Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

19.10.: Horácké divadlo uvede v premiéře hru Svatý Václav

19.10.: Filmaři poznávali Vysočinu, Třebíč je okouzlila

18.10.: Zaměstnanci třebíčské nemocnice vysadili lípu ke 100. výročí ČSR

18.10.: Telč ochutná Italské dvojhubky Marty Kučíkové

18.10.: Novorozené děti v Třebíči bude hlídat 28 nových monitorů dechu

18.10.: Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

18.10.: Lékárna v pelhřimovské nemocnici se přesune do hlavní budovy

18.10.: Inaugurace rektora Vysoké školy polytechnické Jihlava – Václav Báča povede VŠPJ další 4 roky

18.10.: Epilog festivalu Mahler Jihlava; pokřtěn bude překladový výběr z rozsáhlé mahlerovské monografie Henry-Louis de La Grange

17.10.: O víkendu bude uzavřená silnice do Ptáčova

17.10.: Dárek dětskému oddělení havlíčkobrodské nemocnice s "příběhem" od zaměstnanců Pleasu a.s.

17.10.: Dechová hudba Božejáci vystoupí v Třebíči ve Fóru

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Staletí kolem nás i pod námi
Sdílet článek
Stačí se projít kteroukoliv rušnou ulicí, parkem, tichým zákoutím. Všude kolem nás mlčky promlouvá dávná historie toho města. Nad námi se tyčí k obloze věže gotických chrámů, přítmí domů nás vítá renesančními klenbami a kdesi hluboko pod námi se průvan prohání labyrintem středověkých sklepení. Skoro se chce vyběhnout na rozdrbaný trávníkový koberec někde v parku a zadívat se do modrého nebe bez mráčku. Někam hodně vysoko a hodně daleko. A nebo naopak, kousek pod sebe. Pod zdánlivě obyčejný trávník, pod zdánlivě obyčejnou hrbolatou dlažbu, pod udusanou zem přerušovanou místy rozviklaným chodníkem...
Projděme se nejdříve prostranstvím kolem kostelíka sv. Jana Křtitele na Jánském kopečku. Obvodová zeď z lomového kamene už dávno zmizela a kdo ví, kam se poděl velký dřevěný kříž stojící u vstupní brány na východě. Obojí bylo k vidění ještě v závěru 18. století a to včetně posledních dřevěných křížků na hrobech zdejších nebožtíků. Stojíte-li dnes na docela obyčejném trávníku, stojíte na hrobech těch, kteří většinu svého života prožili ve městě a nebo v jeho nejbližším okolí. A nebyla nouze ani o velmi smutné okamžiky. To když popravčí meč zasvištěl vzduchem a krev odsouzence skanula do obyčejné trávy na zdejší kopečku.
A pojďme na další podupaný trávník poházený nedopalky cigaret, papíry, plechovka a láhvemi ve Smetanových sadech. Kdysi pískem vysypané cestičky jsou dnes vyasfaltovány a jeden záhon krásnější druhého byl tady naposledy k vidění někdy před začátkem první světové války. To se tady producírovaly dámy v dlouhých šatech, služebné s kočárky na vysokých kolech, holčičky hopsaly v růžových šatičkách a kluci dřevěnou hůlkou honili dřevěné obruče. A nebožtíci, stovky nebožtíků, tiše naslouchali šlápotám na cestičkách a šumění větví v korunách roztodivných stromů. Vládl tady pořádek a jakési tichoučké veselí, které neubíralo onomu místu na jeho dávné vážnosti. Konečně, zdejší hřbitov nebyl zrušen až tak dávno. Mei kamennými deskami, sochami či jen kovovými a dřevěnými křížky se tady pozůstalí procházeli ještě v polovině 19. století.
Po zrušení hřbitova byla celá plocha parkově upravena. Autorem návrhu vykresleném pečlivě na nevelké kousku papíru byl městský zahradník Alois Neuwirth. Psal se únor roku 1887. A pan Neuwirth tu krásu nejen namaloval, on ji také realisoval. Jen se podívejte na květinové záhony kolem kostelíka sv. Ducha. Připomínají spíše koberce. Hřích by bylo pohazovat tady sebemenší papíreček...
A pojďme dále. Ke kostelu sv. Jakuba Většího. Kolem dokola býval od nepaměti, nebo spíše od poloviny 13. století, hřbitov. Byl ohraničen zdí, v jihovýchodní části stála márnice a v roce 1694 byla postavena při severovýchodním okraji první kaple Božího hrobu, kterou v roce 1912 nahradila pseudogotická stavba Getsemanské zahrady, dnes poničená vandaly. V roce 1789, navzdory protestům Jihlavanů, došlo k postupné likvidaci hřbitova. Díky náhodě či prozíravosti děkana Michala Lose můžeme dodnes obdivovat většinu těch nejkrásnějších náhrobních kamenů nejen na rytinách mistra Johanna Marzyho, ale postupně si je prohlížet při archeologickém průzkumu chrámového prostoru kostela sv. Jakuba, kde před dvěma staletími sloužily v podlaze coby kamenné dlaždice. Také tady se na konečné úpravě celého prostoru bývalého hřbitova podílel městský zahradník pan Neuwirth. Jeho plánek s klikatými cestičkami mezi stromy a květinovými záhony je datován v září roku 1882. Inu, krásný vzhled byl na ten Boží svět...
A málem bychom zapomněli. Malý parčík na místě bývalého hřbitova při východní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie u minoritů. Kdo jiný, než pan Neuwirth, vysadil tady na počátku roku 1886 dvě stále ještě rostoucí lípy a další dřeviny, ale ty už si odnesl čas. A dlužno dodat, že nevelký prostor může dnes jen velmi těžko připomínat návštěvníkovi parčík.
Po všech těch krátce zmíněných místech v současnosti chodíme a jezdíme auty. Po místech kdysi velmi vážených a uctívaných. Po hřbitovech. Těch pár řádků vám je chce jenom připomenout. Nic víc, nic méně.
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 20. říjen
(7. říjen kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 20. 10.:
Posvěcení metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci Sv. Jana Kancia, vyznavače Sv. Vendelína, opata
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 7. 10. (20. 10.):
Mč. Sergej a Bakchus; mč. Julián, presbyter a Kesarij, diakon
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: