. Ten bude poražen a z kmene jeho vyrobeny tři kolébky. V té třetí kolébce vychována bude žena, z jejíchž potomků v třetím pokolení vyjde muž, který bude míti zase moc mě vysvobodit“.
Pak zmizela a mladík, rozhlížeje se vůkol, spatřil náhle mezi stromy bělati se cestu, jíž hledal.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 28. březen
(15. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 28. 3.:
Neděle šestá postní - Květná neděle Sv. Jana Kapistrána, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 15. 3. (28. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: